Nvidia a jihokorejský výrobce pamětí SK Hynix podepsaly víceletou technologickou dohodu, která sahá hluboko za běžné dodavatelské smlouvy. Obě firmy budou společně vyvíjet příští generace pamětí pro takzvané AI továrny, tedy obří datová centra postavená čistě pro umělou inteligenci. A nezůstane jen u toho. SK Hynix nasadí nástroje Nvidie přímo do svých továren, kde má umělá inteligence pomáhat navrhovat i vyrábět samotné čipy.
Šéf Nvidie Jensen Huang oznámil dohodu během návštěvy Jižní Koreje, kde se sešel s vedením skupiny SK i dalších tamních firem. „SK Hynix byl největším paměťovým partnerem Nvidie. A největším partnerem i zůstane," prohlásil po setkání s předsedou skupiny SK Čchej Tche-wonem. Smlouva platí na více než dva roky s možností dalšího prodlužování. A o jak velký obchod jde? Huang uvedl, že Nvidia už dnes nakupuje od SK Hynix ročně paměti za miliardy dolarů a objem má podstatně růst.
Paměti jsou pro AI klíčové
Možná vás napadne, proč firma, která vyrábí nejvýkonnější AI čipy na světě, řeší tak intenzivně paměti. Odpověď leží v samotné fyzice počítačů. Grafický čip dokáže provést miliardy operací za vteřinu, jenže pokud k němu data nedorazí dost rychle, tak prostě stojí a čeká. Tomuto problému se říká paměťová zeď a odborníci ho popsali už v roce 1994. Od té doby se rozdíl mezi rychlostí výpočtů a rychlostí pamětí jen prohlubuje.
U velkých jazykových modelů je to ještě vyhrocenější. Při generování každého dalšího slova musí model znovu načíst data o všech předchozích slovech v kontextu. U dlouhých konverzací to znamená číst gigabajty dat na jediné vygenerované slovo. Rychlejší čip se stejnou pamětí vám tedy nepomůže. Limitem není výpočet, ale přesun dat.
Řešením jsou paměti HBM, tedy paměti s vysokou propustností. Výrobci je skládají do vrstev přímo vedle grafického čipu a propojují je tisícovkami drobných spojů. Zatímco běžný paměťový kanál v počítači má šířku 64 bitů, jeden blok pamětí HBM4 jich nabízí 2048. Výsledkem je propustnost v terabajtech za vteřinu. Jenže taková výroba je nesmírně složitá. Vyžaduje zhruba dvacet výrobních kroků navíc oproti běžným pamětím a každý gigabajt spotřebuje asi třikrát víc křemíkových plátů.
Výroba od PC přes AI až po roboty
Dohoda pokrývá celou budoucí nabídku Nvidie. SK Hynix bude vyvíjet paměti na míru pro superpočítače Vera Rubin, procesory Vera, osobní AI počítače RTX Spark a robotické platformy Jetson Thor. Spolupráce tak míří od datových center přes běžné počítače až po roboty.
Zajímavý je i druhý směr celé dohody. SK Hynix začne ve svých továrnách používat softwarové nástroje Nvidie. Knihovny CUDA-X a systém PhysicsNeMo mají urychlit simulace polovodičů a návrh nových čipů. Korejci navíc budují digitální dvojčata svých továren pomocí platformy Omniverse. Cílem je plně samostatný provoz výrobních hal, kde umělá inteligence řídí pohyb robotů, optimalizuje výrobu a rozhoduje na základě dat z provozu. Vzniká tak zvláštní smyčka: AI pomáhá vyrábět paměti, které pak pohánějí další AI.
„AI továrny jsou motory příští průmyslové éry a pokročilé paměti jsou nezbytné pro jejich výkon," uvedl Huang v oficiálním prohlášení. Předseda Čchej dodal, že obě firmy na takové spolupráci pracovaly roky a dohoda jen odráží její hloubku.
Korea staví, ale ani to nestačí
SK Hynix dnes vyrábí zhruba 550 tisíc paměťových plátů měsíčně a do roku 2030 chce kapacitu zdvojnásobit na milion. Stojí za tím obrovská poptávka a investice. Továrna M15X v Čchongdžu najede ve druhé polovině roku 2026 na 40 tisíc plátů měsíčně a do roku 2027 zdvojnásobí objem. Firma zároveň objednala u nizozemské ASML litografické stroje EUV za přibližně 8,6 miliardy dolarů. A dlouhodobou páteří se stane areál v Jong-inu, jehož první budova má do první poloviny roku 2030 přidat 360 tisíc plátů měsíčně.
A Huangova reakce na tyhle plány? Ani zdvojnásobení kapacity podle něj nebude na rostoucí poptávku po AI stačit. To leccos napovídá o tom, jak velký hlad po výpočetní síle svět čeká.
Pocítíme to bohužel i my, běžní uživatelé. Protože výroba HBM spotřebuje třikrát víc plátů na gigabajt a výrobci jí dávají přednost, zbývá méně kapacity na operační paměti pro telefony, notebooky a servery. Ceny běžných pamětí proto rostou a podle dostupných analýz si výrobci udrží cenovou převahu po zbytek desetiletí.
Konkurence nespí
SK Hynix drží podle odhadů 60 až 70 procent dodávek pamětí HBM4 pro platformu Vera Rubin. Pozici si ale musí hlídat. Samsung vyrábí řídicí čip paměťového bloku rovnou na pokročilém 4nanometrovém procesu a dosahuje rychlosti 11,7 gigabitu za vteřinu, tedy o 46 procent nad standardem. SK Hynix přitom závisí na výrobě logických čipů u tchajwanské TSMC, která už teď jede na hraně kapacity. A do toho Nvidia podle zpráv z trhu vyvíjí vlastní základní čipy pro paměťové bloky, čímž by závislost na obou společnostech snížila.
Dohoda se SK Hynix byla jen částí Huangovy korejské cesty. SK Telecom postaví s technologiemi Nvidie cloudové AI centrum o výkonu v gigawattech, první část spustí v roce 2027. Datová centra budou stavět i internetová firma Naver a skupina Doosan. S LG bude Nvidia spolupracovat na humanoidních robotech a s automobilkou Hyundai na samořízené dopravě, robotice a výrobě řízené umělou inteligencí. Korejská vláda navíc plánuje pro státní AI projekt nakoupit přes 9 700 grafických čipů, včetně více než dvou tisíc kusů Vera Rubin.
Investory přesto zpráva nenadchla. Korejský index Kospi, který za půl roku zdvojnásobil hodnotu díky vlně zájmu o AI, spadl v den oznámení o 8,3 procenta. Akcie SK Hynix ztratily 7,7 procenta a Samsung dokonce přes deset procent. Na vině ale nebyla samotná dohoda, nýbrž silná americká data z trhu práce, která vyvolala obavy ze zvyšování úrokových sazeb. Huang to ostatně komentoval: kdo chtěl akcie, může je teď koupit levněji.
Zdroje: medium.com, tomshardware.com a bloomberg.com
