Na Aljašce je oblíbená nálepka na auta, která říká: "Pissing Off Texans Since 1959." (Štveme Texasany od roku 1959.)
Tato narážka samozřejmě odkazuje na skutečnost, že když se Aljaška stala státem, Texas okamžitě klesl na druhé místo v soutěži o největší stát.
Texasané rádi poukazovali na to, že kdybychom roztopili všechen led a sníh tam nahoře, Texas by byl pořád větší.
Určitě jsme větší co do počtu obyvatel – čtyřicetkrát větší. Ale Aljaška má z pohledu žen atraktivní poměr mužů k ženám: 6 ku 4, jak někteří říkají. Jedna kamarádka z Texasu, která tam chvíli žila, mi řekla, že "odds are good but the goods are odd." (Šance jsou dobré, ale zboží je divné.) Ale tady musím být opatrný.
Aljašťané také rádi provokují Texas tím, že říkají: "Don't get us mad or we'll split in two and make you the third-largest state." (Nerozčilujte nás, nebo se rozdělíme na dva a uděláme z vás třetí největší stát.)
Není pochyb, že Aljaška je geograficky více než dvakrát větší než Texas, ale my si pořád nárokujeme právo na chlubení v mnoha ohledech.
Koneckonců, Texas vládl jako největší stát v unii celých 104 let. Aljaška má ještě dlouhou cestu, aby nám ten titul vzala – asi ještě 50 let.
Druhá věc. Víte o tom slavném ropovodu, který tam mají. Hádejte, kdo ho postavil. Texasané. A taky Okies (obyvatelé Oklahomy). Nejsou žádná přesná čísla, ale máme důkaz v aljašském folklóru. Aljašské rčení z doby, kdy se ropovod stavěl, znělo takto: "Happiness is 10,000 Okies pickin' up a Texan under each arm and headin' south." (Štěstí je 10 000 Okies, kteří si vezmou Texasana pod každou paži a zamíří na jih.) Nevím, proč by měli takový postoj. My jsme je jen dělali bohatými.
Třetí věc. Navzdory slávě Aljašky díky ropě je Texas pořád mnohem větším producentem ropy a plynu a má daleko větší zásoby. Texas zůstává číslem 1 v produkci ropy ve Spojených státech a kdyby byl samostatný, byl by šestou největší ropnou zemí na světě. Ne nadarmo nám říkají Saudská Arábie Texasu. Máme třikrát tolik ropy než Aljaška a desetkrát tolik zemního plynu.
Poslední věc, a takový drtivý fakt: Aljaška by nebyla státem, kdyby ji Texas neudělal. Je to pravda. Žádost Aljašky o státnost se táhla roky v 40. a 50. letech. Návrh nikam nevedl, dokud se do toho nevrhli Texasané Lyndon Johnson, jeden z nejmocnějších členů amerického Senátu, a Sam Rayburn, předseda Sněmovny reprezentantů. To byl zlomový bod. Jakmile se ti dva za to postavili, Aljaška byla rychle na cestě ke státnosti. Dalo by se říct, že Texas byl dost velký na to, aby nechal Aljašku být větší.
Rivalita mezi Texasem a Aljaškou je většinou jen předstíraná hádka. Jsme hluboce propojeni. Sakra, můžete si vybrat z 40 letů denně z Houstonu do Anchorage. Pravděpodobně není lepší přátelství mezi státy než to naše, protože jsme spřízněné státy – oba jsme měli historii hranic, ropné boomy a krachy a jsme tvořeni divoce nezávislými lidmi, kteří trvají na tom, že si budou tvarovat svůj vlastní osud. Ale pokud bude globální oteplování pokračovat, možná jednoho dne uvidíme, jestli je Aljaška pod vším tím ledem a sněhem opravdu větší než Texas.
