Donald Trump si koupil akcie společnosti SpaceX necelé dva týdny poté, co tato raketová firma vstoupila na burzu. Podle veřejného majetkového přiznání do nich investoval až 50 tisíc dolarů. Získal tím finanční podíl ve významném dodavateli americké vlády, kterého vede jeho bývalý poradce Elon Musk.
Nákup vyšel na povrch až v srpnu
Trump nákup nikde nekomentoval a novináři se o něm dozvěděli s dvouměsíčním odstupem. Příslušné majetkové přiznání podepsal 12. srpna a úřady jej zveřejnily 22. srpna. Nákup akcií z 23. června byl podle tohoto dokumentu jednou z více než tisícovky burzovních transakcí, které prezident v červnu provedl.
Kolik přesně Trump za akcie zaplatil, se z dokumentu vyčíst nedá. Američtí státní představitelé totiž hodnotu svého majetku uvádějí v rozmezích, a tak se v přiznání objevila jen položka od 15 tisíc do 50 tisíc dolarů. Přesnou částku agentura Reuters nezjistila.
Rekordní vstup na burzu a rychlý pád ceny
Aby byl červnový nákup srozumitelný, je potřeba se vrátit o jedenáct dní zpět. Společnost SpaceX vstoupila na burzu 12. června a překonala všechny dosavadní rekordy amerických vstupů. Firma při vstupu na trh vybrala 75 miliard dolarů.
Euforie však nevydržela dlouho. Cena akcií vyšplhala nad 200 dolarů a následně začala klesat. Kolem 23. června se kurz pohyboval uprostřed pásma kolem 150 dolarů a v pondělí 24. srpna klesl zpět na emisní cenu 135 dolarů. Prezidentův podíl je tedy podle všeho v mírné ztrátě.
Bílý dům tvrdí, že prezident o nákupu nerozhodoval
Mluvčí Bílého domu Davis Ingle agentuře Reuters řekl, že prezidentovo portfolio nezávisle spravují externí finanční instituce a kopíruje uznávané indexy, jako je Schwab 1000. Podle jeho vyjádření nemá Trump ani nikdo z jeho rodiny možnost určovat nebo ovlivňovat nákup a prodej konkrétních aktiv.
Vysvětlení působí věrohodně a poukazuje na jednu nezvyklou vlastnost této konkrétní akcie. Společnost SpaceX ještě před vstupem na burzu lobbovala u správců známých indexů, aby změnili pravidla a umožnili její rychlejší zařazení. Řada lidí tak dnes akcie firmy vlastní, aniž by o tom věděla. Kdokoli sleduje široký americký index, získal expozici vůči SpaceX automaticky. Portfolio postavené na kopírování indexu pak nakoupilo akcie přibližně v době, kterou přiznání zaznamenává.
Zda o nákupu rozhodl prezident osobně, je ovšem jiná otázka než to, jestli se transakce objevila v jeho přiznání. Samotný dokument na ni odpověď nedává.
Firma, o jejíchž penězích rozhoduje jeho vlastní vláda
Částka padesát tisíc dolarů je v porovnání s Trumpovým majetkem zanedbatelná. Podstatná není samotná suma, ale to, o jakou společnost na druhé straně jde. SpaceX je významným dodavatelem americké armády a běžně žádá federální úřady o různá povolení.
Velkou část příjmů získává z federálních kontraktů od agentury NASA a ministerstva obrany. Její služba Starlink navíc závisí na rozhodnutích o přidělování kmitočtů a licencích ke startům, které mají v rukou úřady. Firmě přitom pomáhá, že vláda pravidla pro komerční kosmonautiku uvolňuje. Na sérii úspěchů SpaceX ve Washingtonu dlouhodobě upozorňují různá média.
Vládní podpora navíc pokračuje. Trump nařídil svému týmu, aby výrazně zvýšil počet komerčních startů raket ze Spojených států. Společnost SpaceX tomuto odvětví zcela dominuje. Její služba Starlink navíc rozšiřuje obchody se státem, prodává připojení federálním úřadům a usiluje o zakázky v oblasti obranné komunikace. Firma tak jedná s nákupčími, jejichž nadřízení podléhají přímo prezidentovi.
Možný střet zájmů
Zde leží jádro možného střetu zájmů. Prezidenti nemají zákonnou povinnost svůj majetek odprodat, protože zákon o střetu zájmů, který zavazuje většinu federálních úředníků, se na hlavu státu nevztahuje. Slepé svěřenské fondy a dobrovolný odprodej zůstávají pouze zvykem, nikoli povinností, a tato administrativa se jimi řídit nechce.
Zbývá tedy přiznání, které funguje pouze se zpětnou platností. Červnový nákup se stal veřejně známým na konci srpna, tedy v době, kdy prezident podíl vlastnil již dva měsíce. Během nich přitom přijal řadu rozhodnutí ovlivňujících tuto firmu.
Právníci zabývající se etikou úřadů roky argumentují, že odkaz na kopírování indexu sice odpovídá skutečnosti, ale samotný problém neřeší. Prezident totiž může hodnotu vlastněné akcie ovlivnit bez ohledu na to, zda si ji sám vybral. Opačný názor říká, že totéž platí o každé firmě v indexu. Právě proto byl v minulosti zvykem odprodej, a nikoli pouhé zveřejnění.
Stejný podíl drží i většina velkých fondů
Trump není zdaleka jediný, kdo se do akcionářské struktury SpaceX dostal během několika červnových dní. Firma při vstupu vybrala 75 miliard dolarů, přičemž poptávka dosáhla přibližně 250 miliard a jen společnost BlackRock si objednala akcie za 5 miliard. Emise této velikosti vtáhla do stejné pozice, v jaké je nyní prezident, téměř každé velké institucionální portfolio ve Spojených státech. Ve chvíli, kdy do indexů vstoupí jedna firma v takovém rozsahu, už otázka finančního zájmu na budoucím rozhodování úřadů přestává být záležitostí jednotlivců.
Společnost SpaceX ani Elon Musk se k přiznání nevyjádřili. Dokument navíc pokrývá stav majetku k danému datu a neříká nic o tom, zda prezident podíl od června navýšil, snížil, nebo zcela prodal.
Zdroje: thenextweb.com a finance.yahoo.com
