Byl to jeden z největších obchodů v historii technologického světa. Nvidia a OpenAI v září 2025 oznámily partnerství v hodnotě až 100 miliard dolarů. Měly společně postavit datová centra s výkonem nejméně 10 gigawattů. Analytici psali o bezprecedentní dohodě. A pak přišel březen 2026 a Jensen Huang na konferenci v San Franciscu klidně řekl, že z těch 100 miliard už nebude. Vlastně, že 30 miliard bylo pravděpodobně naposledy. A co za tím skutečně stojí?
Konference v San Franciscu: Huang mluví, svět naslouchá
Morgan Stanley Technology, Media & Telecom Conference v centru San Francisca. Jensen Huang, šéf Nvidie, stojí před sálem plným investorů a analytiků a říká věci, které nikdo nečekal.
"Investice 100 miliard dolarů do OpenAI pravděpodobně nepřijde," prohlásil Huang. Důvod? OpenAI se chystá na burzu. "Jdou na IPO ke konci roku," dodal. A pak přišla věta, investice 30 miliard dolarů, kterou Nvidia právě uzavřela jako součást OpenAI kola financování za 110 miliard, "možná bude poslední příležitostí investovat do tak zásadní společnosti."
Huang nezůstal jen u OpenAI. Zmínil i Anthropic, výrobce chatbota Claude, do kterého Nvidia v listopadu 2025 investovala 10 miliard dolarů. Ani tato investice se pravděpodobně nebude opakovat. Anthropic totiž také míří na burzu.
Od 100 miliard k 30 miliardám
Vraťme se na chvíli zpátky. Původní dohoda ze září 2025 byla postavená na jiném principu. Nvidia měla investovat postupně, jak budou vznikat nová superpočítačová centra. Celková suma mohla dosáhnout až 100 miliard. Jenže pak přišly první signály, že něco neklape.
V listopadu 2025 Nvidia ve svém čtvrtletním výkazu poprvé naznačila, že dohoda "nemusí být dokončena." Wall Street Journal v lednu 2026 napsal, že celá dohoda je "na ledu." Nvidia podobné formulace zopakovala i ve výkazu za únor 2026.
A pak přišlo kolo financování OpenAI za 110 miliard dolarů. Nvidia do něj vstoupila s 30 miliardami, Amazon přidal 50 miliard a SoftBank dalších 30 miliard. Oproti původnímu příslibu je to výrazně méně. A co je podstatné: tato investice není vázána na žádné milníky nasazení infrastruktury. Jde o přímý podíl ve společnosti. OpenAI za to Nvidii nabídla 3 gigawatty dedikované kapacity pro inference a 2 gigawatty pro trénování modelů na systémech Vera Rubin. Obchod tedy stále dává smysl. Ale je to jiný obchod, než byl původně plánován.
Kruhové dohody, kterým nikdo nechce říkat bublina
Profesor Michael Cusumano z MIT Sloan to pojmenoval přesně. Když Nvidia v září 2025 oznámila investici 100 miliard do OpenAI, označil celou strukturu jako "jakési vyrovnání". Nvidia investuje do OpenAI, OpenAI za to nakupuje Nvidia čipy. Peníze v podstatě obíhají v kruhu.
Hedge fund manažer George Noble označil celou struktůru za "hraničně kriminální" a předpověděl, že "to nemůže dobře skončit." Podle něj jde o skrytý vendor financing maskovaný jako venture capital. "Amazon a Nvidia v podstatě platí OpenAI za to, aby kupovalo jejich vlastní produkty," řekl Noble.
Rostoucí obavy z toho, že podobné dohody nafukují investiční bublinu, mohly být jedním z důvodů, proč se původní příslib 100 miliard smrskl na 30 miliard. Huang sám teorii o špatné krvi mezi Nvidií a OpenAI odmítl jako "nesmysl". Ale čísla mluví za sebe.
Investice za 10 miliard do Anthropicu
Vztah Nvidie s Anthropicem byl od začátku komplikovanější. Nvidia investici 10 miliard oznámila v listopadu 2025 společně s Microsoftem. Jenže jen dva měsíce po té, v lednu 2026 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, šéf Anthropicu Dario Amodei pronesl větu, která musela v Nvidii zamrazit. Aniž by Nvidii jmenoval přímo, přirovnal prodej výkonných AI čipů schváleným čínským zákazníkům k "prodeji jaderných zbraní Severní Koreji." Ouch. To je docela silné slovo na adresu firmy, do které jste právě přijali 10 miliard dolarů.
A to nebylo vše. Trumpova administrativa krátce nato zařadila Anthropic na černou listinu jako bezpečnostní riziko v dodavatelském řetězci, protože společnost odmítla umožnit využití svých modelů pro autonomní zbraně nebo masový domácí dohled. Federální agentury a vojenští dodavatelé tak přišli o přístup k technologiím Anthropicu.
OpenAI mezitím rychle uzavřela vlastní dohodu s Pentagonem. Anthropic to označil za "přímé lži". Uživatelé reagovali odinstalováním ChatGPT, jehož počet odinstalací vzrostl o 295 %. Claude od Anthropicu vyletěl na první místo žebříčku aplikací v americkém Apple Storu, přestože ještě na konci ledna byl mimo první stovku.
Nvidia tak drží podíly ve dvou společnostech, které se v tuto chvíli táhnou naprosto opačnými směry.
Co stojí za vyjádřením Huanga?
Huangovo vysvětlení zní logicky: jakmile firma vstoupí na burzu, okno pro soukromé investice se zavírá. Jenže experti z oblasti investic upozorňují, že to tak úplně nefunguje. Firmy běžně investují do společností těsně před jejich IPO a hledají poslední příležitost k zisku. Server TechCrunch řekl: Huangovo vysvětlení zanechává více otázek než odpovědí. Co vypadá pravděpodobněji je, že Nvidia hledá cestu ven ze situace, která se zkomplikovala rychleji, než kdokoli čekal.
Nvidia vydělává obrovské peníze na prodeji čipů. Právě GPU od Nvidie pohánějí modely OpenAI i Anthropicu. Proč by tedy potřebovala do těchto firem ještě investovat? Huang sám naznačil: "Příjmy přijdou samy." Nvidia je největším vítězem celého AI boomu, protože vyrábí hardware, bez kterého žádný velký jazykový model nemůže fungovat.
Přechod AI průmyslu od trénování modelů k inferenci, tedy k rychlému zpracování dotazů uživatelů, navíc mění poptávku po čipech. Nvidia proto vyvíjí nový čip speciálně pro inferenci a OpenAI má být jedním z jeho největších zákazníků. Obchodní vztah tedy pokračuje. Jen bez miliardových kapitálových vstupů.
Dá se říct, že Huang udělal chytrý tah? Možná. Nvidia si zachovává podíl v OpenAI za rozumnou cenu, udržuje obchodní vztah s oběma AI giganty a zároveň se vymaňuje z čím dál složitější politické a etické šachové partie mezi OpenAI, Anthropicem a americkou vládou. A to vše s úsměvem a větou o tom, že "IPO zavírá dveře pro investory."
Zdroje: finance.yahoo.com a businessinsider.com
