Martin Scorsese platí desítky let za jedno z největších jmen světového filmu. Teď ale jeho podpis stojí pod něčím, co rozzlobilo část jeho vlastní branže. Třiaosmdesátiletý režisér se přidal jako poradce ke startupu Black Forest Labs, který vyrábí generativní umělou inteligenci. A americké filmové odbory se proti němu okamžitě postavily. V otevřeném dopise mluví o „zradě“. Jak se dostal tvůrce Gangů New Yorku a Vlka z Wall Street do role symbolu sporu o budoucnost filmu?
Scorsesovo prohlášení
Začalo to videem, které loni v červnu zveřejnila společnost Black Forest Labs. V něm Scorsese popisuje scénu z města kdesi na Kavkaze. Mluví o úzkých dlážděných uličkách, které se kroutí přes malé kopce, o řidiči, který by mohl být ve čtyřicítce, ale vypadat na šedesát. A zatímco mluví, nástroj firmy mu jeho představy proměňuje v obrazy.
„Nikdo na place posledních pětačtyřicet let neví, jaký obraz nosíte v hlavě,“ říká ve videu. Pořád prý existoval ten problém. Jak dostat to, co vidíte uvnitř, ven? Jak to přenést na plátno přes počasí, přes ateliér, přes sto lidí ve štábu? Pro New York Times to upřesnil. Jeho podpora AI se týká hlavně obrazového scénáře, tedy přípravné fáze, kdy se scény plánují pomocí kreseb. „Sedmdesát let si kreslím obrazový scénář sám,“ uvedl. „Nezapomeňte, že kino je mladé médium, je mu asi 125 let. Takže musíme být otevření tomu, jak se může dál vyvíjet.“
Připomněl i to, že nové technologie zkoušel už dřív. 3D u Huga, omlazovací efekty u Irčana. Teď podle něj může svou představu sdílet rychleji s výtvarníkem, kameramanem i architektem. „Během přípravy stojí čas peníze a tohle nám umožnilo postupovat rychleji, aniž bychom obětovali kvalitu nebo řemeslo,“ řekl.
Odbory mluví o zradě
Tahle slova ovšem zvedla ze židle americké filmové výtvarníky sdružené v odborech, tisíce profesionálů z filmu, televize i divadla v USA a Kanadě. Toto združení vydala přímo Scorsesemu adresovaný dopis, který nešetří ostrými slovy. „Pane Scorsese, byznys není v rozkladu,“ začíná prohlášení. Naráží tím na jméno produktu Flux. Hned poté přichází hlavní obvinění. Oscarový režisér se prý „obrací zády k lidským umělcům, kteří mu po celou kariéru pomáhali tvořit jeho nejpamátnější díla“.
Odboráři tvrdí, že jeho řešení obchází práci výtvarníků, grafiků, ilustrátorů, architektů, scénografů i dalších lidí, kteří režisérům pomáhají vizualizovat filmy už desítky let. A přidávají vážnou výtku. Generativní AI prý umí takovou „filmovou inteligenci“ vytvořit jedině tak, že pohltí obrovské množství autorsky chráněných děl. Nejspíš stažených z internetu bez souhlasu, bez uvedení autora a bez zaplacení.
„Myslet si, že jejich profesionální přínos lze napodobit nebo zastínit generativní umělou inteligencí, která je postavená na práci nejspíš ukradené jim a mnoha dalším umělcům po celém světě, je zradou kolaborativní povahy filmu,“ uzavírá dopis. K otevřenému dopisu se Scorsese podle NBC News odmítl vyjádřit.
Tohle není ojedinělé dění. Začátkem roku se stovky herců, spisovatelů a dalších tvůrců spojily v kampani proti opakovanému zneužívání autorských práv ze strany velkých technologických firem. „Krádež není inovace, není to pokrok. Pořád je to krádež.“ Účastníci přitom netvrdili, že se má AI zakázat. Spíš že jde mít obojí. „Můžeme mít pokročilou a rychle se rozvíjející umělou inteligenci a zároveň zajistit, aby byla práva tvůrců respektována.“ Autorství podle nich nedrží jen jednotlivé kariéry. Drží celý kreativní sektor, který v Americe zahrnuje film, hudbu, televizi, vydavatelství i digitální média a živí miliony lidí.
Trhliny uvnitř branže
Forbes ale upozorňuje na něco zajímavějšího. Spor neprobíhá jen mezi studii a tvůrci. Praská i jednota mezi samotnými uměleckými odbory. Scorsese patří k Directors Guild of America, tedy k organizaci režisérů. Ti sdílejí část obav ostatních profesí, jenže mají i svoje vlastní zájmy. Jde jim hlavně o tvůrčí kontrolu nad projekty. A práce režisérů zatím přímo ohrožená není. Aspoň ne dnes.
„Když slyším slovo demokratizace, na jednu stranu si říkám, je dobré bourat bariéry pro tvůrce. Ale moc často to znamená, že tihle tvůrci dostanou pár drobných, a když něco zabere, všechny peníze stečou k technologickým firmám a platformě,“ řekl Russell Hollander z DGA
Forbes k tomu dodává trefnou úvahu. Pětaosmdesátiletý Scorsese už nemá co ztratit a možná mluví i za další kolegy. Za režiséry, kteří v technologii vidí způsob, jak získat větší vládu nad výsledným vzhledem filmu. Bez nutnosti se domlouvat, spolupracovat a dělat kompromisy s ostatními profesionály. Jedni v takové spolupráci vidí příležitost přizvat k tvorbě další schopné lidi. Druzí si radši nechají co nejvíc kontroly pro sebe.
A podobné lákadlo se může týkat i dalších řemesel. Kostýmní výtvarníci, scénografové nebo rekvizitáři mohou v nástrojích vidět úsporu času i peněz. Třeba i za cenu toho, že ubude práce jejich kolegům. IATSE, která zastřešuje celou tuhle škálu profesí, tak bude muset hodně balancovat. Aby udržela jednu společnou frontu, musí zvládnout spoustu protichůdných zájmů.
Black Forest Labs, firmu, ke které se Scorsese přidal jako poradce, mezitím čeká role terče. Ve videu sám režisér pronesl větu: „Přál bych si, aby svět mohl dát tyhle nástroje i vám,“ slyšel od svého kolegy. „Jo, já vím. Asi bychom byli v termínu,“ odpověděl Scorsese.
Zdroje: deadline.com a yahoo.com
