Pohádky
← codedtrip.com

Dvě kozičky a úzká lávka

3–4 let2 minutyveselá a laskavá
Ilustrace k pohádce Dvě kozičky a úzká lávka
00:0002:41

Číst pohádku

Spustit video
Zvuky při čtení

Zapněte zvuky a tučná slova ožijí. Každý zvuk zazní během čtení jen jednou.

Přes potůček vedla úzká dřevěná lávka. Pod ní voda tiše šplouchala a na březích rostla měkká zelená tráva. Jednoho rána přišla k lávce bílá kozička Bělinka. Nesla košík červených jablíček. Z druhé strany přicházela strakatá kozička Strakatka. Ta měla košík žlutých hrušek.

Ťap, ťap, ťap. Obě vkročily na lávku. Uprostřed se zastavily, čumáček proti čumáčku. Vedle sebe se nevešly. „Já půjdu první,“ řekla Bělinka. „Ne, já půjdu první,“ odpověděla Strakatka. „Moje jablíčka už chtějí domů,“ dodala Bělinka. „A moje hrušky taky!“

Bělinka dupla kopýtkem. Strakatka dupla také. Potom obě zvedly bradičky a ani se nehnuly. Potůček pod nimi šplouchal. Muška jim proletěla nad hlavou. Na vrbě zašustilo listí. Kozičky pořád stály a trucovaly.

Tu přiletěl malý vrabec. V zobáčku nesl stéblo trávy. Posadil se na zábradlí a naklonil hlavičku. „Čimčarara! To jsou ale pěkné sloupky!“ zapípal. „Jeden bílý, druhý strakatý. A vůbec se nehýbají!“

Vrabec položil stéblo mezi ucha obou košíků. Pak přinesl další. A ještě malinké peříčko. „Co to děláš?“ zeptala se Bělinka. „Stavím si hnízdo,“ odpověděl vrabec. „Když tu budete stát pořád, budu mít krásný domeček přímo nad vodou.“

Strakatce zacukaly koutky. Bělinka vyprskla smíchy. „My přece nejsme sloupky!“ zamečela. „Tak proč tu stojíte?“ podivil se vrabec. Obě kozičky se rozesmály tak, až jim poskakovala ouška.

„Já kousek couvnu,“ navrhla Bělinka. „A já pak honem uvolním lávku,“ řekla Strakatka. Vrabec si posbíral stébla a odletěl na vrbu. Bělinka pomalu couvala, krůček za krůčkem, až stála zase na břehu. Strakatka přešla kolem ní a ustoupila do trávy.

„Děkuju,“ řekla Bělinka a přešla přes lávku. Na druhém břehu našla pod jabloní krásné místo. „Pojď si dát svačinu!“ zavolala. Strakatka počkala, až byla lávka volná, a potom přeběhla za kamarádkou.

Kozičky si sedly do trávy a položily košíky vedle sebe. Křup, křup! Jedly sladká jablíčka i šťavnaté hrušky. A vrabec? Ten si na vrbě stavěl opravdové hnízdo. Z větviček, ne z koziček.

Podívat se na pohádku

Video s ilustracemi — pro chvíle, kdy oči ještě nechtějí spát.

Otevřít video na YouTube

Zazvonil zvonec…