Umělá inteligence podle Reného Haase, ředitele britské společnosti Arm, najde lék na rakovinu ještě za života dnešních generací. V rozhovoru pro podcast BBC Big Boss Interview ale dodal, že rozjezd celého odvětví drží zpátky nedostatek čipů pro nová datová centra. Haas mluví o nemoci jako o matematickém problému, který zatím nikdo neumí spočítat. Namodelovat buňku, celého člověka nebo to, jak se rakovina projeví na konkrétním úseku DNA, je příliš složité nejen pro lidi, ale i pro počítače pohánějící dnešní modely. Věci se ale pohnou, jakmile do těchto systémů poteče víc dat a posílí stroje, které je zpracovávají. Haas věří, že za našeho života umělá inteligence pomůže rakovinu vyléčit.
AI a medicína
Lékaři a badatelé přitom s podobnými nástroji už pracují. Britská národní zdravotní služba oznámila, že více než čtyři miliony pacientů se dostaly rychleji k výsledkům díky financím, které šly do rentgenových snímků vyhodnocovaných počítačem. Dva roky předtím představila společnost Google DeepMind model AlphaFold 3, který předpovídá vzájemné působení bílkovin, DNA, RNA a molekul léčiv. Její odnož Isomorphic Labs chystá první testy léků navržených umělou inteligencí na lidech.
Chris Bakal z londýnského Institutu pro výzkum rakoviny na Haasova slova reagoval s tím, že podstatná otázka už není, zda umělou inteligenci použít, ale jaká data jí poskytnout. V jeho laboratoři učí modely na datech z pacientských vzorků, která si sami naměří, nikoli na tom, co se dá stáhnout z internetu. K provozu jim navíc žádné obří datové centrum nestačí. Budoucnost medicínské umělé inteligence podle něj nepatří tomu, kdo postaví nejvýkonnější počítač, ale tomu, kdo bude mít správná měření a data. Takový postup podle Bakala dokáže zkrátit dobu vývoje nových léků o celé roky.
Co Arm vlastně navrhuje
Firma Arm sama žádné čipy dlouho nevyráběla. Společnost z Cambridge navrhuje architekturu procesorů, které tvoří mozky křemíkových obvodů. Její návrhy využívají stovky miliard telefonů, automobilů, hodinek a dalších přístrojů po celém světě. Licenci na ně vlastní asi pět stovek firem včetně společností Apple, Samsung, Qualcomm a Nvidia. Do popředí se Arm dostal hlavně kvůli úspornosti svých návrhů, které dnes přebírají i výrobci čipů pro datová centra. Haas tvrdí, že technika Armu běží v polovině všech světových datových center pro umělou inteligenci.
Firma navíc začala prodávat i vlastní čipy. O procesor s označením Arm AGI ji požádala Meta. Na trh šel v březnu a od té doby si jej zákazníci objednali za více než dvě miliardy dolarů.
Továren je málo, ale staví se další
Zádrhel je v tom, že čipů různého druhu je málo, což podle Haase zdržuje stavbu datových center i nasazování umělé inteligence. Poukazuje na plány pro obří centra ve Francii i ve Spojených státech a na nápady umístit je na oběžnou dráhu. K tomu by však bylo potřeba více továren na výrobu čipů. Že by některá z nich mohla stát v Británii, ovšem Haas nečeká. Takový provoz je podle něj drahý, spotřebuje hodně vody i energie a potřebuje zaškolené lidi i široké zázemí dodavatelů.
Na čipy od Armu podle Haase do deseti let přejdou i roboti, kteří se učí sami, a to při výrobě, úklidu, ostraze i opravách. Humanoidní stroje se podle něj rozšíří během pěti let. Robot naprogramovaný na stlaní postelí se prý naučí také skládat ručníky nebo vysypávat koše. Obavy z hromadného propouštění přitom mírní. Odhady, kolik práce stroje lidem vezmou, jsou podle něj nadsazené a nová pracovní místa je vyváží.
Manažer, který přišel z polovodičů i z farmacie
Haas nastoupil do Armu v roce 2013 a šéfem se stal v roce 2022. Nedávno dostal na starost i mezinárodní část japonské společnosti SoftBank a v dubnu odešel z dozorčí rady britské farmaceutické firmy AstraZeneca. Zkušenost z obou oborů se v jeho úvahách o rakovině jasně projevuje.
SoftBank, hlavní vlastník Armu, patří k největším technologickým investorům světa a drží podíl v OpenAI. Japonci koupili Arm v roce 2016. Část akcií pak firma nabídla na newyorské burze Nasdaq namísto v Londýně, což někteří britští politici nesou nelibě. Haas oproti tomu připomíná, že polovina zaměstnanců zůstala v Británii a že v Cambridgi nikdo nedává práci většímu počtu lidí. Celkem má Arm více než sedm tisíc zaměstnanců, z toho asi tři tisíce na britských ostrovech. Jeho hodnota se drží nad 260 miliardami dolarů. Letos v létě se akcie vyhouply tak vysoko, že se Arm v absolutních číslech stal nejcennější britskou firmou historie. Samotnému Haasovi schválili odměny, díky kterým by se stal dolarovým miliardářem, pokud dotlačí hodnotu firmy k jednomu bilionu.
Zdroje: bbc.com, theguardian.com a finance.yahoo.com
