Po hře Pod povrchem, o které jsem psal v samostatném článku, jsme se vydali na další kousek ze stejné brněnské dílny – na únikovou hru Izolace, která je součástí projektu Ztracení v domě. A musím rovnou říct: za mě je to naprosto luxusní úniková hra.
Je na ní sice vidět rukopis stejného autora jako u Pod povrchem, ale úkoly jsou úplně jiné a atmosféra je naprosto úžasná. Než se ale dostanu k samotné hře, dovolím si malou odbočku pro ty, kdo o únikovkách zatím moc nevědí.
Co je vlastně úniková hra (a kde se vzala)
Úniková hra (anglicky escape room) je týmová zážitková hra, při které se skupina hráčů ocitne v tematicky vybaveném prostoru a v časovém limitu řeší navazující hádanky a úkoly. Cílem je posouvat se příběhem dál a nakonec se dostat ven. Nejde tedy o to jen pasivně sledovat děj – vy jste hlavní postavy, které všechno ovlivňují.
Princip vychází z počítačových her typu „escape the room" z přelomu tisíciletí. Za jednu z prvních fyzických únikových místností se přitom považuje Real Escape Game, kterou v roce 2007 v japonském Kjótu vytvořil Takao Kato se společností SCRAP. Z Japonska se fenomén rozšířil nejdřív po Asii, kolem roku 2011 dorazil do USA a v letech 2012 až 2014 zaplavil Evropu i zbytek světa. Do Česka se únikovky dostaly v minulé dekádě a dnes jich u nás fungují stovky – nejvíce asi v Praze.
A právě v tom, jak moc se žánr posunul, vyniká i Izolace. Zatímco klasická úniková hra se odehrává zhruba v šedesáti minutách, tady dostanete neobvyklých 140 minut.
Ztracení v domě: celý dům, který si vás podmaní
Ztraceni v domě není jen jedna místnost. Jak sám autor uvádí, jde o jedinou únikovou hru v Česku, pro kterou je připravený kompletně celý dům – nikdy nevíte, které dveře jsou ty poslední. Všechny rekvizity jsou navíc vyrobené na míru, takže nečekejte žádné bezhlavé odemykání a opisování kódů.
Projekt dnes nabízí celkem tři hry: Izolace, Nezvěstná a Pod povrchem. My jsme zatím prošli dvě a třetí nás teprve čeká.
Příběh hry Izolace
Příběh vás zavede na daleký sever. V padesátých letech minulého století otřásla obyvateli Skandinávie děsivá, dodnes neobjasněná tragédie. Vy se s partou přátel po letech vydáváte na několikatýdenní trek nedotčenou krajinou severního Finska, jenže vytrvalý déšť vás svede z plánované trasy a vy zabloudíte v odlehlé pustině. Útočiště nakonec najdete ve staré opuštěné chatě, kde se rozhodnete přečkat noc – a vůbec netušíte, že se z pouhého úkrytu před deštěm stane past, ze které už není cesty zpět.
Celý dům je zařízený do stylu staré chaty a postupně se před vámi rozkrývá temnější rovina příběhu. Objevíte starou nahrávku, narazíte na stopy opuštěné léčebny a na nákazu, před kterou se musíte dostat až do izolace. Víc už prozrazovat nebudu – to by byla škoda. Jen dodám, že vás to do příběhu vtáhne natolik, že na čas okolo úplně zapomenete tak jako my.
Jak Izolace funguje: světlo místo kódů
Co Izolaci povyšuje, je způsob, jakým se hraje. Žádné kódové zámky tu nehledejte. Místo opisování čísel a otáčení číselníků pracujete s reálnými mechanismy – když něco správně vyřešíte, někam zatlačíte nebo něčím pohnete, automaticky se otevřou další části domu a aktivuje se další kus příběhu. Všechno do sebe zapadá a je to promyšlené do nejmenšího detailu.
Skvěle funguje i práce se světlem. Většinu času se pohybujete potmě a jdete vlastně „za světlem" – rozsvítí se vždycky tam, kde na vás čeká úkol, který máte vyřešit. Hra vás tak nenápadně vede a zároveň drží napětí.
A přidám malý hint: budete používat opravdové nástroje – skutečné náčiní, jaké byste potřebovali třeba na práci se dřevem. Co přesně, to neprozradím, ale počítejte s tím, že spoustu věcí budete muset vzít do ruky a hlavně nad nimi přemýšlet.
Stejně jako u Pod povrchem platí, že je potřeba pečlivě číst zadání a pozorně poslouchat – jinak se dál nedostanete.
A k tomu jedna zajímavost, kterou jsem prve ani nezmínil: zvuky pro Izolaci vznikly v profesionálním nahrávacím studiu a celá hra je ozvučená prostorovým zvukem Dolby Surround 5.1, který se proměňuje podle toho, v jaké části příběhu se zrovna nacházíte. Na výsledné atmosféře je to znát víc, než byste čekali.
Pro koho je hra vhodná
Izolace je dlouhá a náročná. Časový limit je už zmíněných 140 minut a hraje se ve 2 až 4 lidech. My jsme hru hráli ve čtyřech a i tak jsme využili celý čas – nudit se rozhodně nebudete. Hra přitom není fyzicky náročná, řešit budete hlavně hlavou.
Oficiálně je hra určená pro hráče od 16 let (mladší se dovnitř dostanou jen v doprovodu dospělého). Atmosféra je vynikající a v některých částech pořádně tísnivá – druhá polovina je dost temná, takže pro úplně malé děti bych ji nedoporučoval. Autor zároveň uvádí, že hra sází na atmosféru, ne na lekací momenty, takže nečekejte laciné úleky, ale spíš pomalu houstnoucí napětí. Kvůli celkově ponuré náladě se hra nedoporučuje v těhotenství.
Praktické informace
Izolaci najdete v Brně-Žebětíně (na rohu ulice Kohoutovická). Rezervace probíhá online přes web projektu, kde si můžete pořídit i dárkový poukaz – je to skvělý tip na zážitkový dárek. Platba na provozovně je možná v hotovosti. Aktuální adresu, ceny i volné termíny najdete na ztracenivdome.cz/izolace.
Co dodat závěrem
Za mě Ztracení v domě znovu nezklamalo. Izolace je z mého pohledu naprosto špičková úniková hra – rukopis autora je tu sice poznat, když už znáte jeho další hry, ale úkoly jsou úplně jiné než u Pod povrchem a atmosféra je ještě silnější. Pán to má udělané opravdu exkluzivně a do příběhu vás to vtáhne tak, že čas i okolní svět pustíte z hlavy. Rozhodně doporučuji.
A protože nám jedna hra nestačí, čeká nás ještě jejich třetí kousek – Nezvěstná. Tu určitě taky navštívíme, ale o tom napíši samosttaný článek.
