Bill Gates na svém webu Gates Notes zveřejnil rozsáhlou esej o umělé inteligenci s názvem „Turbulentní éra umělé inteligence je tady. Volby, které nyní činíme, jsou klíčové.“ Jde o jeho první delší zamyšlení nad tímto tématem po třech letech. Přináší dva návrhy, které v dosavadních debatách příliš nezaznívaly. Prvním je zdanění robotů a takzvaných tokenů, které představují samotný provoz jazykových modelů. Druhým je vyčlenění některých profesí, které by měli i nadále vykonávat výhradně lidé. Gates pro ně používá označení Human Reserved.
Tentokrát bude vše jiné
Zakladatel Microsoftu staví svůj text na srovnání s dřívějšími technologickými zlomy, u kterých sám stál. Počítač v každé domácnosti proměnil pracovní i osobní život lidí. Tato proměna však trvala celá desetiletí, protože musel vzniknout software, klesnout ceny a lidé i firmy se museli naučit s novými nástroji pracovat. Umělá inteligence podle něj dokáže nahradit lidské uvažování a rychle převzít práci v právu, zákaznické podpoře, medicíně, programování nebo výrobě. Stále obratnější roboti pak do konce desetiletí mohou konkurovat lidem ve stavebnictví a pohostinství.
Gates zároveň nešetří kritikou politiků. Podle něj chybí důkazy, že se lídři, odborníci a komunity dostatečně věnují nadcházejícím problémům. Žádný plán pro vstup do éry AI neexistuje. Odpověď státu by proto musela být rozsáhlejší než institucionální změny po teroristických útocích z 11. září 2001.
Práce, kterou stroj umí, ale neměl by ji dělat
Nápad s vyhrazenými profesemi Gates přirovnává k přírodním rezervacím. Jsou to místa, kde bychom sice mohli postavit domy a silnice, ale neuděláme to, protože by ztráta byla příliš velká. Stejnou logiku chce přenést na trh práce.
Důvody pro ochranu profesí dělí do dvou skupin. Ekonomický důvod nastává, když nástup strojů připraví o práci velké množství lidí, kteří se už těžko přeškolí. Pětapadesátiletému člověku po celém životě na stavbě nemůžete říct, ať jde pracovat do domova pro seniory, a čekat, že ho to bude naplňovat. Druhý důvod je čistě emoční. Ve zdravotnictví by robot technicky zvládl sdělit pacientovi diagnózu nevyléčitelné nemoci, podle Gatese by to přesto dělat neměl.
Osobní zkušenost si Gates nenechává pro sebe. Jeho otec dostával nepřetržitou péči, než v roce 2020 zemřel na Alzheimerovu chorobu. V péči zdravotníků bylo podle něj něco nenahraditelně lidského, co by žádný robot nedokázal ani neměl nahradit.
Za jasné adepty na ochranu považuje péči o děti a účast v porotě. Ve školství a zdravotnictví by ale AI nezakazoval. Chráněná profese by tam fungovala tak, že člověk využívá umělou inteligenci jako pomocníka ke zvýšení výkonu. Ochrana by měla dvě podoby. Některé role by lidem zůstaly trvale, jinde by šlo o dočasnou ochranu pracovníků na konci kariéry, pro které je rekvalifikace nereálná. Sám si zkoušel spočítat, kolik práce lze takto udržet. V nejvyhrocenější variantě mu vyšel strop kolem 40 procent pracovních míst, výše se už podle svých slov nedostal.
Daň z robotů a z tokenů
Druhý návrh míří na daňové zákony. Za nového zaměstnance odvádí zaměstnavatel daně ze mzdy, zatímco nákup robota si obvykle rovnou odepíše jako podnikatelský náklad. Daňový systém tak firmy motivuje k nahrazování lidí stroji. Speciální daň by podle Gatese odliv od lidské práce zpomalila. Navíc by přinesla peníze na rekvalifikace a posílení sociální sítě. Musela by se však zacílit tak, aby nebrzdila prospěšné využití AI, například zlevňování léků a vzdělávání.
Peníze budou státy potřebovat i z účetního důvodu. Úbytek pracujících lidí sníží příjmy z daní, přičemž poptávka po sociálních dávkách a rekvalifikacích poroste. Gatesova esej navíc vyšla krátce poté, co americký státní dluh jen v USA překonal hranici 40 bilionů dolarů. Gates dodává, že podpora musí směřovat k těm nejpotřebnějším. Tedy lidem, kteří kvůli automatizaci přišli o práci či část výdělku, a do nejvíce zasažených regionů.
Tři rizika, která Gates popisuje
Prvním rizikem je trvalý zánik pracovních míst. Nejvíc na to doplatí mladí lidé, kterým mizí pozice pro začátečníky. Jako první podle Gatese zanikne telefonická i online zákaznická podpora, vývoj softwaru a práce právních asistentů. Stavebnictví a pohostinství pak čeká posun k robotům do konce desetiletí.
Druhým problémem je posílení pozice podvodníků a kriminálníků. Umělá inteligence umožní i lidem s minimálními schopnostmi útočit na jednotlivce, firmy a vlády. Půjde o podvody, dezinformace, deepfaky nebo sledování. Gates do této kategorie řadí také bioterorismus. Technologie pro vývoj léků totiž zároveň usnadní návrh nových smrtících nemocí.
A za třetí, Gates vzpomíná, že jako dítě musel na svých sociálních dovednostech tvrdě pracovat. Pochybuje, že by do toho dal stejné úsilí, kdyby měl po ruce umělého společníka. Tyto aplikace mluví přesně tak, jak člověk chce, nikdy se nezlobí a nikam ho netlačí. Kvůli tomu mohou být návykové a připravit lidi o reálné zkušenosti z kontaktu s druhými.
Pozitivní přínos technologie
Gates zůstává optimistou ohledně přínosů AI ve zdravotnictví, vzdělávání a zemědělství. Vyzdvihuje také její využití ve státní správě. Rodiny se často ztrácejí v žádostech o studentské půjčky, zdravotní pojištění nebo potravinovou pomoc. Umělá inteligence by mohla tyto procesy výrazně zjednodušit. Pokud se taková úleva promítne do milionů životů, bude mít obrovský dopad. V samotné eseji přitom stojí, že AI bude buď největším vyrovnávačem šancí v dějinách, nebo největším zdrojem nespravedlnosti.
Co mají zajistit politici
Gates chce, aby státy zasáhly hned a nečekaly na tržní řešení. Navrhuje tři kroky. Prvním je vznik nových domácích i mezinárodních institucí, které přechod k umělé inteligenci povedou. Druhým je zavedení chráněných profesí, aby stroje nenahrazovaly lidi bezdůvodně. Třetím krokem je úprava daní, aby se firmám nevyplácelo měnit zaměstnance za roboty a AI. Gates volá také po mezinárodní koordinaci včetně Číny. Upozorňuje však na těžké otázky ohledně toho, kdo bude o chráněných profesích rozhodovat a jak reagovat, pokud některé státy povolí plnou automatizaci. Pravděpodobnost, že celý přechod dopadne špatně, přitom sám označuje za velmi vysokou.
Kritika na Gatesovu adresu
S daní z robotů přišel Gates poprvé zhruba před deseti lety a schytal za ni tvrdou kritiku. Bývalý americký ministr financí Larry Summers v roce 2017 napsal, že se Gates vážně mýlí a že takové zdanění hrozí sklouznout k ochranářství brzdícímu pokrok. Robert Seamans z NYU Stern tehdy argumentoval, že daň by firmy odradila od investic. Tím by snížila hospodářský růst a v oborech, kde stroje lidi doplňují, by vedla k menšímu náboru i pomalejšímu růstu mezd. Gates tyto výhrady zná. Odpovídá na ně tím, že kritici nepočítají s širší hodnotou práce pro člověka i společnost. Podle něj si díky zrychlené inovaci budeme moci trochu neefektivity dovolit jako cenu za udržení zaměstnanosti.
Veřejnost je zatím spíše na jeho straně. Podle průzkumu Pew Research z 18. srpna si 71 procent dospělých Američanů myslí, že AI během příštích dvou desetiletí sníží počet pracovních míst, oproti 64 procentům v roce 2024. Jen pět procent čeká, že jich bude více. Mezi mladými lidmi očekává horší kariérní vyhlídky 73 procent dotázaných.
Otevřených otázek zůstává dost. Jde například o to, které profese se do chráněné kategorie vejdou, kdo o tom rozhodne, co zabrání firmám obcházet pravidla a jak si země ochrání domácí trh práce před zahraniční plnou automatizací. Server TechCrunch k tomu dodává, že oba návrhy by citelně zasáhly zisky velkých laboratoří vyvíjejících AI, což může být důvod, proč o nich dosud nebylo příliš slyšet TechCrunch. Sám Gates si v eseji nechává zadní vrátka i u zpomalení vývoje. Otevřený dopis Pacing the Frontier, kterým zaměstnanci z oboru volají po brzdě, považuje za dobrý nápad, pochybuje však o jeho dlouhodobé udržitelnosti.
Zdroje: theguardian.com a fortune.com
