Mark Zuckerberg letos v lednu odjel se svými nejbližšími spolupracovníky na Havaj a odtud se vrátil s plánem, který měl Metu přestavět od základu. Umělá inteligence měla převzít každodenní práci tisíců zaměstnanců, přičemž zbylé lidi měly tvořit malé skupinky specialistů dohlížejících na software. Interně dostal tento záměr krycí označení Project OT, což znamenalo Organization Transformation. Do listopadu se měly některé týmy zmenšit o 60 procent.
Jak popsala agentura Reuters na základě desítek interních dokumentů, zápisů, nahrávek a rozhovorů s více než dvaceti lidmi znalými poměrů ve společnosti, z celého plánu vydržela jen první část. Zuckerberg druhou vlnu propouštění zrušil, protože se technologie ukázala mnohem slabší, než čekal, a zaměstnanci se mezitím otevřeně vzbouřili.
Zrození plánu
Zuckerberg a jeho vedení se v lednu sešli na výročním setkání v jeho havajském areálu. Interní plánovací dokument, který Reuters prostudoval, popisoval budoucnost, kde by umělá inteligence obstarávala většinu běžné práce a na virtuální pracovníky by dohlížely menší skupiny vysoce schopných lidí. Ve scénářích, které vedení propočítávalo, se objevovalo právě zmíněné číslo 60 procent.
Manažeři Mety už rok předtím zkoumali, jak si organizaci práce staví technologické startupy. Šéf dat Alex Schultz a šéfka produktu Naomi Gleit shodně zamířili do Asie a podle tří zdrojů je zaujalo, jak tamní firmy postavily svoje organizační schéma kolem umělé inteligence. Gleit v červnu agentuře Reuters řekla, že strávila dost času v singapurské kanceláři Mety a že tamní zvyky inspirovaly některé týmy v Kalifornii a New Yorku. Podle ní řada nápadů přišla zdola.
Dvě vlny propouštění
Redukce stavů měla přijít nadvakrát. První propouštění proběhlo v květnu, druhé se plánovalo na listopad, přičemž proces zahrnoval také rušení poptávaných pozic a odchody lidí s horším hodnocením. Jeden personální manažer v dokumentu odhadoval, že škrty budou stejně rozsáhlé nebo dokonce větší než před třemi lety, kdy společnost přišla o zhruba čtvrtinu pracovníků. V květnu však Zuckerberg listopadové přípravy zastavil. Meta propustila přibližně osm tisíc lidí, což odpovídalo desetině personálu, a ve stejném týdnu přesunula sedm tisíc dalších na pozice spojené s umělou inteligencí. Co přesně vedlo ke změně názoru, se agentuře Reuters zjistit nepodařilo.
Meta existenci projektu potvrdila. Šlo o roční snahu snížit náklady, reorganizovat strukturu týmů a přesunout lidi na prioritní agendu, například na přípravu trénovacích dat. Společnost přiznala rozdělení do dvou etap i zvažovanou šedesátiprocentní hranici s tím, že se toto číslo týkalo jen scénářů pro specifické týmy a několik velkých divizí do plánu vůbec nespadalo. Vedení podle vyjádření druhou vlnu zrušilo ještě dříve, než stihlo spočítat, kolik lidí by o práci přišlo. Meta dodala, že nakonec nerealizovala každý modelový scénář, protože se s plošným zavedením od začátku nepočítalo.
Agenti psali kód extrémně rychle, ale funkce nepřidávali
Vlastní data Mety ukázala problém dříve, než mohl kdokoli mluvit o úspěchu. Podle červnového příspěvku technického šéfa Andrewa Bosworthe stouply změny v interních platformách a infrastruktuře o 220 procent za rok. Avšak úprav, které se skutečně dostaly k uživatelům jako nové nebo vylepšené funkce, přibylo jen 36 procent.
Tento rozdíl nezůstal bez následků. Dubnový interní dokument varoval, že nekontrolovaní AI agenti provádějí rozsáhlé a rušivé zásahy, jaké by člověk neudělal. Vážných technických a bezpečnostních incidentů, včetně výpadků služeb a možných úniků dat, přibylo o 40 procent a čas strávený jejich odstraňováním vyskočil o 70 procent. Týmy infrastruktury hlásily první potíže se stabilitou už v březnu. V červnu se útočníci přes nového podpůrného chatbota Mety dostali k prominentním účtům na Instagramu, mezi nimiž byla i neaktivní stránka Obamova Bílého domu. Data společnost odmítla komentovat.
Zaměstnanci pochopili, že učí svou náhradu
Ve stejné době začalo být lidem uvnitř společnosti jasné, co se děje. Meta přeřadila část inženýrů na psaní softwarových hádanek, které sloužily jako trénovací data, což mnozí označili za mechanickou dřinu. Vedení zároveň nařídila nasadit na počítače amerických pracovníků sledovací software, který zaznamenával stisky kláves a pohyby myší, aby se boti naučili ovládat systém jako člověk. V červnu tento program pozastavila. Šestadvacet zaměstnanců pak podnik zažalovalo s tvrzením, že jeho algoritmy vybíraly k propuštění lidi na nemocenské.
Nálada ve společnosti prudce klesala, což se projevilo i navenek. Pod příspěvky vedení se začaly objevovat obrázky slonů, které odkazovaly na anglické rčení o slonovi v místnosti, o němž nikdo nechce mluvit. Interní ukazatel spokojenosti spadl v pololetním průzkumu ze 74 na 55 procent příznivých odpovědí a v komunitě sílila snaha organizovat se. Květnové propouštění navíc proběhlo tak neobratně, že vyvolalo vlnu rozpaků v celém podniku. Rozhořčení lidé se na firemních fórech pouštěli do vulgárních tirád, zatímco jim Zuckerberg sliboval lepší občerstvení a další benefity.
Nová podoby týmů a jejich dopad
Jak měla nová Meta vypadat, popsal firemní návod. Produktové týmy s deseti až dvaceti specialisty se měly zmenšit na buňky po třech až pěti pracovnících. Inženýři, designéři i produktoví manažeři měli dostat jednotné označení stavitel, mezivrstvy středního managementu měly zmizet a denní priority mělo určovat vyhodnocení s pomocí AI agentů. Do června takto přeskládalo svoji práci nejméně jedenáct útvarů. Jejich šéfové měli mít na starost třicet až padesát podřízených a k ruce personalisty i blíže neurčené systémy umělé inteligence. Co přesně si pod touto formulací představit, Meta vysvětlit odmítla. Společnost však tvrdí, že hodnocení výkonu a povýšení dělali a dělají lidé, nikoli stroje.
Na červencovém setkání se zaměstnanci šéf Mety uznal, že si načasování spočítal špatně. Vývoj autonomních systémů podle něj minimálně poslední čtyři měsíce nezrychloval tak, jak podnik očekával. Přínosy si přesto sliboval v horizontu tří až šesti měsíců. Bosworth mezitím v srpnu vzkázal podřízeným, ať o volno kvůli údajným úsporám z umělé inteligence nežádají.
Veřejná komunikace se otočila. Meta teď inzeruje, že staví na lidském faktoru, a Zuckerberg v obsáhlé eseji předpovídá hojnost pracovních míst, byť připouští, že jednotlivé podniky budou zaměstnávat méně personálu. Velikost korporací se podle něj může zmenšit, podobně jako při historickém přechodu od průmyslových kolosů k technologickým společnostem.
Utrácení se nezměnilo. Meta plánuje letos vložit do čipů a infrastruktury pro umělou inteligenci nejméně 130 miliard dolarů, přičemž Zuckerberg sám přiznal, že škrty měly uvolnit peníze právě na tyto rostoucí výdaje. Část investorů se přitom už na jaře ptala, co společnost za obří sumy vlastně získává. Ve výkazu za druhé čtvrtletí podnik uvedl 75 472 zaměstnanců ke konci června, do tohoto údaje se ale ještě započítávalo asi osm tisíc odcházejících pracovníků z květnové vlny. Zuckerberg slíbil, že letos už žádné celofiremní propouštění nepřijde. Uvedená formulace však nechává otevřené škrty v jednotlivých týmech i celý rok 2027, čehož si zaměstnanci dobře všimli.
