Meta buduje cloudovou divizi, přes kterou by prodávala přebytečný výpočetní výkon pro umělou inteligenci. Napsal to server Bloomberg s odvoláním na lidi obeznámené s věcí. Firma Marka Zuckerberga tak chce vydělat na infrastruktuře, do které nalila desítky miliard dolarů, a postavit se přitom třem zavedeným soupeřům, kteří tento obor ovládají už deset let.
Projekt má nést jméno Meta Compute. Podle Bloombergu ho vede šéf infrastruktury Santosh Janardhan spolu s Danielem Grossem z Meta Superintelligence Labs a prezidentkou Dinou Powell McCormick. Firma zvažuje dvě cesty, jak výkon nabídnout.
Dvě možnosti a konkurence
První varianta počítá s tím, že Meta pustí vývojáře ke svým modelům běžícím na její vlastní infrastruktuře, včetně uzavřeného modelu Muse Spark. Šlo by o obdobu služby Bedrock od Amazon Web Services (AWS). Druhá možnost je prodávat surový výpočetní výkon podobně, jako to dělají takzvané neocloudy typu CoreWeave.
Ať už se Meta vydá kteroukoli cestou, postaví se do přímé konkurence s AWS, Google Cloudem a Microsoft Azure. Právě tato trojice drží enterprise trh s výpočetním výkonem pro AI. Jejich nasmlouvané zakázky do budoucna přesahují dohromady bilion dolarů, takže Meta má před sebou tři pevně zakořeněné soupeře.
Zajímavější než souboj s hyperscalery je ale to, koho Meta ohrožuje nejvíc. Firma totiž sama patřila mezi nejdůležitější zákazníky neocloudů. V dubnu rozšířila smlouvu s CoreWeave na 21 miliard dolarů a s Nebiusem podepsala kontrakty za dalších až 27 miliard. Dohromady tedy zamluvila zhruba 48 miliard dolarů za pronájem cizích grafických karet, protože její vlastní výstavba nestíhala držet krok s poptávkou.
Teď se z odběratele může stát konkurent. „Přidání kapacity Mety na trh dopadne spíš na neocloudy než na velké hyperscalery. Firmy jako CoreWeave a Nebius mají postavený svůj růst na Metě a ta je teď nemusí potřebovat,“ informoval server Reuters.
Zuckerberg to naznačoval už na jaře
Na květnovém setkání s akcionáři Zuckerberg řekl, že vstup do cloudu je „rozhodně ve hře“. Dodal, že firmy se na Metu obracejí „skoro každý týden“ a chtějí si koupit přístup k jejím modelům nebo volnou výpočetní kapacitu.
Šéf Mety popsal celý nápad jako pojistku proti tomu, že firma nakonec postaví víc, než sama spotřebuje. „Pokud se dostaneme do bodu, kdy budeme mít pocit, že jsme přestavěli, pak je tohle možnost, kterou máme,“ řekl. Prodej přebytku by tak z hrozícího průšvihu s přeinvestováním udělal výdělečnou aktivitu.
Ta hrozba není malá. Meta v dubnu zvedla odhad letošních investic do majetku na 125 až 145 miliard dolarů. Jako důvod uvedla dražší komponenty a boj o pozemky, energii a stavební práci. Ve stejném týdnu Zuckerberg zaměstnancům oznámil, že zhruba 8 000 plánovaných propouštění je přímým důsledkem rozpočtu na infrastrukturu.
Meta a její datacentra
Meta v únoru uzavřela s AMD dohodu na 6 GW výkonu v hodnotě 100 miliard dolarů. Kontrakty na grafické karty od AMD a Nvidie mají dohromady hodnotu kolem 110 miliard. Firma zároveň vyvíjí vlastní čipy MTIA pro inferenci a s Amazonem uzavřela vícemiliardovou dohodu na procesory Graviton, aby pokryla nedostatek běžných CPU.
K tomu patří obří datová centra. Kampusy Prometheus a Hyperion jsou navržené tak, aby škálovaly na 1 GW a časem až na 5 GW. Kapacita v takovém měřítku přichází ve velkých, nedělitelných blocích načasovaných podle odhadů poptávky. Právě proto se firma, která ještě nedávno platila neocloudům desítky miliard za čas na grafických kartách, může najednou ocitnout s přebytkem výkonu, který se jí vyplatí prodat.
Podobný scénář už se odehrál u SpaceX. Ta pronajala celou kapacitu datového centra Colossus 1 v Memphisu, přes 300 MW, společnosti Anthropic za zhruba 1,25 miliardy dolarů měsíčně. Následně se domluvila na pronájmu kapacity také Googlu za bezmála miliardu měsíčně. Podle odhadu Bloomberg Intelligence by tyto dohody mohly do roku 2028 vynést přes 50 miliard dolarů.
Pozice Mety na trhu
Divize Reality Labs jen za první letošní čtvrtletí prohloubila ztrátu o víc než čtyři miliardy dolarů. Akcie Mety byly za poslední rok dole zhruba o 15 procent a zaostávaly za indexem S&P 500.
Enterprise cloud je navíc odvětví služeb. Znamená to servisní smlouvy s garancemi dostupnosti, prodejní inženýry a zdlouhavé nákupní cykly, tedy věci, které Meta nikdy neprovozovala. Firma sice vlastní čipy MTIA, jednu z největších flotil grafických karet Nvidie, kampus Hyperion i nejstahovanější rodinu otevřených modelů Llama. Placené rozhraní, kde si vývojáři pronajmou čas na čipech Mety proti jejím modelům, je logický produkt. Stejně tak pronájem surové kapacity zákazníkům, které cena vytlačila jinam. Postavit z toho fungující obchod je ale něco úplně jiného.
Akcie Mety po oznámení vyskočily o víc než 10 procent, což byl jejich největší jednodenní zisk za víc než pět měsíců. CoreWeave naopak spadla o 10,8 procenta a Nebius o 12,4 procenta. Trh tím dal jasně najevo, kdo má podle něj nejvíc co ztratit.
Zuckerberg dostane příležitost dát projektu konkrétní obrysy na výsledkové konferenci za druhé čtvrtletí. Do té doby zůstává Meta Compute hlavně pojistkou proti rozpočtu, který každé čtvrtletí bobtná.
Zdroje: tomshardware.com a finance.yahoo.com
