Před Vánocemi jsem si cíleně, při cestě zpět do České republiky, koupil letenku z New Yorku do Budapeště a udělal si mezipřistání s výletem v New Yorku.
V česku je z New Yorku každý naprosto unešený, lidé o něm mluví v superlativech, i když tam nikdy nebyli. Proto jsem se rozhodl se tam podívat a ohodnotit, zda-li je to takové pozlátko, jak se na každém rohu říká :).
Let z Atlanty trval zhruba dvě hodiny. Docela mě zarazilo, jak se po Americe dá lehce létat. Byl to můj první let v životě, při kterém jsem letěl jen v rámci USA. Zajímalo mě, jak to dělají lidé bez amerických dokladů. Postupně při pobytu v USA jsem získával informace, že se dá létat téměř na jakýkoliv doklad, proto jsem se rozhodl zkusit českou občanku.
Světe div se, i když se na ní paní chvilku dívala, tak po mé argumentaci, že je to ID z Evropy, mne i s letenkou v ruce pustila.
Samozřejmě jsem měl mezi papíry ve složce, kterou jsem držel v ruce, připravený pas a další doklady, ale chtěl jsem to zkusit.
Let byl super, American Airlines, se kterými jsem letěl, nezklamaly a jako vždy byl servis prvotřídní.
Po ránu bylo přistávání v New Yorku kouzelné, zrovna vycházelo slunce a dojem byl naprosto úžasný.
No posuďte sami :):
Na celý výlet jsem měl zhruba 12 hodin, za tak dlouhou dobu jsem musel být zpět na letišti, kde mě čekala cesta do ČR.
Z Atlanty jsem přiletěl na méně známé letiště LaGuardia, ze kterého se většinou létá pouze v rámci USA. Odtud jsem se přepravil na mezinárodní letiště JFK, kde jsem si dal do úschovy zavazadlo.
Cesta mezi letišti je jednoduchá. Dá se jet metrem, je to ale časově náročnější. Nebo pokud vyjdete z letištní haly, jsou všude cedule a lidé, kteří Vás lákají na air bus.
Autobus jezdí každou chvilku a stojí zhruba 10-12 dolarů za cestu. Můžete se takto dopravit i třeba rovnou na Manhattan, v mém případě jsem nemohl, jelikož 12 hodin strávených v New Yorku s 15 kg batohem na rameni, není nic příjemného. Proto jsem jej na JFK umístil do úschovny, který vyšla zhruba na 8 dolarů na celý den.
Z JFK jede takzvaný „air train“, který končí na zastávce metra s názvem Jamaica Station nebo Howard station. Obě stanice navazují na metro a dostane se s ním prakticky kamkoliv.
Za metro platíte tzv. „metrocard“. Koupíte ji při vstupu do air train, ale v podstatě i u každého turniketu do metra, jsou tam speciální automaty, kde zaplatíte nejen v hotovosti, ale i kreditní kartou.
Pokud jedete do New Yorku na den, vyplatí se koupit si předplacenou kartu. Dá se koupit i třeba týdenní a podobně, tu bych ovšem nevyužil.
Jedna jízda stojí zhruba 2 dolary a funguje to tak, že při vstupu do metra kartu načtete v turniketu, který Vám strhne peníze a můžete jezdit tak dlouho, dokud z metra nevyjdete ven.
Jízda není časově omezená, dokonce ani není limitovaná na určitý úsek. Pokud z metra vylezete ven, musíte znovu zaplatit zhruba 2 dolary. Není to nic složitého.
Spolu s metro kartou si vezměte mapku metra, kterou určitě ihned pochopíte, mě to zabralo zhruba minutu a věděl jsem ihned, kam jet.
Jen se pozorně dívejte na barvy linky, jednou se mi stalo, že jsem místo na žlutou, nastoupil na oranžovou trasu :).
Moje první zastávka byla Brooklynský most. Objevil jsem se tam náhodou, zcela neplánovaně. Jedna zastávka měla v názvu Brooklyn bridge, proto jsem se rozhodl z metra vystoupit a podívat se – přece jen je to pojem, že? 🙂
Už z domu jsem měl vytipovanou observatoř na novém mrakodrapu: „One World Center“. Je možné navštívit skydeck i třeba v Rockeffelerově centru a dalších mrakodrapech. Já si vybral tento.
U vstupu jsem si kupil vstupenku, vyčkal frontu cca 15 minut a jel výtahem nahoru. Lze si koupit i vstupenku, kde Vás dovnitř pustí i druhým, přednostním, vchodem, cena je ovšem o dost vyšší a fronta se dá vydržet, tudíž jsem zvolil tu první variantu. Běžné vstupné stálo zhruba 29 dolarů.
Pokud budete v New Yorku, doporučuji One World Center a jejich atrakci observatory navštívit. Stojí to za to! Ten dojem na místě je opravdu skvělý!
Vedle One World Center je památník obětem útoků z 11. září. Památníky jsou taková „fontána“ ve které se voda propadá do země.
Od memorialu jsem se vydal ulicemi k Rockefellerovu centru. Den před mou návštěvou jej rozsvěcovali. Naneštěstí byl zrovna den, takže ta atmosféra kolem nebyla úplně taková jako na fotkách na internetu.
Od Rockeffelerova centra se dá celkem jednoduše a rychle dojít na Time Square. Je to ulice, kde jsou různé bary, obchody a hlavně spousta reklamních ploch po budovách. A také spousta lidí.
Na Time Square jsem sedl po několika hodinách zpět na metro a dojel do Central Parku. Vzpomněl jsem si na film Sám doma a Kevina, když tam utíkal před lupiči. Dokonce jsem některá z míst navštívil a pamatoval si je.
Poslední,co jsem navštívil, byla ulice Wall street a Broadway. Vzhledem k časové tísni a pozdní denní době jsem tyto ulice prolítl jen tak, jak se říká: „letem, světem“. Popravdě tam až tak moc věcí k vidění nebylo.
Po Wall street jsem se vrátil metrem na letiště JFK, což zabralo pár desítek minut, vyzvedl batoh v úschovně a odbavil se.
Těším se až New York navštívím znovu. Je tam ještě spousta míst, kam bych se rád podíval – jako socha Svobody a další. Více času jsem bohužel neměl, takže bych je nestihl.
Každopádně toto město není jen to „krásné“, co znáte z filmů, ale také spousta špíny, občasné brodění se v odpadcích v metru a na ulicích, a také mnohdy přítomní bezdomovci.
