Evropská komise oznámila investici přes miliardu eur do 57 nových obranných projektů v rámci Evropského obranného fondu. Drony, satelity, kybernetika. To jsou hesla, která se opakují. Ale za nimi se skrývá jeden konkrétnější jmenovatel, který celou tuto investici drží pohromadě: umělá inteligence. AI prostupuje většinou vybraných projektů, ať jde o detekci hrozeb v reálném čase, autonomní rozhodování na bojišti nebo ochranu komunikačních sítí.
Projekt STRATUS: AI a roje dronů
Jeden projekt přitahuje pozornost víc než ostatní. STRATUS má vyvinout systém kybernetické obrany poháněný umělou inteligencí, jehož hlavním úkolem bude neutralizovat roje dronů. Ne jeden dron, ale desítky nebo stovky koordinovaně útočících bezpilotních letounů. Proč je to složité? Protože tradiční obranné systémy na takovou rychlost a hustotu cílů jednoduše nestačí. Člověk nestihne reagovat. Musí reagovat algoritmus.
Co projekt odlišuje od ostatních, je zapojení ukrajinského subdodavatele. Kyjev sem přináší něco, co žádná laboratoř v Bruselu nebo Berlíně nemá: přímou zkušenost z bojů, kde drony fungují jako levná, rychlá a smrtící zbraň každodenního použití. Tahle kombinace evropské technologické základny a ukrajinského know-how z fronty je přesně to, co Plán cesty 2030 označuje za strategickou příležitost.
DIALOG-AI, AI-SHIELD a tajné jazykové modely
Pokud vás STRATUS přesvědčil, počkejte na zbytek. EDF 2025 financuje celou řadu projektů, které nasazují AI přímo do velitelských a zpravodajských procesů.
Projekt DIALOG-AI (Defence Innovative Assessments and Live-tests of Operational Generative AI) se zaměřuje na nasazení generativní umělé inteligence pro operační plánování a zpravodajské vyhodnocování. Jinými slovy: systém, který pomáhá velitelům rychleji zpracovávat informace a dělat rozhodnutí pod tlakem.
AI-SHIELD vyvíjí systém, který zajišťuje smysluplnou spolupráci mezi člověkem a umělou inteligencí v situacích, kde jde o život a každá sekunda rozhoduje. Název není náhoda: cílem je ochrana před chybami, ke kterým dochází, když je člověk pod velkým stresem a musí rychle rozhodovat.
A pak je tu LLM Secret: projekt velkých jazykových modelů určených výhradně pro evropskou obranu a bezpečnost. Suverénní, důvěryhodný, nepropojený s komerčními platformami. Armáda si nemůže dovolit posílat operační plány přes servery amerických technologických gigantů. Proto EU staví vlastní.
MIDAS (Middleware for Intelligent Defense AI Dialogue Systems) pak propojuje tyto systémy do funkční architektury, která umí komunikovat napříč velitelskými úrovněmi.
AI v radarech, robotech a na moři
Umělá inteligence v EDF 2025 nesedí jen ve velitelských stanech. Jde přímo do zbraní a senzorů. V rámci výzev pro rok 2026, které navazují na letošní výsledky, EDF vyčleňuje prostředky na radarový systém optimalizovaný pomocí AI schopný sledovat hypersonické klouzavé střely i bezpilotní letouny v dynamickém prostředí. Klasický radar tohle nedokáže dost rychle. Algoritmus ano.
Třicet milionů eur míří na projekty taktického situačního povědomí na bázi AI pro malé roboty a drony. Stroj, který sám vyhodnotí terén, identifikuje hrozbu a doporučí akci. Bez nutnosti čekat na lidský příkaz. Na moři se zase staví vícedoménový námořní bojový cloud, kde AI zpracovává data z různých platforem a sdílí je v reálném čase. To, co dřív trvalo hodiny, má trvat sekundy.
Projekt Spin Defender využívá spinové neuronové sítě pro zpracování radiofrekvenčního signálu přímo na hraně sítě, tedy tam, kde to nejvíc potřebujete, tedy přímo u senzoru, bez latence způsobené odesíláním dat do vzdáleného datového centra.
Proč EU konečně sází na AI
Rusko v roce 2025 vydalo na obranu přes 7 procent svého HDP. Čínské investice do obranných technologií rostou každý rok. A Spojené státy, dosud záštita evropské bezpečnosti, přesouvají pozornost jinam.
Evropa musí reagovat. Dokument cesty k obranné připravenosti 2030 otevřeně říká, že technologická nadřazenost je páteří odstrašení. A AI je v tomto dokumentu zmíněna jako faktor, který rozhodne o schopnosti produkovat kritické systémy moderního válčení: drony, satelity, velitelské a řídicí systémy, zabezpečený cloudový prostor.
Komise proto hodlá zrychlit přístup k datovým souborům pro trénování AI modelů a snížit administrativní zátěž pro firmy, které tyto systémy vyvíjejí. Trénovat kvalitní vojenský AI model bez přístupu k relevantním datům je jako stavět auto bez oceli.
Ze 634 zapojených subjektů ze 26 členských států a Norska tvoří startupy a malé podniky přes 38 procent účastníků. Dostávají přes 21 procent celkového objemu peněz. A v podvýzvách zaměřených na masovou výrobu munice pro drony mohou menší firmy bez předchozích obranných zkušeností získat až 60 tisíc eur na integraci nových inovací.
Za všemi těmito projekty stojí jedna hlubší otázka. Může si Evropa dovolit spoléhat na americké nebo čínské AI platformy pro své nejcitlivější vojenské operace? Odpověď je zřejmá a EDF ji bere vážně.
Projekt LLM Secret symbolizuje tento přístup nejlépe. Evropa chce vlastní velké jazykové modely, trénované na vlastních datech, provozované na vlastní infrastruktuře, bez závislosti na cizích serverech a bez rizika úniku informací. Je to dražší a složitější cesta, ale pro obranu kontinentu zřejmě nezbytná.
Grantové dohody s konsorciemi by měly být podepsány do konce roku 2026. Pak začne skutečná práce: testování, ladění, nasazení. A AI, která dnes existuje jen v projektových dokumentech, se začne objevovat na radiolokátorových obrazovkách, v uších vojenských velitelů a v obranných systémech chránících evropský vzdušný prostor.
Další zdroje: eunews.it a kurzy.cz
