Musk odhalil plán na milion vesmírných datacenter

Elon Musk ukázal světu zatím nejpodrobnější pohled na satelit, který má fungovat jako datové centrum na oběžné dráze. SpaceX mu říká AI1 a plánuje jich do vesmíru poslat až milion. Půjde o největší družici, jakou kdy firma vypustila. SpaceX právě tento týden míří na burzu s oceněním kolem 1,75 bilionu dolarů, což z jejího vstupu dělá největší primární úpis akcií v dějinách.

Křídla přes 70 metrů a výkon pro tisíce čipů

V půlhodinovém videu, které se v pondělí objevilo na síti X, Musk rozkryl technické parametry stroje. Satelit bude vysoký 20 metrů a jeho solární panely se roztáhnou do šířky 70 metrů. Pro srovnání, to je zhruba délka fotbalového hřiště. Uvnitř se skrývá stojan plný čipů pro umělou inteligenci, který budou napájet právě ony obří solární panely. Přebytečné teplo odvedou kapalinové radiátory. Družice má podle zveřejněných údajů zvládnout průměrný výpočetní výkon 120 kilowattů, ve špičce pak 150 kilowattů.

Musk celý návrh označil za „pracovní verzi 1". Jinými slovy, finální podoba se ještě může změnit. Základ ale stojí na technologiích, které SpaceX léta ladí na satelitech Starlink.

Může být datové centrum ve vesmíru jednodušší než internetová družice? Musk tvrdí, že ano. „AI satelit je v podstatě spousta solárních článků, radiátor a pár laserových spojů. Nepotřebujete ale všechny ty extrémně složité antény, které má Starlink," vysvětlil ve videu. „Když si vyberete z těch dvou, snadnější na návrh je ten AI satelit."

Háček je jinde. Datové satelity musí být výrazně větší než ty starlinkové. A právě tady přichází na řadu nová továrna.

Solární panely vzniknou v texaském Bastropu, kde už dnes SpaceX vyrábí uživatelské terminály pro Starlink. Areál pojmenovaný Gigasat se rozroste na více než 11 milionů čtverečních stop, tedy přes milion metrů čtverečních. Výroba solárních panelů už běží a celá továrna má podle Muska jet ve „slušném objemu" do konce příštího roku.

Čipy do prvních satelitů dodá Nvidia, jak potvrdil finanční ředitel SpaceX Bret Johnsen. Později je mají nahradit speciální polovodiče odolné vůči radiaci z továrny Terafab, kterou SpaceX staví společně s Teslou a Intelem. Ta má být zhruba desetkrát větší než největší závod Tesly v Austinu.

Milion satelitů a obavy z vesmírného smetí

Plán počítá s vypuštěním až milionu družic, americký telekomunikační úřad FCC už příslušnou žádost SpaceX přijal. Klíčem k tak masivnímu nasazení má být raketa Starship, která by v budoucnu měla startovat několikrát za hodinu.

Co na to kritici? Ti nejčastěji zmiňují riziko vesmírného odpadu a takzvaného Kesslerova syndromu, kdy by srážky družic spustily řetězovou reakci trosek. Musk námitky odmítá poukazem na měřítko. I milion satelitů podle něj představuje zanedbatelný zlomek dostupného orbitálního prostoru. SpaceX navíc u Starlinku používá automatické vyhýbání se srážkám a družice navrhuje tak, aby na konci životnosti shořely v atmosféře.

Musk vidí v orbitálních výpočtech ještě něco víc. Přesun energeticky náročných datových center mimo planetu je podle něj krokem k využití mnohem většího podílu sluneční energie a posunem lidstva na Kardašovově stupnici, která měří vyspělost civilizací podle množství energie, kterou dokážou zužitkovat.

O všem rozhodne vstup na burzu

Orbitální datová centra tvoří jádro, kterým SpaceX láká investory před vstupem na burzu. Firma v podkladech uvádí, že její celkový dosažitelný trh má hodnotu 28,5 bilionu dolarů, z čehož na umělou inteligenci připadá 26,5 bilionu.

SpaceX přitom nesází jen na vlastní služby. Po letošním spojení s Muskovou společností xAI uzavřela dohody s Anthropicem a Googlem, kterým prodá přístup ke svým datovým centrům a čipům. xAI se navíc domluvila se startupem Cursor na možném převzetí a spolupráci v oblasti programování s pomocí umělé inteligence.

Zdroje: businessinsider.com, teslarati.com a space.com