Že jen zřídka prohrál bitvu s vojáky, kteří ho neúnavně pronásledovali...
Že on a Quahada Komančové, které vedl, byli pro pronásledovatele na Vysokých pláních nepolapitelní jako duchové...
Že mnozí kronikáři ho popsali jako pohledného muže s vzhledem, který by mohl zdobit obálku jednoho z těch vášnivých westernových románů...
Že byl posledním komančským náčelníkem, který se sám rozhodl přestěhovat do rezervace, a poté spolupracoval s bílými na dosažení soběstačnosti pro svůj lid...
...není podstatou tohoto komentáře.
Toto je milostný příběh, ale ne pro Valentýna. Toto je milostný příběh vhodnější pro Den matek.
Matka Quanaha Parkera, Cynthia Ann Parkerová, byla unesena komančskými nájezdníky na texaské hranici, když jí bylo 9 nebo 10 let, v roce 1836. Byla vychována jako Komančka a stala se družkou válečníka jménem Peta Nocona. Měla tři děti: Quanaha, narozeného buď v roce 1845, nebo 1852 podle rozporných zpráv; mladšího syna Pecose; a dceru Topsannu neboli Prériovou květinu.
Ačkoli se bílí obchodníci pokoušeli ji znovu zajmout nebo vyměnit a její rodina zorganizovala nabídku výkupného, jakmile se dozvěděla, že ji viděli mezi Komanči, nikdy se dobrovolně nevrátila do bílé společnosti. Ačkoli se narodila jako bílá, teď byla kulturně Komančka, družka válečníka a měla tři děti, které milovala.
V roce 1860 zaútočila skupina texaských rangerů pod vedením Lawrence Sullivana Rosse na komančský tábor podél přítoku řeky Pease v západním Texasu. Byli zajati tři lidé, mezi nimi žena s modrýma očima a její malá dcera. Cynthia Ann byla konečně osvobozena ze zajetí, ale ona to vnímala jako další únos. Bylo jí tehdy kolem 34 let a nebyla si jistá osudem svého manžela a svých chlapců. Během eskorty do Tarrantského kraje po bitvě byla vyfotografována ve Fort Worth s dcerou u prsou a s krátce ostříhanými vlasy, což bylo komančské znamení smutku. Oba chlapci však utekli. A ačkoli Ross hlásil, že jeho muži zabili Petu Noconu, sám Quanah Parker později řekl, že jeho otec ten nájezd přežil a zemřel o čtyři roky později přirozenou smrtí.
Nejprve byla ubytována u svého strýce v Birdville poblíž Fort Worth a pak se přestěhovala k jiným příbuzným ve východním Texasu. Ale Cynthia Ann Parkerová se nikdy nepřizpůsobila bílé kultuře. Pokoušela se utéct a vrátit se ke svému kmenu. Prosila, aby se mohla vrátit ke svým lidem. Jak uvedl S. C. Gwynne ve svém mistrovském díle Empire of the Summer Moon (Říše letního měsíce), Cynthia Ann ovládala španělštinu lépe než angličtinu. Řekla tlumočníkovi: „Mi corazón llorando todo el tiempo por mi dos hijos“ – „Moje srdce neustále pláče pro mé dva chlapce.“
Její příbuzní odmítli zvážit možnost, že patří spíš ke Komančům než k nim, a předpokládali, že se časem přizpůsobí. Ve skutečnosti byla držena v zajetí podruhé. Nikdy se nevzdala svých komančských zvyků. Její dcera zemřela, možná na chřipku, několik let poté, co byly vráceny do bílé společnosti, koncem roku 1863 nebo začátkem 1864. A sama Cynthia zemřela asi sedm let poté – podle některých zpráv přestala jíst a pít – ještě v 40 letech.
Gwynne ji oslavil takto: „Byla bílou ženou zrozením, ano, ale také relikvií Komančerie, mizející říše vysoké trávy, tučných letních měsíců a stád bizonů, která černala obzor. Viděla všechnu tu smrt a slávu. Byla manželkou náčelníka. Žila svobodně na vysokých nekonečných pláních, jak žila její adoptovaná rasa v úplně posledním místě na severoamerickém kontinentu, kde kdokoli mohl žít nebo běhat svobodně. Zemřela v hlubokých borových lesích, kde nebyl žádný obzor...“
Quanah ztratil matku, když mu bylo jen 12 let, a toužil po ní celý život. Poté, co se vzdal života v rezervaci, ji hledal a dozvěděl se, že zemřela a je pohřbena daleko v Texasu. Vše, co po ní měl, byla fotografie, kterou mu někdo dal a kterou vždy držel nad postelí. Mnoho let se snažil přesunout její tělo a pohřbít ho na komančské půdě. V roce 1910 se mu podařilo nechat převézt těla své matky a sestry z východního Texasu do hřbitova Post Oak Mission v Cache v Oklahomě, v kraji Comanche. Příští rok byl pohřben tamtéž. Jejich těla zažila ještě jednu poslední rušivou událost v roce 1957, kdy americké letectvo vynutilo odstranění hřbitova kvůli rozšíření raketové základny a nechalo těla převézt na hřbitov Fort Sill Post v Lawtonu v Oklahomě. Zůstávají tam společně.
