Čína rychle dohání USA v oblasti umělé inteligence: Rozdíl 3-6 měsíců
Společnost Recorded Future ve své rozsáhlé analýze nazvaná "Measuring the US-China AI Gap" z roku 2025 přináší komplexní přehled současného stavu soupeření mezi Spojenými státy a Čínou v oblasti umělé inteligence. Zpráva vypracovaná skupinou Insikt Group ukazuje dramatické zužování technologické propasti mezi oběma supervelmocemi a odhaluje nejen rychlý pokrok čínských AI modelů, ale také sofistikované metody, kterými Čína dosahuje těchto výsledků. Podle závěrů studie čínské modely generativní umělé inteligence v současnosti zaostávají za americkými protějšky pouze o tři až šest měsíců v oblasti výkonu, což představuje dramatické zlepšení oproti předchozím rokům, kdy se tento rozdíl počítal v letech.
Analýza výkonnosti modelů na základě standardizovaných benchmarků odhaluje nebývalou rychlost čínského dohánění. Zatímco na začátku roku 2024 činil celkový rozdíl ve výkonnosti mezi nejlepšími americkými a čínskými modely 9,26 %, do února 2025 se tento rozdíl dramaticky snížil na pouhých 1,70 %. Ještě markantněji se tato konvergence projevuje na specifických testech: na MMLU benchmarku, který měří široké znalosti, se americká převaha snížila z 17,5 % na pouhých 0,3 %, na MATH benchmarku zaměřeném na řešení problémů z 24,3 % na 1,6 % a na HumanEval testu pro generování kódu z 31,6 % na 3,7 %. Celková AI oblast se tak konverguje na technologické hranici, přičemž rozdíl mezi nejlepším a desátým nejlepším modelem na žebříčku Chatbot Arena se snížil z 11,9 % na 5,4 %, zatímco propast mezi prvními dvěma modely se zúžila z 4,9 % na pouhých 0,7 %.
Významným faktorem v tomto soupeření jsou investice a finanční podpora výzkumu umělé inteligence. V oblasti vládního financování začátkem roku 2025 Čína pravděpodobně překračuje celkové federální a státní investice Spojených států do AI technologií. Americké rozpočtové opatření na fiskální rok 2025 alokovalo 11,2 miliardy dolarů na výzkum a vývoj AI a IT, což představuje téměř 27% nárůst oproti předchozímu roku. Navzdory tomu však soukromé investice do AI v USA dosáhly v roce 2024 úctyhodných 109,1 miliardy dolarů, což je téměř dvanáctkrát více než čínských 9,3 miliardy dolarů. Tato masivní převaha v soukromých investicích poskytuje americkým AI společnostem významný přístup k rizikovému kapitálu, což podporuje rychlé škálování a inovace, zatímco čínské firmy se více spoléhají na státem řízené iniciativy. Rozdíl v přístupech k financování odráží fundamentální rozdíly v ekonomických systémech obou zemí a jejich dopady na technologický rozvoj.
Čínský ekosystém umělé inteligence rychle dospívá díky silné spolupráci mezi vládou, průmyslem a akademickým sektorem, která je podporována stálým pokrokem v oblasti výroby polovodičů. Čína však stále čelí problémům při uspokojování poptávky kvůli pokračujícím exportním kontrolám. V této souvislosti představuje zásadní zvrat případ z září 2024, kdy společnost TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) porušila americké exportní kontroly tím, že vyprodukovala pokročilé AI čipy pro společnost Huawei prostřednictvím čínské zprostředkovatelské společnosti. Toto porušení mělo bezprecedentní rozsah - TSMC vyrobila přibližně 3 miliony čipových die s využitím svého 7nm procesu pro Huawei, což umožnilo výrobu čínských AI čipů Ascend 910B a připravovaných 910C. Zatímco předchozí případy pašování se týkaly typicky pouze desítek tisíc kusů, tento incident zahrnoval miliony jednotek, což představuje kvalitativně jiný rozměr porušení kontrolních opatření.
Ačkoli tyto čipy zaostávají za nejmodernější americkou technologií přibližně o čtyři roky, jejich kolektivní výpočetní síla je značná - ekvivalentní přibližně 1 milionu čipů Nvidia H100, což jsou předchozí generace čipů Nvidia z roku 2023. Tento incident výrazně posílil čínskou výpočetní kapacitu v oblasti AI navzdory tomu, že Čína postrádá vlastní schopnosti výroby nejpokročilejších polovodičů. Spojené státy si stále udržují strategickou výhodu v celkové výpočetní kapacitě díky vlastnictví pokročilejších AI čipů, což zůstává klíčovým faktorem pro ekonomickou transformaci a udržení technologického vedení v globálním AI ekosystému.
V oblasti talentů si Spojené státy stále udržují vedoucí pozici díky mezinárodnímu AI talent poolu, který je podporován elitními vzdělávacími institucemi a historickou výhodou v oblasti imigrace. Tato převaha se však postupně oslabuje, protože čínský domácí talent pool roste a univerzity posilují své AI programy. Praktický dopad americké výhody v talentech se také eroduje, jelikož Čína si udržuje více svých nejlepších absolventů a urychluje domácí vzdělávání. Současně se ukazuje, že rozhodujícím faktorem v AI závodě nebude pouze hraniční inovace, ale schopnost difúze AI technologií napříč průmyslem a společností. Zatímco není jasné, která země v současnosti vede v celkové difúzi, Čína drží vedení v AI patentech v několika průmyslových odvětvích, což naznačuje silnou dynamiku v aplikaci AI ve výrobě, financích a dalších sektorech.
Zpráva podrobně analyzuje také regulační prostředí a jeho dopad na vývoj AI. Čínské regulační prostředí může zpomalovat vývoj a nasazování AI produktů určených pro veřejnost, tyto omezení však významně nebrzdí pokrok ve špičkovém AI výzkumu, zejména v řešeních zaměřených na vládu nebo průmysl. Proto zatímco regulace ovlivňuje komerční produkty, základní čínské pokroky v AI zůstávají robustní. Naproti tomu americké regulační prostředí je méně restriktivní, což potenciálně urychluje uvádění produktů na trh a výzkum. Tato rozdílnost v regulačních přístupech má významné dopady na rychlost a charakter technologického rozvoje v obou zemích.
Zvláštní pozornost věnuje zpráva čínským státem sponzorovaným hrozbám a metodám získávání technologií. Čína využívá různorodé přístupy k pokroku ve svých AI schopnostech, včetně státem vedeného a tiše tolerovaného hospodářského špionáže. V únoru 2025 americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého softwarového inženýra společnosti Google z pokusu o krádež vlastních informací o hardwaru a softwaru umožňujícím superpočítače pro velké AI modely. Čínský AI sektor také těží z koordinovaných snah o přilákání a nábor zahraničních talentů. Navíc existují důkazy o tom, že čínské společnosti obcházejí podmínky služeb zahraničních platforem za účelem vylepšení vlastních modelů prostřednictvím technik destilace modelů. Tyto aktivity představují sofistikovaný přístup k získávání technologických znalostí a zkušeností, který kombinuje legální i problematické metody.
V kontextu výrobních schopností a digitalizace zpráva zdůrazňuje, že americké firmy vedou v aplikacích generativní AI napříč výrobním sektorem a jsou průkopníky nových paradigmat, jako je softwarově definovaná výroba. V Číně však adopce pokročilé digitální výroby zůstává omezená - k roku 2022 dosáhlo pouze 37 % čínských výrobců základní úrovně digitalizace a pouhá 4 % měla špičkové schopnosti. Tento rozdíl v aplikaci AI technologií ve výrobě představuje významnou příležitost pro americké společnosti, které mohou využít svou technologickou převahu k získání konkurenční výhody v globálním výrobním sektoru.
Analytici Insikt Group zdůrazňují, že udržování přesného a aktuálního porozumění čínským AI schopnostem je "téměř jistě" zásadní pro americké a spojenecké podnikové a národní bezpečnostní rozhodování v nadcházejících letech. Zpráva vyvrací představu náhlého "Sputnikova momentu" čínské AI a místo toho přisuzuje čínský pokrok trvalým, dlouhodobým investicím a iterativním inovacím, zejména v reakci na vnější tlaky, jako jsou kontroly čipů. Tento pohled je zásadní pro pochopení skutečné povahy technologické konkurence mezi oběma zeměmi.
Celkově zpráva "Measuring the US-China AI Gap" od Recorded Future Insikt Group představuje komplexní analýzu rychle se vyvíjející konkurence mezi USA a Čínou v oblasti AI. Zatímco USA si udržují kritickou převahu v soukromých investicích, elitních talentech a pokročilé výrobě čipů, čínská vládní koordinace, průmyslová politika a rostoucí výkonnost modelů naznačuje dynamickou krajinu se značnými důsledky jak pro ekonomiku, tak pro národní bezpečnost. Fakt, že čínské modely dosáhly téměř parity s americkými protějšky po předchozím zaostávání o desítky procent, ukazuje na efektivnost čínského přístupu a nutnost pro americké rozhodovací činitele udržet si strategické myšlení a investice do budoucnosti AI technologií. Tato analýza je zásadní pro pochopení budoucí geopolitické rovnováhy sil v éře umělé inteligence a pro formulování odpovídajících strategických odpovědí na obou stranách Pacifiku.
