OpenAI jednala s Trumpovou administrativou o tom, že by americké vládě přenechala pětiprocentní podíl ve firmě. Napsal to server Financial Times s odvoláním na dva lidi obeznámené s rozhovory. Podle nich jde zatím o velmi předběžnou fázi. Šéf OpenAI Sam Altman ale plán přednesl přímo prezidentu Donaldu Trumpovi a dalším představitelům Bílého domu. Pětiprocentní podíl v OpenAI by odpovídal zhruba 42 miliardám dolarů. Vychází to z březnového kola financování, které firmu ocenilo na 852 miliard dolarů.
Altmanova nabídka
Altman argumentuje, když dá firma veřejnosti finanční účast, lidé se svezou na vzestupu umělé inteligence. Nejde přitom jen o OpenAI. Návrh počítá s tím, že podobný podíl vládě přenechají i ostatní velké americké firmy z oboru, tedy Anthropic, Google a Meta. Sešly by se v jakémsi státním fondu, který by spravoval majetek rostoucí spolu s rozmachem umělé inteligence.
Jako vzor si Altman vybral Alaska Permanent Fund. Ten Aljaška založila v roce 1976, aby do něj ukládala přebytky z prodeje ropy. Fond investuje do akcií a obyvatelům státu každý rok vyplácí dividendu. Ke konci května měl hodnotu skoro 91 miliard dolarů. Není ale jasné, jestli by se k nápadu připojily ostatní firmy. Zdroj obeznámený s věcí serveru CNBC řekl, že Trumpova administrativa a Anthropic o žádném vládním podílu zatím nemluvili.
Podle CNBC se o možném vládním podílu jedná už přes rok a Altman ji poprvé předhodil Bílému domu začátkem roku 2025. Do rozhovorů se zapojili i ministr obchodu Howard Lutnick a ministr financí Scott Bessent.
V dubnu OpenAI zveřejnila dokument, v němž popsala nový přístup k tomu, jak se vyrovnat s dopady takzvané superinteligence, tedy umělé inteligence, která překoná i ty nejbystřejší lidi. Firma tehdy navrhla vznik veřejného fondu bohatství, který by měl zajistit podíl na hospodářském růstu z umělé inteligence každému občanovi, i tomu, kdo sám na burze neinvestuje.
Sám Trump o podobných úvahách mluvil minulý měsíc. Novinářům řekl, že slyší o nápadech, podle nichž by část firem mohla připadnout americké veřejnosti a lidé by se tak stali partnery těchto společností. Nápad označil za zajímavý a přislíbil, že se na něj administrativa podívá. Ozval se i senátor Bernie Sanders. Ten podle FT tlačí na mnohem širší verzi celého plánu. Chtěl by, aby vláda přes státní fond získala rovnou padesátiprocentní podíl ve všech velkých firmách z oboru.
Za nabídkou je tlak Bílého domu
Bílý dům pořád rozhoduje o tom, kdy OpenAI a Anthropic smí své nejsilnější modely nabídnout širokému publiku. Ten proces Altman sám označil za ne úplně optimální. Kdyby vláda ve firmě držela podíl, měla by přímý zájem na tom, jestli vydání konkrétního modelu povolit, nebo přibrzdit. Altman proto navrhl i jinou cestu. Ve středu přišel s myšlenkou mezinárodního fóra pod vedením Spojených států, které by stanovilo pravidla pro umělou inteligenci. To by vládě umožnilo investovat, aniž by musela do vývoje tak silně zasahovat.
Ne všichni ale nabídku vidí vlídně. Investoři serveru Axios řekli, že celý nápad působí jako reklamní akce, která má vyvolat dojem, že veřejnost z boomu umělé inteligence něco získá, zrovna když technologie ohrožuje její pracovní místa. Jeden investor, který vložil peníze do Anthropicu i OpenAI, mluvil rovnou o politickém tahu, jak si získat přízeň administrativy.
Kritizoval to i David Sherman, stratég pro umělou inteligenci a finanční inkluzi ze společnosti io.net. Vládní podíl podle něj představuje znepokojivý milník, který uškodí soutěži mezi firmami. Jedné společnosti prý dá vládní razítko schválení, zatímco miliony vývojářů, výzkumníků a firem zůstanou mimo kvůli rostoucím cenám a nedostatku výpočetního výkonu.
Precedent od Intelu a otázka Kongresu
Americká vláda podobné kroky už dělala. Loni v srpnu si vzala skoro desetiprocentní podíl v Intelu a ten se zatím vyplácí. Akcie čipové firmy od té doby povyskočily o bezmála 400 procent, i když k tomu pomohl širší růst celého odvětví polovodičů. Jenže Intel byl jiný případ. Ten podíl vláda získala díky zákonu CHIPS Act. Dohoda s firmami z oblasti umělé inteligence by nejspíš potřebovala samostatný zákon schválený Kongresem.
Zůstává navíc otázka, co by vládní podíl vlastně přinesl. Kromě toho, že by firmy z oboru sblížil s tím, co je dnes jednou z jejich největších překážek, tedy s vládou samotnou. K tomu se přidávají obavy, jestli Washington svými pravidly kolem vydávání modelů už teď neoslabuje náskok amerických firem před Čínou.
Objevují se i jiné návrhy, jak by se veřejnost mohla na zisku z umělé inteligence podílet. Někdo mluví o odvodu části zisku před zdaněním, jiní o dani z každého vygenerovaného tokenu. Poradce pro správu umělé inteligence Kevin Bankston na síti X řekl: prostě je zdaňte. Bill Gates už v roce 2017 navrhoval daň z robotů, která by mohla zpomalit automatizaci. Roboti by podle něj měli platit stejně jako zaměstnanci odvádějí daň z příjmu.
Sám Altman svůj postoj popsal v komentáři pro Financial Times na začátku týdne. Napsal, že technologii vyvíjejí firmy, ale pravidla musí vytvořit občané a jejich zvolení zástupci.
