Na světových hrách humanoidních robotů, které se koncem srpna konaly v pekingské rychlostní hale, stroje skákaly, boxovaly a tancovaly. Nejrychlejší z nich zvládl stovku lépe než Usain Bolt. Publikum jim fandilo za povedené kousky i za pády, které pak plnily sociální sítě. Dva dny po skončení her vyvodil z této podívané vlastní závěry list čínské armády. Deník Lidové osvobozenecké armády vyzval vědce, aby zrychlili přesun nejmodernějších technologií z laboratoří na cvičiště, a mluvil přitom o robotických „bojovnících“.
Agentura Reuters prošla přes stovku čínských armádních zakázek, akademických studií, patentů, úředních publikací, státních záznamů a materiálů zbrojovek. Dokumenty ukazují, že tamní obranný aparát zrychluje výzkum vojenského využití humanoidů a chystá se na jejich nasazení ve válce.
Vojenské instituce zkoušejí, co roboti vydrží
Armádní pracoviště podle dosud nezveřejněných dokumentů testují, zda humanoidi odpovídají požadavkům bojiště. Poptávají samotné roboty i technologie pro jejich výcvik a zkoumají, jak by mohli fungovat po boku vojáků. Práce nabraly obrátky v letech 2025 a 2026 a soustředí se na to, jak stroje vnímají okolí, jak manipulují s předměty a odkud čerpají data k učení. Čína si k tomu vytvořila výhodné domácí podmínky. Podle BofA Global Research pocházelo v roce 2025 asi 95 procent celosvětových dodávek humanoidních robotů od tamních výrobců. Armáda tak má k dispozici rychle rostoucí průmysl a zároveň vyvíjí vlastní vojenské využití.
Zbraň v rukou humanoida však zatím zůstává pouze v představách. Agentura Reuters nenašla žádný důkaz, že by Čína zařadila ozbrojeného robota do funkční armádní jednotky. Stroje spotřebují hodně energie a mimo pečlivě připravené ukázky se na ně nedá spolehnout. Bojové prostředí přináší tolik proměnných, že schopnosti robotů v něm selhávají nepředvídatelným způsobem, upozorňuje Aaron Johnson, profesor mechanického inženýrství na Carnegie Mellon University.
Roboti v první lini
Konkrétní představu o městském boji sepsali čínští vojenští vědci už v loňském roce. Studie ze srpna, za kterou stojí pracovníci zkušebního centra Národní univerzity obranných technologií v Si-anu, popisuje šestici bojových robotů, jako jsou humanoidi, robotičtí psi nebo bezpilotní vozidla. Stroje by se rozdělily do dvou útočných skupin a společně s pěšáky by pročesávaly budovu obsazenou protivníkem, patro po patře a místnost po místnosti. Autoři počítali s technikou, která by podle nich mohla být k dispozici za pět až deset let. Neuvedli však, jaká pravidla pro použití síly by roboti měli, jakou výzbroj by nesli ani jak by postupovali při setkání s civilisty.
Oblasti, kde by dvounohé stroje mohly být užitečné, popisuje Juo-Min Chou z tchajwanského Institutu pro výzkum obrany a bezpečnosti. Pokrok v rovnováze, vnímání okolí a výdrži by z nich mohl udělat pomocníky v budovách, tunelech nebo ve vnitřních prostorách plavidel. Dvě ruce a dvě nohy totiž teoreticky umožňují chůzi, šplhání i práci s předměty. U jednodušších úkolů, jako je průzkum nebo přeprava materiálu, jsou čtyřnozí, pásoví nebo koloví roboti stále snadněji nasaditelnou a levnější alternativou.
Text v Čínském armádním deníku z července 2025 tvrdil, že úkoly humanoidů se mohou postupně přesunout od podpory jednotek k samotnému boji. Rozebíral také, jak by robot mohl dostat povolení vystřelit na živý cíl, který předtím potvrdí člověk. V prosinci pak Východní bojové velení zveřejnilo montáž vytvořenou umělou inteligencí, ve které vojenští roboti včetně humanoidů a čtyřnožců drtí tchajwanskou obranu v hypotetickém budoucím konfliktu.
Průnik za nepřátelské linie
Vojenský zájem o humanoidy začal v Číně růst v roce 2024. Národní univerzita obranných technologií a čínská Akademie vojenských věd tehdy uspořádaly obranné technologické fórum, kde se část programu věnovala právě vojenskému využití humanoidních systémů. O rok později už univerzita mluvila o robotech jako o nástrojích pro bojiště. Její soutěž z června 2025 obsahovala disciplínu, která simulovala průnik za nepřátelské linie. Stroje musely vniknout do prostoru, zmapovat ho a vyhledat cíle. Jiná úloha počítala s tím, že roboti budou na vojenských základnách kontrolovat totožnost, dohlížet na dodržování pořádku a hlídkovat. Sama univerzita popsala soutěž jako testovací prostředí pro humanoidy, kteří mají později zamířit na bojiště.
V květnu 2025 vypsala armáda poptávku na humanoidního robota včetně instalace a technického zaškolení. O čtyři měsíce později se objevilo zadání na humanoidní robotický systém s pokročilým vnímáním a obratnou manipulací, přičemž jako kontakt byla uvedena e-mailová adresa univerzity. Dokumenty obsahovaly málo podrobností a agentura Reuters nedokázala zjistit, zda se zakázky vůbec naplnily, které firmy je získaly a případně jaké modely dodaly.
Armáda platí i za data
Armáda letos v červnu vyčlenila přibližně 300 tisíc dolarů na systém, který má sbírat a označovat data z kamer, radaru a záznamů pohybu, včetně informací o terénu, jímž robot dokáže projít.
Zadání ukazuje, že čínský vojenský zájem přechází od samotné konstrukce robotů k jejich vnímání, manipulaci a výcvikovým systémům. Právě ty považují obranní odborníci za klíčové k tomu, aby se humanoidi dostali dál než k ukázkám v kontrolovaných podmínkách.
Zbrojovka nabízí robota na hlídku
Během letošního roku se vývoj humanoidů přelil z vojenských škol do čínského zbrojního průmyslu. Ukazuje to robot Fuxi od státního koncernu Norinco. Firemní materiály zveřejněné v srpnu popisují stroj v životní velikosti jako vhodný pro hlídkování, průzkum za každého počasí a práci na nebezpečných místech. Fuxi se dá propojit se systémem, přes který ho člověk ovládá na dálku. Tím se obchází to, co mnozí odborníci na robotiku označují za největší slabinu humanoidů, tedy nutnost rozhodovat se zcela samostatně.
Američané zkoušejí totéž, ale zaostávají
I Americká armáda vypsala loni soutěž na vývoj vojenských humanoidních technologií, které by časem mohly pracovat vedle vojáků. Jako možné úkoly uvedla průzkum, ostrahu, odstraňování překážek, práci s nebezpečnými látkami a útočné i obranné operace v městské zástavbě. Až deset finalistů mělo své systémy letos otestovat s americkými vojenskými odborníky, přičemž na navazující kontrakty je vyhrazeno přes milion dolarů.
Ve výrobě dvounohých a čtyřnohých strojů ovšem americká robotika výrazně zaostává za tou čínskou. Agentura Reuters minulý měsíc uvedla, že čínská firma Unitree, jeden z největších světových výrobců humanoidů a robotických psů, postavila návrh svého nejprodávanějšího modelu na vývoji, který původně zaplatila americká armáda. Pentagon ani americká armáda se k tématu nevyjádřily.
Kdo pozná, že se protivník vzdává
I stroj řízený na dálku dříve nebo později narazí na otázky, které se technikou vyřešit nedají. Válečné právo velí odlišit bojovníky od civilistů a neútočit na zraněné nebo na ty, kteří se vzdávají. Mezinárodní výbor Červeného kříže varoval, že autonomní zbraně mohou mít se čtením signálů kapitulace potíže, protože takový úsudek závisí na souvislostech, chování a záměru.
Americká armáda vyžaduje u autonomních zbraní právní posouzení, testy v realistických podmínkách a to, aby si velitelé i obsluha zachovali rozumný dohled nad použitím síly. Čínské ministerstvo obrany v březnu prohlásilo, že zbraně poháněné umělou inteligencí musí zůstat pod kontrolou člověka. Zájem Číny o vojenské humanoidy to však nijak nezpomalilo.
Wang Jung-chua z Akademie vojenských věd v listopadovém komentáři napsal, že humanoidi mají stále nedořešené problémy s pohybem, vnímáním a inteligencí. Aby se z nich staly běžné vojenské systémy, bude zapotřebí technologický průlom, nižší výrobní náklady a sériová výroba. Pokud se to podaří, humanoidní roboti podle něj brzy zaplní bojiště.
Zdroj: dailysignal.com
