Nejoblíbenější argument celého odvětví, že umělá inteligence jednou vyléčí rakovinu, podle šéfa OpenAI nestačí. Prohlásil, že lék na rakovinu nepovažuje za dostatečný cíl. Je to sice nádherná věc, ale lidstvo by mělo mířit výš. Mluvil o tom ve chvíli, kdy jeho firma den předtím vydala nový model Astra.
Hrozná práce, přiznává Altman
Podle Altmana odvedla technologická branže při vysvětlování přínosů umělé inteligence špatnou práci a OpenAI si prý nevedla o nic lépe. Přitakal tím kritice, kterou na jednání skupiny G20 vyslovil americký ministr financí Scott Bessent. Firmy podle Altmana příliš mluvily o možných rizicích a málo o tom, co lidem technologie reálně přinese. Vágní slib léku na rakovinu pak tuto komunikační mezeru nedokáže zaplnit.
Část lidí z oboru líčí budoucnost jako éru hojnosti, kdy nikdo nebude muset pracovat a medicína získá léky na dosud nevyléčitelné nemoci. Altman namítá, že taková představa možnosti technologie podceňuje. Sám hovoří o rozmachu tvořivosti a podnikání, kdy si lidé budou navzájem vytvářet užitečné věci, a stěžuje si, že tato část sdělení se z veřejného prostoru úplně vytratila. Vrací se přitom ke stejnému motivu. Altman zdůraznil, že je pro ně klíčové, aby tato technologie dala lidem více samostatnosti a vlivu, nikoli méně. Podle něj se lidé právem bojí ve chvíli, kdy mají dojem, že jim lídři oboru samostatnost nepřejí.
Náladu, na kterou Altman reaguje, jasně ukazuje průzkum společnosti Pew Research Center. Negativní dopad umělé inteligence na společnost očekává přibližně čtyřicet procent Američanů, zatímco pozitivní přínos předvídá pouhých šestnáct procent. K tomuto skepticismu přispívají spory kolem výstavby datových center, která se stala politicky citlivým tématem, plošné zákazy nástrojů umělé inteligence v některých školních obvodech a rostoucí obavy lidí o vlastní pracovní místa.
Altman zároveň odmítá, že by se technologický sektor měl nepříjemným otázkám vyhýbat. O možných nebezpečích se podle něj mluvit musí, avšak nikoli s cílem šířit paniku nebo zneužívat téma bezpečnosti k centralizaci moci. Uvedl, že záměrem firem bylo na rizika upozornit, ale výsledkem je občas zbytečné vyděšení veřejnosti.
Šéf Anthropicu to vidí jinak
Postoj šéfa OpenAI však naráží na prohlášení, které zveřejnil šéf konkurenční společnosti Anthropic Dario Amodei. Tvrzení, že umělá inteligence vyléčí rakovinu, je podle něj v současnosti spíše klišé než skutečná inspirace a pro většinu lidí zní zavádějícím způsobem. Nejpřesnější kritika technologických firem včetně té jeho míří podle Amodeiho na skutečnost, že velké sliby o celosvětových přínosech zatím nikdo nesplnil. Řešení proto nespatřuje v lepší komunikaci. Napsal, že skutečně zabere jedině to, až rakovinu reálně vyléčíme.
Altman se přitom argumentu o rakovině v minulosti sám držel. V předchozích letech na svém blogu uvedl, že s dostatečným výpočetním výkonem by umělá inteligence mohla způsob léčby rakoviny nalézt. V jedné věci se však se svým rivalem shoduje, a to že vyhýbání se nepříjemným debatám o rizicích nikomu nepomůže.
Cena AI
Na otázku ohledně ceny Altman v rozhovoru odpověděl, že cílem OpenAI je vysoce výkonná, levná a široce dostupná inteligence. Odkázal přitom na úspornou práci modelu Astra s tokeny a na nedávné zlevnění menšího modelu Luna o osmdesát procent. Firma bude podle něj poměr ceny a výkonu tlačit dolů napříč celou svou nabídkou. Příjmy společnosti by přitom měly nadále růst, protože prostor na trhu je obrovský.
K tématu případného vstupu na burzu šéf OpenAI uvedl, že s tímto krokem počítá někdy v budoucnu. Zároveň dodal, že OpenAI zůstane společností, která dává na první místo své poslání a plánuje v dlouhodobém horizontu desítek let.
Zdroje: businessinsider.com a thenews.com
