Datová centra pohánějící umělou inteligenci vyžadují velké množství elektřiny, vody a místní komunity je čím dál častěji odmítají. Řešení? Přesunout je na oběžnou dráhu Země! A pozor, nejedná se o žádný příběh z budoucnosti. Startup Starcloud má už nyní na oběžné dráze funkční satelit s výkonným GPU čipem a jako první firma v historii zde už trénoval AI model.
Starcloud: Miliardový startup z oběžné dráhy
Pokud jste o tomto startupu nikdy neslyšeli, můžeme rovnou začít překvapujícími čísly. Starcloud získal v rámci Series A od investorů 170 milionů dolarů, a jeho celková hodnota se tak vyšplhala na 1,1 miliardy dolarů. To vše pouhých 17 měsíců poté, co firma svůj koncept vesmírných datových center poprvé představila veřejnosti. Díky tomu se společnost stala nejrychlejším startupem v historii Y Combinator (program pro rozvoj začínajících firem), a dosáhla tak statusu Unicorn.
A co vlastně Starcloud dělá? V listopadu 2025 se tento startup spojil se společností SpaceX a vypustil do vesmíru první satelit Starcloud-1 vybavený čipem NVIDIA H100. Stal se tak historicky první firmou, která ve vesmíru trénovala AI model a zároveň zde spustila verzi Google Gemini. Mise potvrdila, že zařízení zvládne spolehlivě zpracovávat AI úlohy.
Dalším zlomem by mělo být vypuštění satelitu Starcloud-2, a to ještě v letošním roce. Ten má nabídnout až stonásobně vyšší výkon než jeho předchůdce a ponese čip NVIDIA Blackwell B200, který je považován za nejsilnější AI čip současnosti.
Proč zrovna vesmír?
Pozemní datová centra čelí v současnosti dvojí krizi. Jednou z nich je enormní spotřeba energií a druhou je odpor místních komunit, kterým se výstavba gigantických datacenter nelíbí. Vesmír se tak ukazuje jako elegantní řešení těchto problémů.
Ve vesmíru mohou solární panely sbírat energii až 99 % roku a oproti pozemnímu řešení generují 5–13× více elektřiny ročně. A chlazení? To ve vesmíru nevyžaduje ani kapku vody. Odpadní teplo totiž satelity odvedou prostřednictvím tepelného záření přímo do vakua.
Do hry vstupují i další velcí hráči
Že by byl Starcloud jediným vesmírným průkopníkem? Rozhodně ne. xAI Elona Muska byla nedávno akvizicí spojena se SpaceX a jedním z cílů je právě budování vesmírných datových center.
Google zase pracuje na projektu Suncatcher a Jeff Bezos vsadil na Blue Origin, která navrhuje technologie pro vesmírná datová centra. Velký krok udělala i společnost NVIDIA. Na konferenci GTC 2026 představila platformy Space-1 Vera Rubin Module a IGX Thor, navržené přímo pro orbitální datová centra.
Aktuálně největší orbitální výpočetní cluster dnes provozuje kanadská firma Kepler Communications na 10 satelitech.
Zdánlivě jednoduché řešení
Ačkoliv se může zdát, že oběžná dráha řeší problémy pozemských datových center, realita je bohužel trochu složitější. Klíčovou překážkou zůstávají náklady na vynášení technologií do vesmíru.
Orbitální datová centra by mohla být konkurenceschopná pozemním datacentrům v okamžik, kdy by cena dopravy klesla na přibližně 500 dolarů za kilogram nákladu. Tato cena je však prozatím nedosažitelná.
Budoucnost AI
Vesmírná datová centra nejsou jen technologickou zajímavostí. Jejich realizace může výrazně ovlivnit budoucnost AI infrastruktury. Jde totiž o jeden z mála způsobů, jak zvyšovat výpočetní výkon bez dalšího zatěžování energetických sítí a životního prostředí. Zdá se, že závod o vesmírná datová centra už nejspíše odstartoval.
Zdroj: TechCrunch, GeekWire, Introl, CNBC, NVIDIA Newsroom
