Evropský zákon o umělé inteligenci přestal být pouhým dokumentem, o kterém se debatuje na konferencích. Na začátku srpna nastal klíčový termín, od něhož může Brusel své nové povinnosti skutečně vymáhat. Firmy tak zjišťují, co přesně po nich Evropa požaduje, a část z nich zjišťuje především to, že si tím není zcela jistá ani samotná unie.
Od druhého srpna platí nové povinnosti ohledně transparentnosti a označování, které cílí na chatboty a obsah vytvořený umělou inteligencí. V praxi to znamená, že běžný uživatel začne narážet na upozornění, že text, obrázek nebo hlas před ním nevytvořil člověk. Právě tento okamžik považuje Patrick Van Eecke z bruselské kanceláře Cooley, který firmám s dodržováním zákona pomáhá, za moment, kdy si legislativy všimnou i lidé mimo obor. Vymáhání zatím běží v mírném režimu. Evropský úřad pro umělou inteligenci si na žádnou firmu, na kterou zákon dopadá, zatím nepřísunul přísnější opatření. Nově si však může vyžádat informace nebo požádat o přístup k modelům. Potřebné nástroje tedy má, pouze je ještě nepoužil.
Nepořádná legislativa, zní kritika
Patrick Van Eecke označil text zákona za nepořádný kus legislativy, což je od právníka, který na dodržování tohoto nařízení vydělává, poměrně silné vyjádření. Hlavní výtka nemíří na ambici zákona, ale na jeho provedení. Brusel nyní zjistí, zda dokáže ze svého rozsáhlého souboru pravidel vytvořit něco, co firmy budou schopny reálně splnit, a jestli se toto nařízení stane globálním vzorem pro standardy v oblasti umělé inteligence. Očekává se, že dodržování pravidel bude u jednotlivých společností probíhat chaoticky. Každá firma si totiž vykládá požadavky odlišně a čeká, jaký výklad úřad nakonec zvolí.
Druhá výtka se týká času. Srpnové povinnosti ohledně transparentnosti tvoří pouze jeden dílek celého zákona. To znamená, že firmy budou několik let plánovat produkty podle pravidel, jejichž konečnou podobu ještě neznají.
Ne všichni však situaci vidí černě. Amy Worley z Berkeley Research Group, která se věnuje ochraně dat, argumentuje tím, že nějaký standard zkrátka potřebujeme, jelikož se technologie posouvá rychle a evropský zákon jej alespoň nabízí. Podle jejího názoru se povinná upozornění na obsah z umělé inteligence již nyní rozšířila i mimo Evropu. Vodoznaky navíc firmám podle jejích slov mohou posloužit jako obrana u případného soudu.
Jak se na to dívají technologické firmy
Nejviditelnější reakci ohlásila společnost Anthropic. Budoucí modely Claude budou generovat text s vodoznakem, aby firma vyhověla evropskému zákonu. Podle Anthropicu čtenář nic nepozná, společnost však chce lidem nabídnout také rozhraní, kterým lze vodoznak v textu odhalit.
Google i Meta v červenci oznámily, že přijmou a budou dále rozvíjet nástroje pro transparentnost a značkování obsahu. Meta k tomu dodala, že chce s evropským úřadem pro umělou inteligenci spolupracovat tak, aby výsledek zůstal praktický, vzájemně propojitelný a skutečně efektivní.
OpenAI zveřejňuje souhrny trénovacích dat a do výstupů vkládá signály o jejich původu. Microsoft zvolil jiný přístup a mění vnitřní řízení i práci s riziky. Každá z těchto firem si tedy vybrala odlišnou cestu, což samo o sobě ukazuje, jak volně si lze evropské požadavky vyložit.
Nejtvrdší část přijde až za rok
Skutečná zkouška ještě nezačala. Pravidla pro velké skupiny rizikových systémů, například pro využití ve vzdělávání, u biometrie nebo v oblasti migrace, a také pro umělou inteligenci vestavěnou do fyzických výrobků, začnou platit až v prosinci 2027 a v srpnu 2028. Vyhodnotit dopad zákona jako celku tak bude možné nejdříve za několik let. Brusel přitom počítá s tím, že svět jeho zákon kopírovat nemusí. Pokud firmy začnou evropské nařízení brát jako výchozí měřítko pro transparentnost a práci s riziky, ovlivní Evropa pravidla pro umělou inteligenci i v oblastech, kam její zákon vůbec nedosahuje.
