Společnost Anthropic koupila malou biotechnologickou firmu Mithril Medicine. Slovo malá platí doslova, protože firma měla jediného zaměstnance, svého zakladatele Codyho Tranbargera. Ten vyvíjel léčbu dvou vzácných forem svalové dystrofie a většinu provozu přitom svěřil umělé inteligenci. Anthropic neprozradil, za kolik společnost koupil. Spolu s oznámením převzetí ale zveřejnil první výsledky spolupráce se šesti farmaceutickými a biotechnologickými společnostmi a potvrdil, že se pouští do vývoje vlastních léků.
Tranbarger používal Clauda ke správě smluv, logistiky a pokusů s jedenácti externími laboratořemi. Umělé inteligenci předal i řadu dalších úkolů, které by v běžné firmě zaměstnávaly celé oddělení. Výsledek je na poměry farmaceutického výzkumu nečekaně rychlý. Mithril se dostal od prvotního nápadu ke slibným výsledkům na myších za necelý rok a půl.
Firma se zaměřila hlavně na vrozenou svalovou dystrofii spojenou s genem LAMA2, což je vzácné onemocnění postihující děti. Podle technické zprávy, kterou Anthropic zveřejnil a která zatím neprošla recenzním řízením, měly myši léčené jedním z navržených typů protilátek zhruba dvakrát silnější stisk než myši bez léčby.
Co s Mithrilem Anthropic chystá
Tranbarger nastoupil do Anthropicu a ve výzkumu pokračuje. Chystá také několik nových programů. Pokud jeho kandidáti na lék obstojí i v dalších testech, mohl by první z nich vstoupit do klinických zkoušek na lidech koncem roku 2028. Claude v těchto programech odvádí velkou část vědecké i provozní práce.
Proč se firma vyvíjející jazykové modely pouští do farmacie? Anthropic vysvětluje, že vývoj léku neobsahuje jedno konkrétní místo, které by stačilo zrychlit. Vývoj léků nebrzdí jeden problém, zdržuje se v každé své fázi, píše firma. Hledání vhodného cíle v těle, návrh molekuly, její výroba ve velkém, papírování pro úřady i plánování klinických studií zaberou celé roky. Nejlépe podle Anthropicu tyto brzdy najde, když se zapojí do skutečných programů v různých oblastech medicíny.
Firma od toho čeká tři věci. Chce lépe poznat, v čem jsou její modely silné a kde zaostávají, přičemž podle toho už upravila priority dalšího vývoje. Výsledky mají posloužit jako ukázka pro ostatní biotechnologické firmy. Pokud se pokusy budou dál vyvíjet dobře, mohly by z nich vzejít skutečné léky na potravinové alergie, vzácné dětské nemoci i několik druhů rakoviny.
Nová šance na léčbu nádorů
Jedním z partnerů je firma Generate Biomedicines, která pracuje na takzvané CAR T buněčné terapii. Ta zatím pomáhá hlavně proti rakovině krve a Generate ji chce upravit tak, aby zabírala i na pevné nádory. K tomu potřebuje zkrátit část genetických instrukcí terapie, aby se uvolnilo místo pro další.
Šest vědců z Generate použilo nástroj Claude Code k návrhu nových verzí. Jedna z nich vyšla asi o 70 procent kratší než standardní varianta a v laboratoři si vedla lépe. Imunitní buňky díky ní vytvořily zhruba desetkrát více receptorů, kterými rozpoznávají rakovinné buňky, účinněji ničily nádorové buňky a zůstaly déle aktivní.
Tisíce protilátek proti alergiím za měsíc
Divergence Labs hledá nový způsob léčby potravinových alergií. Ty spouští molekula IgE, která se zčásti volně pohybuje v krvi a zčásti sedí přímo na imunitních buňkách. Běžné léky neutralizují jen tu volnou. Divergence chce IgE z imunitních buněk úplně odtrhnout, k čemuž potřebuje lék se dvěma rameny. Jedno musí pevně chytit IgE a druhé ho pomůže z buňky vypáčit.
Claude převedl cíle firmy do podrobného plánu a pak víceméně sám vygeneroval kolem 35 tisíc návrhů protilátek, a to přibližně za měsíc. V prvních testech vědci našli tři návrhy, které dokázaly IgE zachytit, a dvacet, které ho uvolnily z buněk. Tři z nich si podle všeho vedly lépe než standardní lék. Teď firmu čeká spojení obou ramen do jednoho přípravku.
Tisíc variant za deset týdnů
BigHat Biosciences propojuje umělou inteligenci s automatizovanou laboratoří a vylepšuje nadějné látky. Ty musí pevně držet na cíli, vydržet výrobu i skladování a neshlukovat se. Claude napojený na laboratorní data firmy navrhoval úpravy dvou fragmentů protilátek, z nichž jeden míří na rakovinné buňky a druhý má pomoci udržet lék v těle déle. Laboratoř podle jeho návrhů vyrobila a otestovala zhruba tisíc variant za deset týdnů.
V půlce práce tým pojal podezření, že běžná měřítka tepelné stability a shlukování zkreslují výsledky. Claude spolu s výzkumníkem z Anthropicu znovu prošel surová data a navrhl jiný způsob měření. Hlavní předpovědi se potvrdily. Nejlepší verze se vázaly na cíl více než desetkrát pevněji než původní, látka proti rakovině zůstala rozpuštěná i při teplotě o 18 stupňů vyšší a druhá se shlukovala více než stokrát pomaleji.
Méně úmorného papírování
U firmy Enveda trávili chemici odpovědní za výrobu až 75 procent času papírováním. Před klinickými studiemi totiž firma musí doložit, že každá várka léku vznikla podle přísných pravidel kvality, a podat žádost úřadům. Enveda proto propojila všechny výrobní dokumenty s Claudem a nechala ho hledat chyby.
Při testu na více než tisíci stranách dokumentace Claude odhalil všech jedenacht problémů, které našli lidští kontroloři, a k tomu sedm dalších, které jim unikly. Kontrola, která dříve trvala přes 25 hodin, se zkrátila na necelé tři. Claude také napsal první verze dvou důležitých dokumentů pro úřady. Jeden zvládl za kouzelné čtyři hodiny, zatímco ručně by na něm lidé pracovali zhruba tři měsíce. Naše spolupráce s Anthropicem ukazuje, že AI může odstraňovat brzdy i v pozdějších fázích vývoje, uvedl zakladatel a šéf Envedy Viswa Colluru.
Z laboratoře ke klinickým studiím
Nověji se k partnerům přidal i farmaceutický gigant Bristol Myers Squibb. Ten s pomocí Clauda posuzuje plány klinických zkoušek léků v rané fázi a odhaduje jejich šanci na úspěch. Z jediného zadání Claude připravil solidní úvodní analýzu, která nám pomohla vyhodnotit různé možnosti vývoje, přičemž jinak by to trvalo dny, popsal Michael Pourdehnad, který ve firmě vede raný klinický vývoj v hematologii, onkologii a buněčné terapii. Obě firmy chtějí v příštím roce rozšířit spolupráci.
Dle vyjádření Anthropicu je všechno teprve na začátku. Většina výzkumu se nachází v předklinické fázi, takže se léky až na výjimky ještě netestují na lidech. Firma chce postupně posouvat roli Clauda i do klinických studií a hledá další partnery, jejichž programy již v této fázi jsou. Vědcům nabízí pracovní prostředí Claude Science, kredity pro výzkumníky z oblasti biologie a medicíny a ověřeným organizacím zpřístupňuje své nejvýkonnější modely s volnějšími bezpečnostními pojistkami, které jinak mohou legitimní biologický výzkum brzdit.
Zdroje: anthropic.com a theinformation.com
