Evropský pohled na to, jak umělá inteligence mění osudy starších zaměstnanců, nabízí studie Pabla Casase a Concepción Románové z časopisu Empirica. Autoři čerpali z rozsáhlého panelu SHARE, který sleduje zdraví a stárnutí obyvatel a pokrývá šestadvacet evropských zemí včetně Česka, Polska, Německa nebo Španělska. K němu přiřadili data o pokroku AI a o tom, jak silně technologie zasahuje jednotlivé profese.
Jejich zjištění vyznívá na první pohled klidně. V Evropě klesá pravděpodobnost předčasného odchodu u zaměstnanců, jejichž profese už dnes umělá inteligence silně zasahuje a i tam, kde se čeká její další rozšíření. Jenže je tu podstatná podmínka. Ten ochranný efekt platí jen pro lidi s vysokoškolským vzděláním.
Úroveň vzdělání hraje roli
Vzdělání působí jako dělící přímka. Kdo umí s technologií pracovat a dokáže přidat hodnotu tam, kam zatím stroj nedosáhne, ten v práci vydrží déle. Kdo tuhle výbavu nemá, ocitá se v ohrožení.
Casas a Románová na tenhle rozpor upozorňují napříč svými pracemi. V předchozí studii z roku 2023 popsali, že automatizace naopak starší zaměstnance z práce vyhání, a to různě podle pohlaví, vzdělání i typu zaměstnání. Sami z toho vyvozují nepříjemné napětí. Vlády se snaží odchod do penze oddalovat a zvedají věkovou hranici, zatímco trh práce zkušené lidi vytlačuje dřív. Jejich doporučení proto zní jasně, zvyšování důchodového věku musí doprovázet rekvalifikace a podpora těch, komu hrozí předčasný konec kariéry.
Britské firmy plánují propouštění, dopadne hlavně na kanceláře
Konkrétnější obrázek dává Velká Británie. Institut CIPD, který sdružuje personalisty, se v pravidelném průzkumu zeptal víc než dvou tisíc britských zaměstnavatelů. Každý šestý, tedy sedmnáct procent, čeká, že mu AI během roku zmenší počet lidí. U velkých soukromých firem je to přes čtvrtinu.
Zajímavé je, koho se to týká. Skoro dvě třetiny těch firem uvedly, že nejohroženější jsou administrativní, úřednické a odborné pozice. Tedy přesně ta kancelářská práce, na kterou míří i americké výzkumy. Tlak je přitom obrovský. Za první dva měsíce roku 2026 podaly britské firmy oznámení o hromadném propouštění pro víc než šestapadesát tisíc míst, o devět procent víc než ve stejném období předchozího roku.
Kariéry, které se zkracují
Nejsilnější čísla přinesl americký výzkum Geoffreyho Sanzenbachera z Centra pro výzkum penzí na Boston College. Ten porovnal data o zaměstnanosti před spuštěním ChatGPT v listopadu 2022 a po něm. Ke každé profesi přiřadil index vystavení umělé inteligenci od Tuftsovy univerzity, který měří, jak dobře dokáže technologie zvládnout úkoly dané práce.
Výsledek obrátil naruby obvyklou představu o automatizaci. Před příchodem ChatGPT odcházeli starší zaměstnanci v profesích ohrožených AI z práce méně často než jejich vrstevníci v jiných oborech. Dávalo to smysl. Kancelářská práce méně ničí tělo, je lépe placená a dá se u ní vydržet déle. Ta výhoda se ale prakticky vytratila.
Model spočítal, jak se u jednotlivých profesí posunula míra odchodů. U malířů pokojů na spodním konci žebříčku vzrostla zhruba o dvě procenta. U počítačových programátorů skočila o víc než čtvrtinu, z 8,7 na 11,1 procenta. Účetní a auditoři si připsali nárůst kolem dvaadvaceti procent.
Nejde o penzi, ale o nezaměstnanost
Zásadní detail je, kam tito lidé mizí. Nekončí v klidném důchodu. Statistiky je vykazují jako nezaměstnané, tedy bez práce a stále hledající. Ztratit místo v osmapadesáti není totéž co ho ztratit v osmadvaceti. Nedobrovolný odchod na konci kariéry se často promění v předčasnou penzi, kterou si nikdo nevybral.
Kudy se starší zaměstnanci vydávají, napovídá rozdíl v používání technologie. Generativní AI používá jen zhruba osmnáct procent lidí ve věku od padesáti do čtyřiašedesáti let, výrazně méně než třicátníci a čtyřicátníci. Osmnáct procent lidí nad pětapadesát bere AI čistě jako příležitost, zatímco osmadvacet procent v ní vidí jen hrozbu.
„Nevěřím tomu. Je to bublina"
Jennifer Kernsová skončila v březnu po víc než třiceti letech v technologických firmách. Naposledy dělala programovou manažerku v GitHubu, který patří Microsoftu. Bylo jí šedesát a odešla dřív, než původně chtěla. Jedním z hlavních důvodů byla umělá inteligence, ze které se ve firmě stalo jediné téma. „To pro mě byl konec," řekla listu Fortune. „Nevěřím tomu. Myslím, že je to bublina, která praskne." A dodává, že nejde o strach z technologie. „Uráží mě to."
Steve McConnell, poradce pro plánování penze a zakladatel firmy Rain Dog Financial, sleduje nárůst předčasných odchodů už od pandemie. Podle něj se práce v technologických firmách proměňuje mimořádně často. Za posledních třicet let přišly stolní počítače, internet, mobily, cloud a teď AI. „U lidí z branže je jedním z typických rysů, že křivka učení nové technologie umí spolknout spoustu úsilí," řekl McConnell.
Odliv zkušených může uškodit i samotné AI
McConnella trápí ještě něco. Odchod celé skupiny zkušených inženýrů může být špatná zpráva pro budoucnost samotné umělé inteligence. Firmy tím ztrácejí úsudek a znalosti nasbírané roky praxe, a to zrovna ve chvíli, kdy je technologie na začátku a potřebuje pojistky. „Mám obavy ze ztráty úsudku, když přijdeme o generaci zkušených inženýrů v době, kdy je AI ještě v plenkách," dodal.
Podobně to vidí Kernsová. Upozorňuje, že firmy jako IBM chtějí ztrojnásobit počet začátečních míst, jenže bez zkušených kolegů nebude mít kdo tyhle nováčky vést. Chybět bude mentorství, tedy to, co se nedá koupit hned.
