Dokud hudba hrála, levné peníze tekly a pandemie hnala zájem spotřebitelů nahoru, startupy obsazovaly místa s miliardovými valuacemi jedna za druhou. Pak hudba přestala. A kdo nestačil sesednout, ten spadl na dno.
ChatGPT přišel v listopadu 2022 a s ním brutální přeměna celého startupového světa. Stovky firem, které v boomu let 2020 a 2021 dosáhly na ocenění přes miliardu dolarů, zjistily, že jejich technologie zastaraly dřív, než stačily vydělat. Souběžně s tím se začíná ukazovat, že zakladatelé nových úspěšných firem vůbec nevypadají tak, jak jsme si mysleli.
Hřbitov startupů se plní rychleji, než kdo čekal
Na webu ToolDirectory.AI vznikl projekt s příznačným názvem AI Graveyard, česky hřbitov umělé inteligence. Momentálně eviduje 142 AI nástrojů, které buď úplně zanikly, nebo je pohltily větší firmy. Devatenáct z nich oznámilo uzavření, 61 jednoduše zmizelo ze sítě bez jakéhokoli vysvětlení a 62 skončilo akvizicí.
Duben a květen 2026 přinesly čerstvé přírůstky: nástroj Avanzai pro finanční analýzu dat, CollovGPT pro navrhování interiérů nebo Pipio, který generoval videa s virtuálními herci. Největší ránou byl ale březnový konec platformy Sora od OpenAI. Ta ji sama vypnula poté, co si uvědomila, jak moc ji provoz stojí.
A není to jen o malých projektech. Samotná OpenAI čelí tlaku na snižování nákladů a má vlastní hřbitov oznámených obchodů, které nikdy nedošly do cíle. Kritici jako publicista Ed Zitron upozorňují na znepokojivý vzorec: velká část příjmů AI odvětví pochází od firem, které samy ztrácejí miliardy ročně a přežívají jen díky neustálému přísunu dalšího kapitálu. Kruh, který se sám živí.
Valuace se hroutí. Někdy o 80 procent
Podle dat analytické společnosti PitchBook existuje v USA 857 startupů oceněných na více než miliardu dolarů. Jenže skoro polovina z nich nezískala žádné nové financování v posledních třech letech. Jejich valuace jsou tím pádem zastaralé, odpovídají době, která už neexistuje. Firmy, které naposledy získaly investici v roce 2021, dnes stojí v průměru o 68 procent méně. Ty z roku 2022 ztratily přes polovinu hodnoty. Výsledkem je více než 220 takzvaných padlých jednorožců, tedy firem, které miliardovou hranici jednou překonaly, ale zpátky se na ni nedostaly.
Na seznamu jsou i velká jména. Glossier, oblíbená kosmetická značka generace Z, klesl z 1,8 miliardy na méně než miliardu. Scheduling nástroj Calendly, který zdomácněl v každé západní firmě, ztratil tři čtvrtiny hodnoty a z původních 3 miliard zbývá necelých 800 milionů. Výrobce 3D tiskáren Formlabs se propadl z 2 miliard na 820 milionů. Platforma pro vzdělávání Articulate, dřív oceněná na 3,75 miliardy, dnes stojí necelých 700 milionů. To je pokles o 82 procent.
"Hodně těchto firem je z doby před AI, a to nejen v nákladové struktuře, ale taky v samotném produktu," říká Immad Akhund, šéf fintechové firmy Mercury. "Pokud nejsi firma postavená primárně na AI, musíš dnes ukazovat opravdu silná čísla, abys vůbec sehnal peníze." Nejde přitom o lokální výkyv. Valuace se od vrcholu roku 2021 smrštily zhruba šestinásobně. Tenkrát se startupy prodávaly za padesátinásobek budoucích tržeb, dnes je ten poměr zlomkový. Firma se stejnými příjmy má dnes na trhu asi o 85 procent menší hodnotu než před pěti lety.
Proč SaaS firmy padají nejrychleji
Z více než 220 padlých jednorožců tvoří největší skupinu softwarové firmy prodávající předplatné, takzvaný SaaS model. Je jich 75, tedy dvakrát více než firem z oblasti finančních technologií, která je druhou největší kategorií. David Zhu, bývalý šéf technického oddělení DoorDashe, kde vedl přes 200 inženýrů, to vidí následovně: "Moje teze je, že všechny softwarové firmy postavené na opakujících se pracovních postupech zaměstnanců budou buď vytlačeny, nebo zaniknou v příštím desetiletí."
Tradiční SaaS model je totiž postaven na tom, že firma platí za každého zaměstnance, který software používá. Jenže s příchodem autonomních AI agentů, kteří dokážou pracovní procesy automatizovat, celý tento model ztrácí smysl. "Otázka, kterou pokládám pokaždé, když mi někdo z těchto firem prezentuje svůj projekt, zní: proč to nemůže udělat OpenAI, Anthropic nebo Google? A většinou je odpověď: Může," řekl jeden z investorů v reportáži pro CNBC. Naopak startupy postavené po příchodu ChatGPT si vedou jinak. "Firmy do nichž jsem investoval po roce 2022 vydělávají víc než většina těch z doby před ChatGPT. A to přitom existují kratší dobu," řekl investor Falvey.
Kdo jsou zakladatelé jednorožců?
Zatímco se trh zbavuje přežitků boomu, SignalFire analyzoval přes 2 000 zakladatelů z přibližně 800 amerických startupů, které dosáhly na miliardové ohodnocení mezi lety 2010 a 2024. Výsledky boří jeden z nejodolnějších mýtů Silicon Valley.
Obraz devatenáctiletého studenta, který vypadne ze školy, zakóduje appku a přes víkend se stane miliardářem, byl vždy spíš pohádka než statistická realita. A zjištěná data si za tím stojí. V roce 2010 měl průměrný zakladatel jednorožce za sebou asi 8 let praxe. V roce 2025 je to skoro 14 let. Nárůst o 70 procent za patnáct let.
Dnešní úspěšné startupy vznikají v oborech, kde nestačí umět programovat. Zdravotnictví, energetika, finanční dohled, AI infrastruktura, to vše vyžaduje hlubokou znalost oboru, provozní zralost a schopnost orientovat se v komplikovaných pravidlech a procesech. Takové věci se nedají nahradit nadšením ani víkendovým projektem.
Kde se tito zakladatelé vzdělávali?
Ne tam, kde byste čekali. Tradiční americká elitní liga, tedy Harvard, Yale, Princeton a spol., produkuje méně zakladatelů jednorožců než šestice špičkových technických škol, jmenovitě Stanford, MIT, UC Berkeley, Georgia Tech, Carnegie Mellon a Caltech. Zatímco těch šest technických škol vychovalo 16,3 procenta zakladatelů, celá osmičlenná Ivy League jich dala 13,8 procenta. Na prvním místě stojí Stanford s téměř 7,5 procenty, Harvard druhý se 4,6 procenty, MIT a Berkeley sdílí třetí příčku s 3,2 procenty.
Přes 22 procent zakladatelů získalo titul mimo USA. A z nečekaného směru: sedm izraelských univerzit se dostalo do první dvacítky nečínských zahraničních škol, jejichž absolventi zakládají americké jednorožce. Tel Aviv University, Technion, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, to jsou dnes pro investory zvučná jména. Izrael prostě na počet obyvatel produkuje technologické zakladatele světové úrovně.
Obor studia? Přes 29 procent zakladatelů studovalo informatiku. Téměř čtvrtina ekonomii, finance nebo obchod. Víc než polovina má základ v přírodních nebo technických vědách.
Zakladatelé z DeepMind a OpenAI předběhly Google
Historicky se investoři dívali na to, zda zakladatel pracoval v Googlu, Microsoftu nebo Mety. Počty absolventů z těchto firem zakládajících startupy jsou stále největší. Jenže když SignalFire přepočítá data na celkový počet zaměstnanců, tedy normalizuje čísla, vyjde úplně jiný žebříček. Nejefektivnější továrnou na zakladatele jednorožců je DeepMind. Hned za ním OpenAI. Třetí místo patří Palantiru, čtvrté D.E. Shaw, pak Square, Dropbox, Airbnb, McKinsey, Stripe a Nutanix.
Proč právě DeepMind a OpenAI? Jejich bývalí zaměstnanci pracují na samé hranici toho, co AI umí, a rozumí hlubokým technickým problémům lépe než kdokoli jiný. Startupy, které zakládají, proto dostávají od investorů vysoké valuace ještě dřív, než ukážou jakýkoli obchodní výsledek.
A co se týče rolí, ze kterých zakladatelé přicházejí, seznam vedou strojní inženýři, za ním zakladatel jiného startupu, pak produktový manažer. Právě produktoví manažeři jsou na vzestupu: myslí systémově, znají zákazníka a rozumí tomu, jak propojit technologii s obchodem.
