Pátý ročník studie Ipsos AI Monitor zjišťoval názory 23,5 tisíce lidí ze 32 zemí na umělou inteligenci. Sběr dat proběhl mezi 20. březnem a 3. dubnem letošního roku s jasným výsledkem. Nadšení a nervozita dosáhly téměř stejné úrovně a lidé je často pociťují současně. Podobný obraz přináší devátá kapitola letošní zprávy AI Index ze Stanfordu, která shrnuje data z více než třiceti zemí, i čerstvý výzkum CVVM mezi Čechy.
Nadšení a obavy se vyrovnaly
Ipsos sleduje veřejné mínění o AI od roku 2022. Jeho analytici upozorňují, že názory lidí se mění mnohem pomaleji než samotná technologie. Výrazný zlom nastal pouze mezi lety 2022 a 2023, kdy se ChatGPT dostal k běžným uživatelům. Od té doby se hodnoty posouvají jen v jednotkách procentních bodů.
Letos uvedlo 51 % dotázaných, že v nich produkty a služby s umělou inteligencí vzbuzují nadšení, zatímco nervozitu přiznalo 50 %. Že přínosy AI převažují nad nevýhodami, si myslí 55 % lidí. V 17 z 28 zemí s meziročním srovnáním však tento podíl klesl. Nadšení ubylo hlavně v Německu a Británii, kde kleslo o osm procentních bodů, a ve Francii o sedm. Naopak přibylo ho v Jihoafrické republice a Jižní Koreji.
Do budoucna lidé počítají s větším dopadem umělé inteligence, než jaký zažili dosud. Výraznou změnu života v posledních třech až pěti letech pocítilo 54 % respondentů, zatímco v nadcházejícím stejném období ji očekává 66 % lidí.
Názor na AI se liší podle regionu
V asijsko-pacifickém regionu vyjadřuje nadšení 64 % lidí a nervozitu 52 %, zatímco v Latinské Americe je poměr 56 ku 47 procentům. Evropa má tyto hodnoty obrácené, protože nadšení uvádí 39 % a nervozitu 50 % obyvatel. Severní Amerika vykazuje zcela odlišný trend, kde nadšení pociťuje pouze 29 % lidí oproti 65 % nervózních.
Ipsos varuje před zjednodušeným vysvětlením, že jde o rozdíl mezi rozvíjejícími se a vyspělými ekonomikami. Data z Ipsos Global Trends ukazují jinou dělicí čáru. Země usilující o změnu stávajících pořádků vidí v technologii zkratku, jak si polepšit v rychle se měnícím světovém hospodářství. Státy chránící své uspořádání jsou naopak opatrnější. Paradoxně právě trhy nejvíce znepokojené stavem životního prostředí, jako jsou Indonésie, Thajsko, Jihoafrická republika a Kolumbie, častěji tvrdí, že přínosy AI převažují nad jejími riziky.
Spojené státy z těchto dat vystupují jako výjimka s nízkou důvěrou a vysokou nervozitou. Data ze Stanfordu to potvrzují z jiné strany, protože vlastní vládě v nastavení rozumných pravidel pro AI věří jen 31 % Američanů. To je nejnižší hodnota ze všech sledovaných zemí, přičemž světový průměr dosahuje 54 %. Pro srovnání, v Singapuru věří vládě 81 % obyvatel a v Indonésii 76 %.
Práce se zrychluje, jistota ubývá
Téměř dvě třetiny pracujících, přesně 62 %, uvádějí, že jim AI za posledních dvanáct měsíců ušetřila čas v práci. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou však velké. U lidí s vyššími příjmy to potvrzuje 70 %, zatímco u středněpříjmových domácností podíl klesá na 60 % a u nízkopříjmových na 54 %. Generace Z hlásí úsporu času v 68 % případů, mileniálové v 65 %, u generace X je to 57 % a u populačního ročníku baby boomers 46 %.
Vedle toho však rostou obavy o vlastní pracovní pozice. Změnu způsobu výkonu své práce v příštích pěti letech očekává 62 % pracujících a to, že je umělá inteligence rovnou nahradí, předpokládá 35 % lidí. Mladší ročníky, které tyto nástroje používají nejčastěji, se zároveň nejvíce obávají ztráty zaměstnání. Zatímco v Thajsku a Malajsii se nahrazení bojí šest z deseti lidí, v Nizozemsku a Švédsku je to sotva jeden ze sedmi.
Používám AI, i když jí úplně nevěřím
Rozpor mezi slovy a chováním lidí vůči umělé inteligenci jasně vystihuje jedno číslo. S výrokem, že nástrojům s AI sice nedůvěřují, ale přesto je používají, souhlasí 63 % dotázaných. Mezi lidmi do 35 let tento názor sdílejí dokonce dva ze tří. Ipsos tento přístup připisuje strachu ze zmeškání příležitosti nebo z vlastní zbytečnosti.
Opatrnost přesto zůstává. Pouze 31 % lidí věří těmto nástrojům natolik, aby jejich práci nekontrolovali. Celých 80 % respondentů požaduje, aby firmy měly povinnost přiznávat použití AI. Pokud by navíc odpovědi generativní AI ovlivňovali zadavatelé reklamy, důvěřovalo by jí o 46 % méně lidí a v patnácti zemích by to byla dokonce většina populace.
Sporné zůstává také téma spotřeby energie a vody. Názor, že možné přínosy AI pro společnost převažují nad dopady na životní prostředí, sdílí 49 % dotázaných, zatímco 37 % lidí s ním nesouhlasí. Skeptičtí jsou v této otázce hlavně lidé v anglicky mluvících zemích a v západní Evropě.
Odborníci vidí budoucnost úplně jinak než veřejnost
Stanfordská zpráva postavila vedle sebe názory americké veřejnosti a odborníků na AI a odhalila obrovské rozdíly. Pozitivní dopad na způsob výkonu práce očekává 73 % expertů, ale pouze 23 % veřejnosti. V případě ekonomiky je tento poměr 69 ku 21 a u zdravotní péče 84 ku 44 procentům. Podobně se obě skupiny rozcházejí v otázce zaměstnanosti. Úbytek pracovních míst v horizontu dvaceti let očekává 64 % Američanů, zatímco nárůst předpovídá jen 5 % z nich. Mezi experty pak úbytek odhaduje 39 % a nárůst 19 % dotázaných. Obě skupiny se shodují na profesích v ohrožení, jako jsou pokladní nebo novináři, ale veřejnost očekává ztrátu míst plošně častěji.
Americká čísla se navíc postupně obracejí. Podle průzkumů Research!America se dnes 49 % Američanů přiklání k názoru, že AI představuje riziko pro kvalitu jejich života, zatímco přínos v ní vidí 43 %. V roce 2020 přitom platil opačný poměr. Nejvíce znepokojení jsou mladí lidé mezi 18 a 24 lety, mezi nimiž vidí riziko šest z deseti.
Češi berou AI hlavně jako pomocníka na rutinu
CVVM zařadilo otázky o umělé inteligenci do svého šetření poprvé letos v březnu a dubnu. Nástroje s AI používá alespoň někdy 72 % Čechů, z toho minimálně jednou týdně 51 %, zatímco nikdy je nevyužije 27 % lidí. O rozvoji této technologie má povědomí 68 % populace, kdežto zbývajících 31 % o něm sice slyšelo, ale podle vlastních slov o tématu téměř nic neví.
Jako největší přínos pro lidstvo uvádějí Češi pomoc s prací a rutinními či administrativními činnostmi, což zmínila zhruba čtvrtina dotázaných. Jako největší riziko označila téměř třetina respondentů oslabení kritického myšlení, zlenivění a závislost na AI. V jedné věci navíc panuje v Česku výjimečná shoda. Celých 93 % lidí vyžaduje přiznání použití AI u generovaných textů a obrázků i při komunikaci na sociálních sítích, e-mailem či telefonem.
