Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo prvního září federálnímu soudu na Manhattanu dvacetistránkový dokument, ve kterém podpořilo OpenAI ve sporu s deníkem New York Times. Podle vlády spadá trénování velkých jazykových modelů na chráněných textech pod výjimku takzvaného fair use, tedy volného užití díla. Jde o první případ, kdy se americká vláda přímo vyjádřila k desítkám žalob, které autoři a vydavatelé podali na firmy vyvíjející umělou inteligenci. O několik dní později poslaly obě strany soudci návrhy na rozhodnutí bez řádného procesu, takže rozsudek může padnout v nejbližších týdnech.
Kdo a proč žaluje OpenAI
New York Times podal žalobu na konci roku 2023 a namířil ji jak proti OpenAI, tak proti Microsoftu, který do firmy investoval nejvíc peněz. Deník tvrdí, že obě firmy použily miliony jeho článků k trénování chatbota a to bez povolení. V púvodně redakce žádala, aby soud nařídil zničení modelů i trénovacích dat obsahujících její texty, a požadovala miliardové odškodné. Spor není jen o trénovacích datech. Žaloba zároveň tvrdí, že ChatGPT někdy doslova citoval dlouhé pasáže z článků deníku. Redakce dodává, že OpenAI ohrožuje živobytí jejích novinářů a prakticky si přivlastnila práci za miliardy dolarů.
OpenAI od začátku tvrdí, že se model neučí texty, ale statistické vztahy mezi slovy, a že takové užití je transformativní, protože vytváří něco nového. OpenAI také namítala, že její produkty nenahrazují novinařinu deníku na trhu. Firma napsala, že Times donutil chatbota reprodukovat vlastní materiál pomocí zavádějících pokynů, které porušují podmínky používání. Společnost dokonce uvedla, že si deník na hacknutí jejích produktů někoho najal. Součástí obrany byla i výhrada, že část nároků je již promlčená kvůli tříleté lhůtě.
Soudu to nestačilo a v roce 2025 soudce zamítl většinu návrhů OpenAI na odmítnutí žaloby a nechal převážnou část nároků deníku dál běžet. Zúžil sice rozsah sporu tím, že několik vedlejších bodů vyřadil, ale hlavní část případu zůstala na stole.
Případy se loni spojily do jednoho velkého řízení v New Yorku. Vedle deníku v něm stojí i skupina spisovatelů, mezi nimi například John Grisham a George R. R. Martin. Žalobců je ale mnohem víc. Patří sem regionální listy i menší neziskové redakce jako The Intercept. Přidaly se také listy New York Daily News a Chicago Tribune, vydavatel Ziff Davis nebo Center for Investigative Reporting.
Vyjádření vlády
Ministerstvo spravedlnosti použilo formát, kterému se říká vyjádření zájmu státu. Tento dokument není závazný, ale soudci ukazuje, jak si právo vykládá exekutiva. Vláda v něm napsala, že Spojené státy mají silný zájem na tom, aby soud odmítl tvrzení, že trénování jazykových modelů na chráněných textech porušuje autorské právo. Své stanovisko opřela o vědecký pokrok i národní bezpečnost.
Přínosy a nové možnosti trénování modelů podle dokumentu jasně převažují nad případnou újmou v hospodářské soutěži. Vláda argumentuje tím, že model a jeho výstupy se od původního článku liší dostatečně na to, aby šlo o nové dílo s jiným účelem. ChatGPT totiž nechce čtenáře přímo bavit ani vzdělávat jako klasická reportáž, ale generuje texty, překládá a řeší zadané úkoly. Námitku, že chatbot dokáže reprodukovat celý článek, dokument odmítá jako nepodstatnou. Řízení se podle něj týká samotného trénování, nikoli výstupů, a běžné využití se nemá posuzovat podle toho, jak by s nástrojem někdo mohl výjimečně manipulovat.
Další část argumentace se netýká práva, ale geopolitiky. Vláda tvrdí, že rozhodnutí ve prospěch vydavatelů by ohrozilo národní bezpečnost, poskytlo konkurenční výhodu zahraničním protivníkům a zabrzdilo tvůrčí i vědecký pokrok. Podle ministerstva by takový rozsudek odporoval základním principům autorského práva a podkopal Trumpovo nařízení z ledna 2025, které má Americe udržet vedení v oblasti umělé inteligence.
Podobně o to mmluvil i náměstek generálního prokurátora Stanley Woodward. Na sociální síti X napsal, že prezident dal jasně najevo, jak zásadní je převaha v umělé inteligenci pro bezpečnost a hospodářský vzestup. Dodal, že tato administrativa nedopustí, aby Amerika zaostala za protivníky kvůli chybnému výkladu autorského zákona.
Ministerstvo dále tvrdí, že v případě prohry OpenAI by musely všechny firmy platit licenční poplatky. To by kvůli obrovskému objemu vydaných textů nejvíc pomohlo tradičním velkým vydavatelům. Podle vlády není ve veřejném zájmu vznik oligopolu, kde si trénování modelů mohou dovolit jen největší technologické firmy. Poplatky by tak fungovaly hlavně jako dotace pro staré mediální agentůry. Malým redakcím podle dokumentu jazykové modely naopak pomáhají v konkurenci. Pomocí umělé inteligence si například vygenerují ilustrační obrázek k článku místo placení fotografa nebo drahé licence. Vláda si na podporu svého názoru přizvala i samotný New York Times. Odkazuje na jeho vlastní článek, podle kterého novináři v redakci deníku používají modely k vymýšlení témat a k úpravám textů.
Reakce žalobců
Deník se nedržel zpátky. Mluvčí Graham James řekl, že se administrativa staví na stranu několika firem s bilionovou hodnotou proti nespočtu amerických tvůrců, kterým byla jejich práce ukradena. Podle něj mohou umělá inteligence i tvůrci prosperovat vedle sebe. Firmy však musí za obsah spravedlivě platit, jak autorské právo vyžaduje. Snaha, aby si podniky braly obsah bez povolení a bez odměny, by podle mluvčího podkopala udržitelnost lidské tvorby. Na té přitom stojí zdravá společnost a samotné modely ji potřebují k fungování.
Advokát Matt Topic, který v řízení zastupuje server The Intercept, mluví o nevídaném a bezplatném přesunu práv od redakcí k technologickým firmám.
Soudy si zatím odporují
Vládní podpora soudce nezavazuje a americká justice si v této otázce odporuje. Loni dva soudci v San Franciscu rozhodli rozdílně. William Alsup označil použití knih firmou Anthropic za výrazně transformativní. Vince Chhabria sice o dva dny později rozhodl ve prospěch společnosti Meta, ale zároveň varoval, že v mnoha situacích by trénování za volné užití považovat nešlo. Chhabria konkrétně upozornil, že generativní modely mohou trh zaplavit obsahem, který konkuruje lidským tvůrcům.
Anthropic nakonec podepsal s autory smír za přibližně miliardu a půl dolarů, který soud schválil. Pro firmu šlo jen o částečnou výhru. Soudce sice uznal, že trénování na knihách bylo dostatečně transformativní, aby spadlo pod volné užití, jiné zacházení s pirátskými materiály však nikoli. V květnu zamířila do New Yorku další žaloba, ve které vydavatelé Hachette, Cengage a Elsevier viní Metu z používání chráněného obsahu.
Jak dál pokračují žaloby
OpenAI, Microsoft, New York Times i skupina autorů podali v pátek protichůdná vyjádření. Každá strana žádá soudce Sidneyho Steina, aby rozhodl v její prospěch bez řádného procesu. OpenAI se opřela právě o Alsupovo rozhodnutí a trénování označila za jeden z nejvíce transformativních postupů, jaké lidstvo zažilo. Firma tvrdí, že z textů vytahuje široké a nechráněné statistické vzorce jazyka, nikoli samotné chráněné vyjádření. Microsoft dodal, že po letech dokazování je situace jasná a trénování ani používání modelů v produktech knihy nenahrazuje.
Autoři na to mají jiný názor. Ve svém podání napsali, že umělá inteligence zaplavuje trh s knihami napříč celým odvětvím a volné užití takové ohrožení autorské tvorby nemůže krýt. Vydavatelé zpravodajství argumentují podobně a poukazují na to, že ChatGPT odvádí čtenáře z jejich webů.
Rozsudek se téměř jistě dostane k odvolacímu soudu, ale nastaví první měřítko pro desítky dalších sporů, které na rozhodnutí čekají. New York Times si takový průtah může dovolit, protože na soudní spory kolem umělé inteligence už vydal přes třicet milionů dolarů. Malých a neziskových redakcí žaluje OpenAI jen několik, protože soudní řízení je pro ně příliš drahé, takže proto bitvu nechávají na nejlépe finančně vybavené redakci v zemi.
Zdroje: wsj.com, reuters.com, nytimes.com a theguardian.com
