Deník WSJ se zaměřil na skryté poznámky ve finančních výkazech devíti největších technologických společností a objevil v nich částku, která se v běžných tiskových zprávách neobjevuje. Jedná se o přibližně tři biliony dolarů budoucích plateb spojených především s umělou inteligencí, které se do oficiálních rozvah zatím vůbec nepromítly. Den nato reagoval známý investor Michael Burry, který se proslavil úspěšnými pozicemi na burze proti americkému hypotečnímu trhu, a upozornil, že na toto riziko poukazoval mnohem dříve.
Co našli reportéři v poznámkách
Autoři analýzy vyšli z posledních finančních výkazů podaných americkému orgánu pro dozor nad finančním trhem. Každé čtvrtletí velké technologické společnosti hlásí obrovské kapitálové výdaje na datová centra a čipy. Tato čísla však podle nich zdaleka nevystihují skutečný rozsah závazků, ke kterým se Alphabet, Meta, Oracle a další společnosti na trhu již upsali.
Tento rozdíl je značný. Klasické kapitálové výdaje devíti sledovaných společností dosáhly za poslední vykázaný rok přibližně 600 miliard dolarů. Nasmlouvané platby mimo účetní bilanci jsou však pětkrát vyšší a rostou výrazně rychleji. Zároveň zhruba trojnásobně převyšují všechny dluhy, které tyto podniky dohromady dluží z aktuálních nájmů a dlouhodobých půjček. Novináři procházeli finanční výkazy společností Alphabet, Amazon, Microsoft, Meta, Oracle, Nvidia, Broadcom, SpaceX a AMD.
Ozval se i známý investor Burry
Michael Burry sdílel na sociální síti X grafiku z tohoto článku a připojil poznámku, že tyto informace si čtenáři mohli přečíst již před časem, konkrétně v roce 2025. Přidal také jednu narážku směřující do budoucnosti, když srovnal opožděné probuzení finančních médií s rizikem, které podle něj trh teprve čeká, a odhadl, že se o něm začne psát až v roce 2027.
Burry v posledních měsících opakovaně tvrdil, že se investoři zaměřují na nesprávná čísla. Předpoklad, že technologické společnosti jsou natolik silné stroje na generování hotovosti, že na načasování výdajů v porovnání s okamžikem, kdy se investice do umělé inteligence začnou vyplácet, vlastně nezáleží, považuje za kritické slabé místo současného trhu.
Jak se z pronájmu datacentra stane neviditelná položka
Nejnázorněji to ukazuje projekt společnosti Meta v Louisianě. Datové centrum Hyperion má rozlohu přibližně 1 700 fotbalových hřišť a společnost si ho původně pronajala na čtyři roky od roku 2029 s možností prodloužení až o dvacet let. Meta zároveň slíbila držitelům dluhopisů, že jim kompenzuje ztrátu, pokud v projektu celé dvě dekády nezůstane. Protože však takové plnění nepovažuje za pravděpodobné, žádnou položku si do své oficiální rozvahy nezanesla.
Účetní pravidla přitom fungují jednoduše. Dokud společnost nezačne platit nájemné, v účetních výkazech po pronájmu není ani stopa. Meta uvedla, že počáteční hodnota nájmu u projektu Hyperion činí přibližně 12 miliard dolarů. Za všechny dosud nezahájené pronájmy však k červnu vykázala 347 miliard dolarů. A to se jedná pouze o jednu společnost. Napříč všemi analyzovanými podniky dosáhly nasmlouvané platby z dosud nespuštěných pronájmů 1,2 bilionu dolarů, což je přibližně čtyřikrát více než o rok dříve.
Čipy a energie objednané na desítky let dopředu
Druhou významnou skupinou jsou objednávky u dodavatelů. Datová centra se plní pokročilým hardwarem, od výpočetních čipů společnosti Nvidia až po paměťové moduly. Společnosti si výrobu zamlouvají s velkým předstihem, aby si zajistily dostatečnou kapacitu. Tyto smlouvy se do účetnách výkazů dostanou většinou až ve chvíli, kdy dodavatel zboží skutečně doručí. Souhrnná hodnota takových objednávek u zkoumaných společností dosáhla 1,9 bilionu dolarů.
Nejagresivněji si počíná společnost Alphabet. K 30. červnu vykázala 811 miliard dolarů v nákupních smlouvách. Přitom ještě o tři měsíce dříve to bylo 332 miliard dolarů a společnost nijak nevysvětlila, co tento masivní skok způsobilo. Z popisu lze vyčíst pouze to, že se jedná především o technickou infrastrukturu, zásoby a dohody o dodávkách energie pro datová centra. Některé energetické kontrakty jsou přitom uzavřeny až do roku 2054. Pro srovnání, společnost Meta má v podobných objednávkách přibližně 349 miliard dolarů, Microsoft 229 miliard a Amazon 130 miliard dolarů.
Do stejné kategorie spadají také smlouvy, které s čipy ani betonem nemají nic společného. Společnost Nvidia se zavázala vložit 27 miliard dolarů do kapitálových investic v období od konce dubna do konce svého fiskálního roku v lednu 2027. V jiných případech společnosti ručí za pronájmy cizích nájemců nebo slibují, že v budoucnu odkoupí akcie partnerských podniků.
Znepokojení z oficiálních čísel
Společnosti Alphabet, Amazon, Meta a Microsoft dohromady vykazují 248 miliard dolarů v pronájmech a 356 miliard dolarů v dlouhodobých dluzích. To jsou čísla, která analytici běžně sledují a komentují. Vedle tří bilionů dolarů skrytých ve finančních vysvětlivkách však působí téměř nenápadně.
Nejedná se přitom o žádný účetní trik na hraně zákona. Většina těchto položek se vykazuje přesně tak, jak nařizují platná pravidla. Problém spočívá v načasování a v tom, jak složitě lze z výkazů vyčíst, co si společnost vlastně objednala. I pečlivý analytik má potíže celkový rozsah rizika přesně spočítat, protože každá společnost zveřejňuje jinak podrobné údaje a různým způsobem si vykládá, co se ještě kvalifikuje jako pronájem.
Znepokojivé je, že společnosti, které byly dlouho považovány za finančně neotřesitelné, nyní přicházejí na kapitálový trh podstatně častěji. Alphabet i Amazon vykázaly v posledních finančních výsledcích záporný volný peněžní tok, což představuje stav, kdy investice převýší hotovost vygenerovanou samotným provozem. A to ještě do této rovnice nikdo nezapočítal biliony dolarů nasmlouvaných plateb, které již z velké části nelze zrušit, bez ohledu na to, zda očekávané tržby nakonec dorazí.
Optimisté mají svůj protiargument připravený. Poptávka po nástrojích s umělou inteligencí prudce roste, žene akciové trhy vzhůru a způsobuje nedostatek hardwaru. Kdo tomuto výkladu věří, počítá se silnou poptávkou na roky dopředu a s tím, že peníze na zaplacení účtů dorazí včas. Pesimistický scénář však vypadá úplně jinak. Technologičtí giganti by v takovém případě skončili s drahou infrastrukturou, kterou nedokážou ziskově využít, a aby svým dodavatelům zaplatili, museli by si půjčit ještě více finančních prostředků.
Rozdílné pohledy se jednoznačně promítly také do vývoje cen akcií. Společnost Meta za poslední měsíc odepsala téměř 11 procent a od začátku roku se nachází přibližně ve stejné ztrátě. Alphabet ztratil za uplynulý měsíc necelá 4 procenta, i když v ročním srovnání zůstává v plusu o více než 68 procent. Microsoft naopak za měsíc posílil o necelých 29 procent, přestože v meziročním porovnání vykazuje stále mírný pokles. Amazon si za poslední měsíc připsal 6 procent a od ledna vzrostl o necelých 14 procent.
Zdroje: wsj.com a finance.yahoo.com
