O existenci této akce jsem upřímně neměl ani tušení – a pokud bych neměl dceru, která jezdí na koních, pravděpodobně bych se o ní nedověděl dodnes. Národní výstava hospodářských zvířat, která se na brněnském výstavišti koná společně s veletrhy AgriSHOW, Silva Regina a BIOMASA, je přitom největší přehlídkou živočišné produkce v České republice.
My jsme výstavu navštívili ve středu 15. dubna 2026, tedy v její poslední den, a zážitek to byl nakonec nečekaně silný – nejen pro nás, ale hlavně pro naši dceru Leiu a celou její třídu ze školy.
V tomto článku se s vámi podělím o to, jak jsme se na výstavu vůbec dostali, co jsme tam viděli, proč se tam určitě ještě vrátíme a proč bych ji doporučil každému, kdo má doma děti nebo jen rád nahlédne do světa chovatelů a koní.
Co je Národní výstava hospodářských zvířat?
Národní výstava hospodářských zvířat patří mezi nejvýznamnější tuzemské chovatelské události. V roce 2026 se konala od 12. do 15. dubna na brněnském výstavišti a pořádala ji společnost Veletrhy Brno. Je to největší přehlídka živočišné produkce u nás – představilo se zde více než 1 000 kusů zvířat, konkrétně skot, ovce, kozy, prasata a koně.
Zajímavostí je, že výstava není každoroční akcí – v minulosti se konala například v roce 2019, 2021, 2023 a nyní v roce 2026. Jedná se tedy o unikátní akci, která se vrací jednou za dva až tři roky, a právě proto má pro chovatele, odborníky i veřejnost mimořádný význam. Součástí programu jsou národní šampionáty skotu, odborné přehlídky i hodnocení za účasti českých i mezinárodních porotců.
Současně s Národní výstavou hospodářských zvířat se konají i další akce:
-
AGRISHOW – veletrh pro rostlinnou a živočišnou výrobu
-
SILVA REGINA – Mezinárodní lesnický a myslivecký veletrh
-
BIOMASA – Veletrh obnovitelných zdrojů energie v zemědělství a lesnictví
-
Výstava koní – v roce 2026 zde bylo k vidění přes 150 koní z 24 plemen, přičemž plemena Connemara a Percheron se v Brně představila vůbec poprvé
-
Včelařská výstava, Středoevropský veterinární kongres i odborná konference na téma Adaptace zemědělství na klimatickou změnu
Ve zkratce se tedy jedná o opravdu pestrou akci, kde si najde své téma jak farmář, tak rodič s dětmi.
Proč jsme vůbec jeli – Rockwall Ranch a naše dcera Leia
Hlavní důvod naší návštěvy byla Leia, moje sedmiletá dcera. Už několik let jezdí mimo jiné na Rockwall Ranchi nedaleko Tišnova, který provozuje Daniela Vaňková – mistryně České republiky a úspěšná reprezentantka na evropské úrovni ve westernovém ježdění, konkrétně v disciplínách Ranch Riding a Ranch Rail Pleasure.
Leia je součástí jejich westernového týmu, který trénuje zejména za nás naprosto skvělá trenérka Anetka Staňková a proto dostala pozvánku, aby na výstavě předvedla před diváky, co se v rámci tréninků naučila. A že toho za poslední dobu není málo – píši to úplně upřímně, ale na to, že je jí teprve 7, tak jezdí véceméně lépe než já. A to jsem na koni už od svých třinácti let. Jsme na ni všišchni opravdu hrdí.
Pokud byste Rockwall Ranch chtěli vyzkoušet i vy – a nedá mi jej nedoporučit – kromě pravidelných tréninků pořádá také příměstské tábory, výcviky jezdců a koní, různé eventy a sociální aktivity. My jezdíme každý týden, cesta z Brna je trochu delší (v Kuřimi je teď navíc aktuálně rozkopaná silnice), ale stojí to za to tak dojet.

Jak jsme pozvali celou třídu na výstavu
Leia navštěvuje International School of Brno – a o téhle škole napíši samostatný článek, protože si to zaslouží. Za mě je to bez nadsázky jedna z nejlepších škol, které znám. Je sice soukromá a placená, ale pokud jste z Brna nebo okolí a řešíte školu pro své dítě, upřímně lepší nenajdete.
Na škole se děti hodně poznávají i mimo vyučování – chodí k sobě domů, společně hrají Minecraft, jezdí za kamarády a sdílí mezi sebou své koníčky. Leiu doma napadlo, že by mohla svým spolužákům na výstavě ukázat, co umí, a ta myšlenka se mi zalíbila.
Napsal jsem tedy jejich skvělé třídní učitelce Marjan, jestli by nechtěli výstavu navštívit. Nabídl jsem, že zajistím vstupenky a v rámci Brna se dá pohodlně dostat MHDčkem. Nápad se okamžitě chytil – třída dorazila šalinou (tramvají - ta jezdí jen v Praze) až k hlavnímu vstupu a já už na ně s lístky čekal.
Ráno před ukázkou jsem Leiu zavedl do stájí číslo 4, kde měly koně z Rockwall Ranche svá boxy. Museli jsme projít parkoviště 7 a pavilon P, což byla mimochodem skvělá zkratka – hned ráno jsme se cestou seznámili s krávami, kozami, ovcemi a nakonec i s krásnými oslíky, kteří nadchli i děti ze školy.




Leinčina první westernová ukázka před publikem
Leia byla v sedle v 10:20 ráno a jela zhruba 20 minut. Celá naše rodina se sjela – babičky, prostě všichni, kteří to stihli. A musím říct, že jsem z ní byl dojatý.
Jela naprosto krásně, všechno jí vyšlo – a děti ze školy, učitelky i náhodní diváci kolem ohrady jen koukali. Stáli kolem kruhovky, dívali se a bylo vidět, že jim to imponuje. Leia měla ze svého vystoupení obrovskou radost, a to jak z toho, že mohla svůj riding skill ukázat před širší veřejností, tak z toho, že jí fandila celá třída.








Zajímavost: Mountain Trail a Western Riding – mladý sport na vzestupu
Jedna zajímavost, kterou jsem o westernovém ježdění v Česku nevěděl, dokud jsem o tom nečetl na stránkách BVV: výstava letos představila přes 30 koní plemen quarter horse, paint horse a appaloosa v disciplínách jako Working Race, Mountain Trail, Bridleless Riding (ježdění bez udidla) a klasické Reining.
Mountain Trail je přitom stále relativně mladý sport, který se u nás teprve rozjíždí. Klade důraz na harmonii mezi koněm a jezdcem a na to, jak se kůň umí vypořádat s různými překážkami v terénu – kládami, mostky, vodou, pomalými kroky po nestabilním povrchu. Na venkovní trati v Brně se ve všech čtyřech dnech předvedli také úřadující mistři a šampioni Czech Mountain Trail z.s., takže úroveň byla opravdu špičková.
Prohlídka expozic – krávy, býci a jeden malý chaos v aréně
Po Leinčině ukázce jsem s dětmi vyrazil do pavilonů obdivovat krávy, býky, ovce a kozy. Dorazila také moje druhá dcera Lilianka, takže jsme to pojali i jako rodinnou prohlídku. Děti byly nadšené z dojicích strojů, expozic o tom, jak vzniká mléko, a z celé logistiky kolem chovu – paní učitelka Marjan o tom pak dokonce ve škole vytvořila s dětmi krásnou nástěnku. Celé to pro ně mělo edukativní rozměr, o kterém jsem původně vůbec nepřemýšlel.
V hlavní aréně se konaly finálové soutěže chovatelů skotu – vyhlašovali se národní šampioni jednotlivých plemen a vítězové dostávali poháry a stuhy. Viděli jsme i vyhlášení plemene Limousine, kde si vítěz odnesl pohár za hlasitého potlesku publika.
A byl tam i jeden nečekaný zážitek – jedna z krav (která naopak očividně nebyla úplně klidná) se během předvádění položila na ohradu a tu povalila, čímž trochu vylekala diváky stojící kolem dokola. Nakonec se nic nestalo, ale bylo to připomenutí, že jde o živá zvířata, ne o rekvizity.
Kromě hlavní arény jezdili koně a vozatajové po celém výstavišti – sem tam kolem vás prošel tým v kostýmech, jinde zase zrovna předváděli zápřah. Celý areál žil a nebylo chvíle, kdy by se nic nedělo.






















Býkárna – malý gastronomický objev
Náhodou jsem po cestě narazil na stánek, který mě doslova dostal: Býkárna. Jedná se o český e-shop a prodejnu, která se specializuje na poctivé, lokální maso z vlastních pastvin – steaky, vyzrálé hovězí, burgery. Jejich motto „Poctivě, lokálně z našich pastvin" přesně vystihuje, co dělají.
A protože přímo na místě grilovali čerstvé burgery, neodolal jsem.
Výsledek byla parádní kombinace – šťavnatý hovězí patty, černý sezamový bulka, čerstvý salát, červené zelí a jemná bylinková majonéza. Jednoznačně to patří k tomu nejlepšímu, co jsem na brněnském výstavišti kdy jedl. Pokud jste z okolí nebo si chcete doma udělat poctivý steak, jejich e-shop www.bykarna.cz rozhodně stojí za návštěvu.






Závěrem – proč jsme si to užili a proč se určitě vrátíme
Celá návštěva byla spíše dopolední / přespolední záležitost, po obědě kolem druhé jsme vyrazili domů, ale zážitků jsme si odnesli na celý týden. Pro děti ze školy to bylo opravdu vzdělávací a naučné dopoledne a pro Leiu malý splněný sen – ukázat svůj riding skill většímu publiku než jen kamarádům a trenérům na ranči.
Co mě potěšilo nejvíc:
-
Edukativní rozměr pro děti – viděly na vlastní oči, jak funguje chov, co obnáší práce s koněm, jak vypadají krávy, ovce nebo kozy
-
Atmosféra – po celém areálu koně, vozatajové, show, hudba, vyhlášení vítězů
-
Kvalita jídla – díky Býkárně a dalším lokálním vystavovatelům se nejedná jen o typické veletržní “smažené” občerstvení
-
Dostupnost – tramvají do centra města, jednoduchá doprava, rozumné vstupné (pro organizované skupiny dokonce ve středu zdarma)
Pokud máte doma děti, je to podle mě jedna z nejlepších jednodenních akcí, které v Brně jednou za pár let proběhnou. Rozhodně doporučuji sledovat stránky BVV Brno, aby vám příští ročník neutekl.
My už teď víme, že v roce, kdy se bude výstava konat znovu, tam budeme zase. A Leia bude určitě zase v sedle.
