Bývalý hráč amerického fotbalu Jason Kelce v nové reklamě sbírá moč do zavařovací sklenice a nabízí ji datovým centrům jako chladicí kapalinu. Vypadá to jako pouhá provokace, jenže odborníci na úpravu vody upozorňují, že tento nápad má reálný základ. Čištěná odpadní voda dnes servery chladí zcela běžně.
Reklama, která začíná na záchodě
Nápojová firma Liquid Death a pivovar Garage Beer, který Kelce spoluvlastní, zveřejnily klip začínající na toaletě, kde Kelce místo splachování naplní sklenici. Do kamery pak říká, že datová centra plýtvají miliony galonů vody, a proto se obě firmy spojily. Chtějí vaši moč na chlazení serverů.
Odtud se děj promění v hudební číslo. Kelce vyjde na lesní mýtinu, kde se k němu přidá maskot Liquid Death Murder Man a postupně celý zástup lidí se sklenicemi v rukou. Refrén zní „Pojďme společně čůrat na počítače, ať zachráníme lidstvo“. Součástí kampaně je limitovaná zavařovačka s víčkem za 18 dolarů, kterou marketéři pojmenovali sběrač chladicí kapaliny a která se okamžitě vyprodala.
Odborník říká ne
Bruno Pigott, výkonný ředitel asociace WateReuse a bývalý úředník americké agentury pro ochranu prostředí, pro TechCrunch popsal, proč to takhle nejde. V moči jsou soli, močovina, bakterie a organické zbytky. Chladicí věž by se musela skoro nepřetržitě čistit.
Jedna z rozšířených metod se jmenuje odpařovací chlazení. Ohřátá voda se rozstřikuje do proudu vzduchu, část se jí odpaří a spolu s párou odejde i teplo. Zbytek vody se ochlazený vrací zpátky k serverům. Pigott k tomu položil otázku, jestli si někdo umí představit, jak by tímhle způsobem v horkém vzduchu odpařoval moč. Odpověď si každý domyslí sám.
Technicky přitom moč na pitnou vodu přeměnit umíme. Dělají to astronauti na oběžné dráze, protože si víc vody než tu, kterou vezou v nádržích, nikde neobstarají. Ve velkém měřítku se to ale nevyplácí a nikdo nemá k dispozici miliony litrů moči na jednom místě. Naše záchodová voda končí v kanalizaci, a tím se dostáváme k tomu, co skutečně funguje.
Recyklovaná voda chladí průmysl už desítky let
Čistírny odpadních vod používají membránové bioreaktory, reverzní osmózu i ultrafialové světlo. Voda z nich vychází dostatečně čistá pro průmyslové využití, v některých případech se dá i pít. Do kanalizace teče také lidská moč, takže Kelceho gag není daleko od reality.
Greta Zornes, která ve firmě CDM Smith vede oblast opětovného využívání vody, pro TechCrunch uvedla, že recyklovanou vodu na chlazení nasazují různá průmyslová odvětví už desítky let. Datová centra jsou jedním z nich, zájem o tuto technologii ale prudce roste. Zornes pracuje v oboru přes 20 let a dnes se podle svých slov věnuje recyklované vodě pro datová centra každý den.
Okres Loudoun ve Virginii u Washingtonu hostí přes 250 datových center a dalších 20 se chystá. Podle místního vodárenského podniku spotřebovala v roce 2025 asi 750 milionů litrů recyklované vody denně, což pokrylo něco přes 40 procent jejich celkové spotřeby. Zbytek, tedy skoro miliarda litrů každý den, pocházel z pitných zásob.
Zádrhel je v infrastruktuře. Firmy mohou přejít na recyklovanou vodu jen tam, kde stojí čistírna schopná upravit dostatečné množství vody. Zornes upozorňuje, že datová centra často míří na venkov, kde jsou místní čistírny malé a nemají dostatečnou kapacitu. Postavit chybějící potrubí a technologie trvá roky, a právě čas je podle ní hlavní problém.
Financování čističek vody
Obradovitch si myslí, že tlak na výstavbu datových center může sám pomoci k rozšíření čistíren. Podle něj existuje řada případů, kdy firmy poskytly finanční prostředky místním samosprávám právě na tyto projekty a staly se tak oporou vodní infrastruktury. Meta chce do vodohospodářských projektů v okolí svých datových center vložit nejméně 270 milionů dolarů.
Kampaň Liquid Death se mezitím dobře šíří, protože odpovídá náladě, kterou zachytil i průzkum agentury Gallup. Celkem 7 z 10 Američanů si datové centrum ve svém okolí nepřeje. Pigott to nebere jako škodu. Řekl, že cokoli, co upozorní na vodu, byť trochu vulgárně, může nakonec pomoci, a dává odborníkům šanci vysvětlit, co dnes s vodou vlastně dělají.
Zdroje: techbuzz.ai, pcmag.com
