Elon Musk, miliardář a šéf firmy Tesla, mluví o humanoidních robotech jako o budoucnosti, která by mohla firmu posunout na hodnotu desítek bilionů dolarů. Jeho robot Optimus ještě není na prodej, ale v Číně se situace rychle mění. Tamní firmy se chystají na masovou výrobu už v letošním roce, a to díky státní podpoře. Čína vidí v těchto robotech řešení pro nedostatek pracovníků a způsob, jak se prosadit v technologické soutěži s USA.
Čína dělá roboty prioritou
Čínská vláda zařadila humanoidní roboty mezi klíčové oblasti svého plánu na příští léta. V říjnu se sešli nejvyšší představitelé včetně prezidenta Si Ťin-pchinga a schválili návrhy pro patnáctý pětiletý plán, kde se mluví o "ztělesněné umělé inteligenci". To znamená systémy, kde AI ovládá hardware jako jsou roboti nebo autonomní auta. Pro Čínu, druhou největší ekonomiku světa, jsou roboti odpovědí na klesající porodnost a stárnutí populace, což zvyšuje náklady na práci. Navíc to pomáhá v rivalitě s USA, kde se teď mluví o plánech na urychlení robotiky pod vedením ministra obchodu Howarda Lutnicka.
Analytici z konzultační firmy Horváth říkají, že Čína vede náskok v komercializaci humanoidních robotů. Očekávají, že trh v Číně bude zpočátku větší než v USA, i když se později vyrovná. Podle RBC Capital Markets by celosvětový trh s humanoidními roboty mohl do roku 2050 dosáhnout 9 bilionů dolarů (přibližně 202,5 bilionů Kč), přičemž Čína by na tom měla více než 60 % podíl.
Klíčové čínské firmy
V Číně funguje přes 150 firem na humanoidní roboty, ale několik z nich vyniká. Firma Unitree, která se připravuje na vstup na burzu s odhadovanou hodnotou kolem 7 miliard dolarů (přibližně 157,5 miliard Kč), představila letos model H2, který umí tančit. Další velký hráč je UBTech Robotics, kótovaný na burze v Hongkongu. Jejich robot Walker S2 zvládne vyměnit si baterii sám, aby fungoval 24 hodin denně. Firma letos získala kolem 400 milionů dolarů (přibližně 9 miliard Kč) na rozšíření a během roku plánuje dodat 500 průmyslových robotů, pak 5 000 v roce 2026 a 10 000 v roce 2027. Používají se v továrnách i jako průvodce.
AgiBot oslavila tento měsíc vyrobení svého 5 000. humanoidního robota. Elektrické auto od Xpeng představilo model Iron, druhou generaci, a chystá masovou výrobu během letošního roku. Tyto firmy využívají čínskou sílu v dodavatelských řetězcích, což snižuje náklady – UBTech očekává pokles o 20 % až 30 % ročně. Místní vlády navíc poskytují dotace, což pomáhá rychlému růstu.
Výhody Číny oproti USA
Čína má výhodu ve výrobě, podobně jako u elektrických aut. Ethan Qi z Counterpoint Research zdůrazňuje, že hluboké dodavatelské řetězce umožňují levnější výrobu. Karel Eloot z McKinsey & Company vysvětluje, že Čína řeší demografické problémy a hledá nový ekonomický růst. Naopak USA vynikají v umělé inteligenci a pokročilých algoritmech, jak říká Brauchle. Americké firmy se soustředí na vertikální integraci, tedy ovládání celého řetězce od součástek jako aktuátory (zařízení pro pohyb) až po software.
Přesto analytici vidí, že Čína se rychleji rozjíždí, i když dlouhodobě se trhy vyrovnají, hlavně díky použití v domácnostech po roce 2040.
Ne všechno jde hladce. Čína čelí omezení v přístupu k čipům, jako jsou ty od Nvidia. Další problémy jsou v AI, která špatně zvládá nepředvídatelné situace, a v regulacích. Technicky je těžké napodobit lidské pohyby, například rukou a prstů – většina robotů má omezený rozsah.
Největší překážkou jsou ceny: dnešní prototypy stojí 150 000 až 500 000 dolarů (přibližně 3,375 milionu až 11,25 milionu Kč) za kus. Aby konkurovaly lidské práci, musí klesnout na 20 000 až 50 000 dolarů (přibližně 450 000 až 1,125 milionu Kč).
Čínská plánovací agentura NDRC v listopadu varovala před rizikem bubliny. S tolika firmami, které vyrábějí podobné produkty, hrozí přehřátí trhu, podobně jako dříve u elektrických aut. Brauchle varuje před rozdílem mezi ukázkovými videi a reálným použitím, což by mohlo způsobit korekci a zpomalit pokrok. Přesto se očekává, že v roce 2026 začne masová výroba, což by mohlo změnit mnoho odvětví od továren po domácnosti.
