Zajíček a dvě vykukující uši
3–4 let2 minutyveselá, laskavá a hravá
Číst pohádku
Zapněte zvuky a tučná slova ožijí. Každý zvuk zazní během čtení jen jednou.
Na lesní mýtině svítilo sluníčko. Zajíček Hopsík seděl v měkké trávě a pohupoval dlouhýma ušima. Přiběhla k němu myška Pípka a za ní přiskákala veverka Zrzečka.
„Zahrajeme si na schovávanou?“ navrhla Pípka. „Já budu hledat!“ Zakryla si oči drobnými tlapkami. „Jedna, dvě, tři…“ Hopsík odhopkal za pařez a přikrčil se. Tlapky schoval pod bříško a čumáček přitiskl ke dřevu.
„Už jdu!“ zavolala myška. Rozhlédla se a hned se usmála. Nad pařezem trčely dvě dlouhé uši. Jedno se maličko zavrtělo.
„Hopsíku, vidím tě!“ Zajíček vykoukl. „Jéje. A já myslel, že jsem docela maličký.“ Pípka potom našla i Zrzečku. Její huňatý ocásek vykukoval z trávy.
V dalším kole hledala veverka. Hopsík si vybral veliký kámen. Schoval se za něj, stáhl tlapky k sobě a ani nedutal. Jenže ouška zase koukala ven.
„Mám tě!“ zasmála se Zrzečka. Hopsík si na uši sáhl. „Vy moje uši, copak se neumíte schovat?“
Vedle kamene ležel široký list. Při dalším schovávání si jím zajíček přikryl uši. Teď nebylo vidět ani kousíček růžového ouška. „Takhle to půjde,“ zašeptal spokojeně.
Jenže zafoukal větřík. List se pohnul a jeho špička polechtala Hopsíka na uchu. Zajíček nakrčil čumáček. Zadržel dech. Ale pak už to nevydržel.
„Chichi! Chachá!“ List sklouzl do trávy a kamarádky se smály s ním. Pípka se smíchy posadila na zadeček.
Zrzečka ukázala na hustý, široký keř. „Zkus se schovat tady. Já zatím zavřu oči.“ Hopsík vklouzl za větvičky. Tentokrát zmizely tlapky, ocásek i obě dlouhé uši.
Veverka obešla pařez. Nakoukla za kámen. Hledala v trávě. Za keřem bylo tichoučko. Až po chvilce zahlédla mezi lístky malý bílý ocásek.
„To byla pořádná schovka!“ pochválila zajíčka. „Teď hledám já!“ zaradoval se Hopsík a zakryl si oči.
Když dopočítal, na mýtině nikoho neviděl. Zpozorněl a nastražil dlouhé uši. Od kořenů stromu zaslechl docela slabounké: „Chichi.“
„Pípko, slyším tě!“ zavolal. Myška vykoukla zpoza kořene. „Já se těšila tak moc, až jsem se rozesmála!“ Hopsík k ní přihopkal a obě uši mu při tom vesele poskočily.

