Začátkem září sjel z nově zprovozněné výrobní linky čínské automobilky XPeng její první humanoidní robot Iron. Firma ji označila za první automatizovanou linku na pokročilé humanoidní roboty na světě a za přechod od laboratorních prototypů k opravdové průmyslové výrobě. Sériová produkce má začít do konce letošního roku. Oficiální prodej a dodávky zákazníkům v Číně i v zahraničí plánuje XPeng na příští rok.
Automobilka XPeng a nová výroba
Většina humanoidních robotů, kteří se dnes objevují na konferencích a videích, vzniká ručně v malých sériích, prakticky kus po kusu. Právě proto je u nich těžké zaručit, aby se dva vyrobené stroje chovaly stejně. XPeng na to jde jinak. Linku postavil podle standardů automobilové výroby a přes osmdesát procent hlavních výrobních operací na ní zvládají stroje. Šéf a zakladatel firmy He Xiaopeng k tomu řekl, že linku museli vymyslet od základu, protože neměli koho napodobit. Dnešní krok je podle něj malý, ale automobilka staví výrobu pro úplně novou kategorii produktů a chce dosáhnout rychlejšího tempa i větších objemů. Symbolickou tečkou bylo, když Ironovi osobně připnul zaměstnaneckou kartu. Robot se tak stal formálně členem týmu.
XPeng lidé znají hlavně jako výrobce elektromobilů. Firma sídlí v Kuang-čou, akcie má na burzách v New Yorku i v Hongkongu a na trh dodává modely jako X9, G6, G9, P7 nebo nový L03. Firma se už dle svého vyjádření nepopisuje jako automobilka. Mluví o fyzické umělé inteligenci, tedy o snaze dostat AI z obrazovek do skutečného světa, kde musí objekty uchopit, obcházet překážky a domluvit se s člověkem.
Firma vyvíjí vlastní čipy Turing, modely chápající fyzický svět, elektromobily, robotaxi i létající vozidla. Management dlouhodobě mluví o třech směrech růstu, kterými jsou auta, robotika a expanze do zahraničí. Robotika k nim přibyla jako druhá velká větev. Marže na jeden prodaný stroj má být podle odhadů výrazně vyšší než u elektrických aut, protože technická náročnost oboru je vysoká a kvalitních dodavatelů málo.
Iron vypadá jako člověk
Iron má fungovat v prostoru, který lidé postavili pro sebe, tedy v prodejnách, na chodbách, mezi stoly a na schodech. Dvě nohy a dvě ruce s prsty jsou v takovém prostředí praktičtější než kola a jedno chapadlo, protože stroj nepotřebuje upravenou halu ani vodicí pásky na podlaze.
Konstrukce je plně uzavřená pružná mřížková struktura, která slučuje vzhled a bezpečnost. Jednodušeji řečeno, tvrdá mechanika je schovaná pod poddajným povrchem, takže náraz do člověka nekončí ranou od kovové hrany. XPeng u nové generace zmiňuje také bionickou páteř, elektronickou kůži a přirozenou chůzi. To vše má lidem usnadnit přijetí stroje v jejich blízkosti. Robot má zvládat i přirozený hovor a přizpůsobovat svou podobu roli, kterou právě zastává.
Zde se hodí zmínit, že Iron prošel několika verzemi a čísla se u něj podle zdrojů rozcházejí. Materiály pro australský trh uvádějí 82 stupňů volnosti, zatímco zpráva k výrobní lince zmiňuje 76 stupňů volnosti v těle a 21 v každé ruce. Odborný katalog Humanoid.guide uvádí u dřívější podoby robota přibližně šedesát kloubů, celkem kolem dvou set stupňů volnosti pohybu a ruce s 22 stupni volnosti. Stejný zdroj popisuje stroj vysoký 173 centimetrů s hmotností kolem sedmdesáti kilogramů, který ujde kolem čtyř kilometrů za hodinu, v maximu zvládne sedm, unese dvacet kilogramů a na jedno nabití vydrží asi čtyři hodiny. Součástí výbavy je rozhled do všech stran nazývaný orlí zrak a struktura postavená po vzoru kostí, svalů a kůže s pružnou páteří.
Výpočetní části si XPeng cení nejvíc. V Ironovi pracují tři vlastní čipy Turing a firma jejich společný výkon uvádí jako 2 250 TOPS. Tato jednotka se používá u čipů pro umělou inteligenci a vyjadřuje množství jednoduchých operací, které stroj zvládne za sekundu. Jeden TOPS odpovídá bilionu takových úkonů, takže Iron podle výrobce provede kolem dvou tisíc bilionů výpočtů každou sekundu. Důvodem pro tak vysoký výkon je nutnost několik desítek krát za sekundu zpracovat obraz z kamer, rozpoznat objekty před sebou, propočítat stabilitu kroků a hlídat pohyb prstů při manipulaci s křehkými předměty. Každá jednotlivá operace je triviální, ale musí jich proběhnout obrovské množství a hlavně okamžitě. Tolik síly firma potřebuje také k tomu, aby model fyzické AI běžel přímo v robotovi a ne na vzdáleném serveru. Stroj tak dokáže reagovat bez prodlevy. Data o okolí navíc nemusí opouštět zařízení, což firma prezentuje jako výhodu z hlediska soukromí.
Podle XPengu si díky tomu Iron poradí se složitějšími úkony, aniž by ho někdo na dálku vedl za ruku. Software staví na vlastní platformě Tianji AIOS, která spojuje vnímání okolí, řízení pohybu a hlasovou komunikaci. Model má propojovat obraz, jazyk a pohyb do jednoho celku. Většina ukázek dosud vznikla v laboratorních nebo pečlivě připravených podmínkách, takže chování ve skutečném provozu se teprve uvidí.
Kde bude Iron pracovat
První nasazení bude v prostorách firmy. Roboty rozmístí do vlastních prodejen a firemních zařízení, tedy do prostředí, které má pod kontrolou a kde může případné chyby řešit v bezpečí. Mluví se o rolích, jako je uvítání a doprovod návštěvníků v showroomu, obsluha recepce nebo pomocná práce ve výrobě.
Vedle komerčního použití je Iron zajímavý pro výzkum. Ruce s jednadvaceti stupni volnosti na každé straně patří k nejobratnějším, které lze u sériově vyráběného humanoida sehnat. Univerzity i laboratoře v nich vidí ideální materiál pro testování vtělené umělé inteligence. Součástí nabídky jsou dálkové aktualizace a spojení s cloudem, díky kterým se má stroj postupně zlepšovat.
He Xiaopeng opakovaně mluví o robotovi, který se stane součástí běžného života, zlepší lidem každodenní chod domácnosti a nakonec bude fungovat jako společník. Materiály pro zahraniční trhy proto ukazují Irona v domácím prostředí při manuální práci.
