Zarudlé oči, pocit pálení po hodinách u monitoru. Každý to zná. Ale co kdybychom vám řekli, že existuje konkrétní diagnóza přesně pro váš problém, má odborný název, vědecké studie i doporučení od lékařů? To už by znělo uvěřitelně, že? Jenže ta diagnóza je od základu vymyšlená. Bixonimania neexistuje. Přesto ji chatboti po celém světě servírovali jako lékařský fakt.
A to je přesně ten problém, který skupina švédských vědců chtěla ukázat světu.
Jak se rodí nemoc, která není?
Na začátku roku 2024 se Almira Osmanovic Thunström, lékařská výzkumnice z Univerzity v Göteborgu, rozhodla pro neobvyklý pokus. Chtěla zjistit, jestli dokáže do internetu vpašovat úplně smyšlenou nemoc a přimět umělou inteligenci, aby ji začala brát vážně.
15. března 2024 se bixonimania narodila. Dva příspěvky na platformě Medium ji představily světu. O pár týdnů později, 26. dubna a 6. května, se na akademické síti SciProfiles objevily dva pracovní verze vědecké studie popisující tuto "kožní chorobu způsobenou nadměrným vystavením modrému světlu z obrazovek." Jenže v těch studiích bylo tolik červených vlajek, že by je měl odhalit každý, kdo si je přečetl déle než pět minut.
Fiktivní autor prací, jakýsi Lazljiv Izgubljenovic, pracoval na neexistující Asteria Horizon University v neexistujícím Nova City v Kalifornii. Poděkování v jedné studii patřilo "profesorce Marii Böhm ze Hvězdné akademie za její laskavost a přispění svými znalostmi a laboratoří na palubě USS Enterprise." Financování zajistila "Nadace profesora Sideshow Boba za pokročilé kejklířství" a "Univerzita Společenstva prstenu."
A přímo v textu stálo: "Celý tento článek je vymyšlený" a "Padesát smyšlených jedinců ve věku 20 až 50 let bylo zařazeno do skupiny s expozicí." Přesto to nestačilo.
AIčka spolkly návnadu
Výsledek přišel překvapivě rychle. Během několika týdnů začaly největší jazykové modely světa o bixonimanii mluvit jako o skutečné nemoci. 13. dubna 2024 Microsoft Bing Copilot oznámil, že "bixonimania je skutečně zajímavý a relativně vzácný stav." Ve stejný den Google Gemini radil uživatelům, ať navštíví oftalmologa, protože "bixonimania je stav způsobený nadměrným vystavením modrému světlu." Perplexity AI dokonce přišel s konkrétní statistikou: postižen je jeden člověk z 90 000.
ChatGPT zase v jednom momentě prohlásil, že "bixonimania je navrhovaný nový podtyp periokulární melanózy spojený s expozicí modrému světlu z digitálních obrazovek."
Experti nebrali tuto zprávu na lehkou váhu. Alex Ruani, výzkumný pracovník v oblasti zdravotní dezinformace na University College London, řekl: "Pokud vědecký proces a systémy, které ho podporují, nejsou schopné odfiltrovat takové kusy, tak jsme odsouzeni." A pak dodal: "Vypadá to směšně, ale držte se, máme problém."
Proč AI snadno naletí?
Mahmud Omar, lékař a výzkumník specializující se na využití umělé inteligence ve zdravotnictví z Harvardské lékařské fakulty, poukázal na klíčový mechanismus: jazykové modely jsou náchylnější k šíření dezinformací, když text vypadá profesionálně. Když informace přijde ve formátu nemocniční zprávy nebo vědeckého článku, míra halucinací roste. Sociální sítě AI podezírá víc než akademické studie.
To je zároveň velmi znepokojivá zpráva. Právě vědecky vypadající obsah, přesně ten, jemuž bychom měli věřit, může být pro AI největší pastí. Osmanovic Thunström si toho byla vědoma a přistoupila k experimentu opatrně. Před zahájením konzultovala etické otázky s odborníkem a záměrně zvolila relativně neškodný zdravotní stav. "Chtěla jsem se ujistit, že nepůsobíme více škody než užitku," vysvětlila.
Název "bixonimania" navíc vybrala proto, aby zněl každému lékaři směšně. "Žádný oční stav by se nenazýval mania, to je psychiatrický termín," říká. Jenže chatbotům to evidentně nevadilo.
Falešná věda pronikla do recenzovaných časopisů
Fake studie o bixonimanii se dostaly nejen do chatbotů. Citovali je skuteční vědci v recenzovaných odborných časopisech. Konkrétně studie publikovaná v časopise Cureus, vydávaném nakladatelstvím Springer Nature, od výzkumníků z Maharishi Markandeshwar Institute of Medical Sciences and Research v indické Mullaně.
Ta studie citovala jedenu z falešných prací a klidně napsali: "Bixonimania je vznikající forma periokulární melanózy spojená s expozicí modrému světlu; výzkum mechanismu stále probíhá." Poté, co redakce časopisu Nature kontaktovala Cureus s dotazem, byl článek 30. března 2026 stažen. Důvod? Přítomnost tří irelevantních citací, včetně odkazu na fiktivní nemoc. Autoři s rozhodnutím o stažení nesouhlasili.
Osmanovic Thunström to interpretuje jednoznačně: někteří výzkumníci citují zdroje, aniž by si je přečetli. Pravděpodobně je nechali vyhledat nebo vygenerovat umělou inteligencí. A AI jim podstrčila vymyšlenou nemoc jako vědecký fakt.
AI se pomalu učí být opatrnější
Zajímavé je, že některé modely se od roku 2024 zlepšily. Když byl ChatGPT dotázán na bixonimanii 11. března 2026, označil ji za "pravděpodobně smyšlený nebo pseudovědecký termín." Jenže o pár dní později tentýž model bixonimanii znovu popsal jako legitimní diagnózu. Copilot ještě v polovině března 2026 tvrdil, že jde o "nově se vynořující stav, který zatím není široce uznáván."
Mluvčí OpenAI na dotazy odpověděl, že modely pohánějící aktuální verzi ChatGPT jsou "výrazně lepší v poskytování bezpečných a přesných lékařských informací" a že studie provedené před GPT-5 odrážejí schopnosti, se kterými se uživatelé dnes již nesetkají. Google se odvolával na starší verzi modelu a zdůraznil, že Gemini při citlivých tématech doporučuje konzultaci s odborníkem. Microsoft na dotazy vůbec neodpověděl.
Ruani to uzavírá slovy, které stojí za přečtení: "Musíme chránit naši důvěru jako zlato. Teď je to naprostý chaos."
