Šestadvacet bývalých zaměstnanců Mety zažalovalo firmu Marka Zuckerberga. Tvrdí, že při jarním propouštění nechala počítačové systémy sestavit seznam lidí k vyhazovu a že tento postup nepoměrně dopadl na zaměstnance s postižením a na ty, kteří čerpali zdravotní nebo rodičovské volno. Patrně jde o vůbec první případ svého druhu, kdy někdo napadl u soudu použití umělé inteligence v procesu propouštění u velké americké firmy.
Meta na začátku roku oznámila, že sníží počet zaměstnanců o desetinu, tedy zhruba o osm tisíc lidí. Vlna propouštění začala v květnu a další škrty měly přijít později. Šestadvacet žalujících patří mezi tyto propuštěné. V květnu se dozvěděli, že jejich místa zaniknou k 22. červenci.
Rozhodnutí systémů místo rozhodnutí manažerů
Podle sedmdesátistránkové stížnosti Meta seznam nesestavila na základě úsudku vedoucích, kteří práci svých lidí znali. Místo toho prý spoléhala na to, co žalobci nazývají souhvězdím vnitřních systémů umělé inteligence. Ty měly zaměstnance obodovat, seřadit a vybrat na seznam k odchodu.
Co všechno do té sestavy patřilo? Interní jazykový asistent zvaný Metamate. Takzvaný druhý mozek, agent, kterého zaměstnanci sami trénovali tím, že mu předávali svou komunikaci a dokumenty, aby se naučil napodobit jejich práci. Systém sledování aktivity, který průběžně sbíral data o stiscích kláves, obsahu obrazovky, pohybu myši, historii prohlížeče, e-mailech a zprávách na firemních zařízeních. K tomu přehled spotřeby takzvaných tokenů, tedy měřítko toho, jak moc kdo využívá firemní nástroje umělé inteligence, včetně žebříčku srovnávajícího jednotlivé lidi mezi sebou. A nakonec algoritmický kalibrační nástroj na hodnocení výkonu, který podle žaloby z velké části nahradil dřívější hodnocení vedené manažery.
Do skóre vstupovala řada ukazatelů. Roční hodnocení výkonu za posledních dvanáct měsíců, počet nahraných úprav kódu, míra využívání nástrojů umělé inteligence, objem výstupu, doporučení nadřízeného a signály o souladu se strategickými plány firmy.
Data, která na nemocenské nasbírat nejde
Právě v tom spočívá hlavní výtka. Žalobci tvrdí, že tyto ukazatele ze své podstaty nemůže nasbírat člověk, který je na neschopence nebo na dovolené, případně jehož výstup snižuje zdravotní postižení.
Kdo se zotavuje po operaci, neťuká do klávesnice. Kdo je na rodičovské, nespotřebovává firemní tokeny. Zaměstnanec s uznanou úpravou pracovních podmínek kvůli postižení nevytvoří stejný objem sledovatelné aktivity jako plně vytížený kolega. Během takové nepřítomnosti klesá četnost stisků kláves i spotřeba tokenů.
Meta podle stížnosti nijak nezohlednila dobu strávenou na volnu, nevyňala ji z měřených ukazatelů a nezajistila, aby lidé na volnu nebo s úpravou podmínek prošli individuálním lidským posouzením, jak to podle žalobců vyžaduje zákon. Firma tak měla nepoměrně vybrat právě ty, kdo si vzali volno nebo požádali o úpravy kvůli postižení.
Čtyři zákony a otázka zaujatosti
Žalobci obviňují Metu z porušení hned několika předpisů. Jmenují zákon o rodinném a zdravotním volnu, zákon o ochraně Američanů s postižením a zákon proti diskriminaci těhotných. K tomu přidávají další výtku. Meta prý neotestovala své systémy na zaujatost, což jí ukládají nedávno přijaté zákony v Kalifornii a v New Yorku.
Do případu vstupuje i jeden nepříjemný detail z minulosti. Zmíněný monitorovací program byl v červnu pozastaven poté, co bezpečnostní selhání odhalilo soukromé rozhovory zaměstnanců, přepisy a výkonnostní data celé firmě. Pro žalobce je to důkaz, že systémy sledování chování skutečně zachytávaly a ukládaly citlivé osobní údaje o výkonu a že správa těchto dat u Mety byla přinejmenším tehdy nedostatečná.
Meta: rozhodovali lidé, ne stroje
Firma vinu odmítá. Mluvčí Mety uvedl, že obvinění nemají oporu ve faktech a že rozhodnutí o řízení pracovní síly a o organizačních změnách dělali a dělají lidé, nikoli umělá inteligence. Právnička Mety Erin Connellová u soudu navíc oponovala tvrzení o hrozící újmě. Podle ní zaměstnanci nepřicházejí o zdravotní pojištění úplně, ztrácejí jen tu část, kterou dotoval zaměstnavatel.
Právníci žalobců to viděli jinak. Barbara Cowanová soudci připomněla, že spolu s prací a mzdou lidé přijdou i o cenné akciové opce a o pojištění, což ohrozí jejich léčbu či těhotenství, případně zkomplikuje řešení jiných zdravotních potíží. Porod ani první týdny s dítětem se podle ní nedají vzít zpět.
Soudce vyhovět odmítl, ale nechal otevřené dveře
Žalobci žádali o dočasný zákaz, který by Metě zabránil dokončit propouštění, dokud se o jejich nárocích rozhodne v soukromé arbitráži. Federální soudce William Orrick v Oaklandu písemně rozhodl, že firmě v propouštění od 22. července bránit nebude. Podle něj zaměstnanci neprokázali, že ztráta práce znamená takzvanou nenapravitelnou újmu, kterou zákon pro vydání takového příkazu vyžaduje.
Orrick zároveň naznačil, že svůj názor může přehodnotit, jakmile bude mít víc informací o průběhu propouštění. Kdyby žalobci během arbitráže doložili, že rozhodnutí skutečně řídila umělá inteligence, soudce se k věci vrátí. V společném prohlášení právníci žalobců uvedli, že Orrick sice jejich žádost zamítl, ale zároveň uznal, že spor otevírá vážné otázky ohledně jednání Mety.
Meta čelila podobné výtce už krátce předtím, kdy ji bývalý zaměstnanec obvinil, že únorové kolo propouštění v roce 2025, nepoměrně dopadlo na starší pracovníky. Jeden z inženýrů v nynější žalobě navíc tvrdí, že věděl o propuštěných, kteří tehdy čerpali otcovské volno. Sledování aktivity zaměstnanců přitom zdaleka není jen problém Mety. Podle průzkumu z roku 2025 víc než sedmdesát procent zaměstnavatelů v Americe uvedlo, že používá nějakou formu online nástroje na sledování činnosti svých lidí.
Zdroje: latimes.com, reuters.com, theguardian.com a wsj.com
