Pokud se trochu zajímáte o Fort Worth nebo jste v tomto krásném městě někdy byli, určitě jste slyšeli o Alu Hayneovi, hrdinovi požáru Texas Spring Palace z roku 1890. Pokud ne, stačí se projet po Lancaster Avenue a u křižovatky ulic Lancaster a Commerce uvidíte jeho pomník. Chudák Al je po více než sto letech trochu poničen vlivem počasí, ale stále rozpoznatelný.
Navždy by měl být připomínán pro své obětavé činy v noci 30. května 1890. Byla to poslední noc druhé sezóny Texas Spring Palace, když budova vzplanula. V té době bylo místo přeplněno návštěvníky, možná až sedmi tisíci, kteří si užívali závěrečný večer velké výstavy. Bylo přibližně 22:00 a Elgin Watch Band právě dokončil svůj koncert. Na druhém patře se měl brzy zahájit cotillionový ples, takže se tam mnozí právě přesouvali. Jinde v budově se lidé procházeli a při elektrickém osvětlení si naposledy prohlíželi exponáty.
A pak náhle budova hořela. O tom, jak přesně požár vznikl, se sice vedly spory, ale všichni se shodli, že začal na východním konci druhého patra. Zvonění požárního poplachu v severovýchodním rohu budovy přitáhlo pozornost každého. Nastal divoký nápor na východy, jenže stavba nebyla navržena pro rychlou evakuaci. Přestože bylo v přízemí deset "velkých" východů, z druhého patra vedly dolů pouze dvě úzké schodiště, obě na jižní straně budovy. Projektanti zřejmě usoudili, že další schodiště by narušila působivý vzhled exteriéru. Celý dav z druhého patra byl tak odkázán na tyto dvě schodiště.
Al Hayne, v Anglii narozený stavební inženýr, který Fort Worth nazýval domovem po dobu deseti let, byl té noci přítomen. Okamžitě se vrhl do akce, někde sehnal lano a pomocí něj spouštěl ženy a děti do bezpečí ze západní věže. Pomáhal také zoufalým matkám nalézt jejich plačící děti a ukazoval jim cestu ke schodům. Když se budova začala hroutit, vrhl se do pekla plamenů ještě naposledy, aby zjistil, zda tam někdo nezůstal. Zachránce se ale sám stal obětí. Příliš slabý na to, aby se zachránil, opřel se o vnější zeď a sotva stál. Padaly na něj hořící uhlíky a byl jen okamžiky od smrti, když se do akce vrhl jiný hrdina.
Jesse Williams stál na přilehlém pozemku a přihlížel slavnostem ve chvíli, kdy požár vypukl. Nemohl se slavností účastnit, protože byl černoch a rasová segregace byla tehdy prostou součástí života. Přesto měl srdce hrdiny. V roce 1890 mu bylo šestadvacet let a narodil se ve Virginii do otroctví. Někdy po roce 1870 Virginii opustil a vydal se do Fort Worth. V roce 1880 pracoval jako portýr v penziónu v lepší čtvrti na ulici Houston. Jedním z obyvatel tohoto domu byl starosta Fort Worth John J. Brown. Jessieho životní podmínky se za následujících deset let výrazně nezlepšily. V létě roku 1890 byl nezaměstnaným pomocníkem ze stáje, který hledal jakoukoli práci. Disponoval, jak sám říkal, "dobrými referencemi", mezi nimiž mohl být i bývalý starosta Brown, a cítil se kvalifikovaný na pozici "všeobecného pomocníka", což byl v podstatě jen vznešenější název pro portýra. V městě neměl žádnou známou rodinu.
Jesse mohl zůstat v bezpečné vzdálenosti a stejně jako tisíce ostatních té noci jen přihlížet, jak Spring Palace hoří. Ale něco ho hnalo dopředu, aby pomáhal zachraňovat lidi, které neznal a kteří by mu za normálních okolností nevěnovali ani pohled. Zachytil jednu dámu, která byla spouštěna na laně z druhého patra, a když se ve dveřích objevil Al Hayne, rychle se vrhl kupředu, aby ho zachránil. Těžko říct, zda se ti dva vůbec znali.
Když se Jesse k Angličanovi dostal, ležel Hayne na zemi a svíjel se bolestí. Williams ho tělesně zvedl a odnesl do bezpečí. Opatrně uložil těžce zraněného Haynea na zem, kde se o něj začali starat ostatní. Teprve tehdy si všiml, že mu hoří kabát. S cizí pomocí ho uhasil a pak zmizel v davu. Téměř si ho nikdo nevšiml. Všichni se soustředili na to, aby byl Hayne dopravem do jediné nemocnice ve městě, St. Joseph's Infirmary, kde do hodiny zemřel.
Od prvních výkřiků "Hoří!" trvalo pouhé čtyři minuty, než celá budova zachvátily plameny, a dalších jedenáct minut, než se proměnila v hromadu doutnajícího popela. Je úžasné, že zemřel jen jeden člověk. Třicet osob bylo zraněno při náporu k východům a někteří utrpěli lehké popáleniny. Velká část zásluhy za bezpečnou evakuaci patří několika hrdinům, o nichž v následujících dnech psaly noviny, mimo jiné E. F. Fudgeovi, T. P. Keaterovi, Russellu Harrisonovi, E. F. Segersonovi a B. B. Paddockovi. Al Hayne však dostal naprostou většinu pozornosti v pozdějších zprávách, nepochybně proto, že jako jediný přišel o život. Deník Fort Worth Gazette ho označil za "hrdinu požáru Spring Palace" a napsal: "Pravdivější hrdina nikdy nezemřel na americké půdě ani za americký lid."
Teprve poté, co tentýž deník barvitě popsal Hayneovy hrdinské činy, zmínil se o "statečném barevném muži", který "udělal vše pro záchranu ubohého Ala Haynea". V podání novin byl Hayne "hrdinou", zatímco Williams "vykonal hrdinský čin". Byl to podstatný rozdíl. Jediným dalším Afroameričanem spjatým s požárem Spring Palace byl nejmenovaný "černošský chlapec", na nějž některé zdroje později svedly vinu za požár s tvrzením, že jeho energické tancování zapálilo oheň, když jeho bota škrtla o sirku obsahující fosfor. Tento příběh se podobal legendě o krávě paní O'Learyové, která měla způsobit velký požár Chicaga.
Šest dní po požáru napsal do Gazette anonymní čtenář dopis, v němž upozornil, že té noci byli hrdiny dva: "Bílý hrdina Al Hayne obětoval svůj život za záchranu ostatních a byl to černý hrdina Jesse Williams, kdo riskoval vlastní život, aby bílého muže vytáhl z hořícího paláce." Poté Jesse jako by se propadl do země. Jediné, čeho si Fort Worth všímal, byl seriál inzerátů, které podával do rubriky "Hledám práci" jako "mladý barevný muž" hledající zaměstnání. V té době bydlel nad salónem Billa Lovea na Twelfth Street. Love byl váženou osobností v černošské komunitě a mohl být jednou z těch "výborných referencí", o nichž se Jesse zmínil ve svém inzerátu. Nelze zjistit, zda práci nakonec našel, ačkoli je těžké si představit, proč by někdo nechtěl zaměstnat člověka, který riskoval život při záchraně Ala Haynea.
Fort Worth nikdy nezapomnělo na Ala Haynea. Tři roky po požáru mu ženská humanitární asociace vztyčila památník před nádražím T&P. Hayneův pomník bylo první, co lidé spatřili, když vystoupili z vlaku. A v historii hasičského sboru Fort Worth byl povýšen na plnohodnotného hasiče. (Profesionální hasičský sbor byl zřízen ve stejném roce, kdy byl pomník postaven.)
Jessie Williams byl naproti tomu téměř vymazán ze stránek dějin. Již za pouhých patnáct let mohl list Fort Worth Telegram psát o "pomníku zapomenutého hrdiny" a truchlit nad tím, že lidé o Alu Hayneovi nevědí téměř nic kromě jeho rodiště a činů oné osudné noci. Ale pokud lidé věděli o Hayneovi málo, o Jessiem Williamsovi věděli ještě méně. Novinový sloupkař Star-Telegrafu Amos Melton se pokusil udržet jeho odkaz naživu v roce 1930, kdy napsal rekapitulaci požáru a připsal Jessiemu zásluhu za "vběhnutí do budovy a vytažení Haynea z trosek". Několik pamětníků z Fort Worthu, kteří rok 1890 zažili, si na Jessieho ještě vzpomnělo i v rozhovorech vedených šedesát a šedesát sedm let po oné události. D. E. Claypool řekl reportérovi v roce 1950, že té noci pomáhal blíže neoznačenému "černochovi" vytáhnout Haynea z požáru. A Clay Sandidge si v roce 1957 stále živě pamatoval "černocha, který odvážně vešel do trosek a vytáhl Haynea ven". Ale vzpomínky nejsou totéž co pomníky.
Kromě toho, že Jesse Williams byl téměř vymazán z příběhu ohnivého konce Spring Palace, po jeho životní cestě v historických záznamech toho moc nenajdeme. Ze sčítání lidu z roku 1880 víme, že se narodil ve Virginii přibližně roku 1864, s největší pravděpodobností jako otrok. Jako černoch vyrůstající za otroctví a Rekonstrukce byl odsouzen k tomu, aby zůstal po zbytek života prakticky neviditelný. Nevíme, kde ani kdy zemřel. V roce 1900 ho nelze vystopovat ani v záznamech ze sčítání lidu. Mohl stále žít ve Fort Worth a byl jednoduše přehlédnut, nebo se mohl přestěhovat jinam. Po svých patnácti minutách slávy v noci 30. května 1890 se tento záhadný černý muž, který vystoupil z davu, vykonal hrdinský čin a zmizel zpátky do anonymity, prakticky vypařil z povrchu zemského.
