Alex Karp stojí v čele Palantiru, analytické technologické firmy, kterou spoluzaložil v roce 2003 a která dnes dodává AI a datové platformy armádám, zpravodajským službám i největším korporacím na světě. S umělou inteligencí pracuje přes dvě dekády, dlouho před tím, než se z ní stalo bouřlivé slovo.
Je to typ muže, který říká své názory bez servítek. Šéf Palantiru to znovu potvrdil na akci AIPCon 10, kde v živém rozhovoru na platformě TBPN rozebral trend, o kterém se v technologickém světě sice ví, ale moc se o něm nemluví. Tokenmaxxing. Honba za co nejvyšší spotřebou tokenů, odměňování zaměstnanců za objem zpracovaných dat, žebříčky firemní AI aktivity. Karp tento trend přirovnal k pornografické závislosti. „Interně tomu říkáme odreagovávač, prostě způsob, jak se vybít," řekl. „Lidi prostě sedí celý den, je to jako pornografická závislost."
Tokeny
Token je základní stavební kámen velkých jazykových modelů. Modely text rozkládají na číselné jednotky, přičemž jeden token odpovídá zhruba třičtvrtě slova. Poskytovatelé modelů účtují právě podle počtu spotřebovaných tokenů a použitého modelu. Tokenmaxxing je kultura, která se zrodila s nástupem AI agentů. Firmy začaly spotřebu tokenů měřit na žebříčcích, odměňovat vysoké využití a považovat objem zpracovaných dat za ukazatel výkonnosti. Čím více tokenů, tím lépe. Jenže Karp s tím nesouhlasí.
Karpův postoj není jen osobní názor. Odráží firemní filozofii Palantiru, který se sám označuje za „zónu bez smetí". Technický ředitel firmy Shyam Sankar to na konferenčním hovoru s analytiky shrnul slovy: „Více tokenů znamená více smetí. A čím více konzumuješ komoditní kognici, tím více potřebuješ systém, který dokáže zabránit ekonomické škodě." Sankar i Karp trvají na tom, že levnější AI a vyšší spotřeba tokenů z principu neznamená větší hodnotu. Nestačí mít přístup k modelu. Potřebuješ vědět, k čemu ho použiješ.
Co AI zvládne a co ne
Karp nijak nezpochybňuje, že velké jazykové modely jsou schopné nástroje. Umí napsat zprávu o růstu čínského HDP, sestavit analýzu, odpovědět na složitý dotaz. Ale pak tu máme problémy jiného druhu.
„Chci pochopit specializovaný způsob, jakým těžím ropu a plyn, který je zároveň legální, etický a snižuje náklady na produkci. Chci změnit dodavatelský řetězec svého odvětví, ať už jde o vojenství, výrobu nebo automobily," řekl Karp. „Tyto věci vyžadují přesné, průběžné procesy." A tam model sám nestačí. „Jsou posíleny velkými jazykovými modely. Nenahrazují je," dodal.
Karp také otevřeně promluvil o atmosféře, která v technologickém světě panovala. Poukázal na to, že pochybnosti o AI sice existovaly, ale nikdo je nevyslovoval veřejně ze strachu, že bude vypadat hloupě nebo zaostale. „Tehdy, když jsme se poprvé setkali, bylo to jako: AI, možná reálné. Pak bylo najednou jasné, že je reálné, ale nějak to nefunguje. Jenže jsme to nesměli říct veřejně, protože bychom vypadali hloupě," řekl.
Přitom otázky, které Karp zmiňuje, si kladou i jiní. Provozní ředitel Uberu Andrew Macdonald nedávno přiznal, že firma nevidí přímou spojitost mezi výdaji na AI a měřitelným zlepšením produktivity. A Sam Altman z OpenAI označil tuto kritiku za „nejférovější, jakou AI teď čelí".
Zdroje: businessinsider.com a aol.com
