Byl pátek odpoledne, 28. února, a hodiny tikaly. Pentagon dal Anthropicu ultimátum: do 17:01 buď podepíšeš smlouvu, nebo přijdou následky. Anthropic nepodepsal. A to, co přišlo potom, šokovalo celé technologické odvětví.
Ministr obrany Pete Hegseth zveřejnil na sociální síti X krátké, ale výbušné prohlášení: „Žádný dodavatel, dodavatel ani partner, který obchoduje s americkou armádou, nesmí s Anthropicem provádět žádnou komerční činnost." Efektivně okamžitě. Anthropic byl označen za „riziko dodavatelského řetězce pro národní bezpečnost."
200 milionů dolarů a nesplnitelná podmínka
Abychom pochopili, proč k tomu došlo, musíme se vrátit o několik měsíců zpět. V červenci 2025 získal Anthropic od Pentagonu kontrakt v hodnotě 200 milionů dolarů na rozvoj schopností umělé inteligence pro potřeby národní bezpečnosti. Byl to velký úspěch. Anthropic se stal dokonce první společností, jejíž model byl nasazen na utajených sítích Pentagonu.
Jenže pak přišel spor o podmínky. Anthropic trval na tom, aby smlouva výslovně zakazovala dvě věci: masové sledování amerických občanů a plně autonomní zbraňové systémy bez lidského dohledu. Pentagon to odmítl. Vojenští představitelé argumentovali, že chtějí mít možnost využívat AI model Claude „pro všechny zákonné účely" bez specifických výjimek. Jejich pozice byla jasná: masové sledování je stejně nezákonné a autonomní zbraně jsou omezeny interními předpisy, takže písemné záruky nepotřebují.
Anthropic to považoval za nedostatečné. Mluvčí společnosti uvedl, že nová formulace Pentagonu byla „doplněna právnickým jazykem, který by umožnil tato ochranná opatření kdykoli ignorovat."
„Sankcionovali jsme americkou firmu." Šok v Silicon Valley
Hegsethovo prohlášení dopadlo na technologický svět jako studená sprcha. Dean Ball, bývalý poradce Bílého domu pro AI, to označil za „nejšokujičtější, nejničivější a nejpřesahující věc, kterou kdy americká vláda udělala." Přirovnal to k přímé sankci vůči americké firmě a veřejně se ptal, zda má vůbec smysl v takové zemi podnikat.
Paul Graham, zakladatel akcelerátoru Y Combinator, napsal na sociálních sítích, že „lidé řídící tuto administrativu jsou impulzivní a pomstychtivý." Výzkumník OpenAI Boaz Barak varoval, že „podkopávání jedné z našich předních AI firem je asi ta nejhorší vlastní branka, jakou můžeme udělat." A tady přichází otázka, která visí ve vzduchu: Může vláda skutečně přinutit soukromou technologickou firmu vzdát se vlastních etických zásad pod hrozbou ekonomického zničení?
Anthropic se brání: „Nemáte na to zákonnou pravomoc"
Anthropic nezůstal ticho. Ještě v pátek večer vydal prohlášení, ve kterém pohrozil soudním sporem a označil celý krok za „právně nepodložený." Společnost argumentuje, že označení za riziko dodavatelského řetězce podle zákona 10 USC 3252 se vztahuje pouze na přímé smlouvy Pentagonu s dodavateli, nikoli na to, jak dodavatelé využívají software Claude pro jiné zákazníky.
Generální ředitel Dario Amodei v exkluzivním rozhovoru pro CBS News označil kroky vlády za „odvetné a trestající." Zároveň zdůraznil, že Anthropic jsou „vlastenečtí Američané" a že vše, co firma dělala, bylo ve prospěch americké národní bezpečnosti. Na svých červených liniích ale nehodlá ustoupit. „Na těchto hranicích se nepohneme," řekl Amodei. „Žádné množství zastrašování nebo trestů ze strany ministerstva války naši pozici nezmění."
Právní experti se shodují, že soud je velmi pravděpodobný. Jenže soudní spory trvají měsíce, někdy roky. A mezitím může Anthropicu reálně hrozit, že ho firmy spolupracující s armádou začnou opouštět ze strachu z následků.
OpenAI využilo příležitosti. Co teď čeká celý trh?
Zatímco Anthropic bojoval, jeho největší rival jednal rychle. Ještě v pátek večer Sam Altman oznámil, že OpenAI uzavřelo dohodu s Pentagonem o nasazení svých modelů v utajených sítích. A co je zajímavé: Altman uvedl, že dohoda obsahuje stejné záruky, o které usiloval Anthropic, tedy zákaz masového sledování a autonomních zbraní. Pentagon s tím souhlasil.
To vrhá na celý spor zvláštní světlo. Proč Pentagon přijal od OpenAI to, co odmítl od Anthropicu? Experti z think-tanku CSIS varují, že Pentagon tímto krokem vyslal jasný signál celému technologickému průmyslu: „Kdo si namočí nohy ve vodách obranných zakázek, toho Pentagon kdykoli stáhne celého pod vodu."
Situace je právně nejasná. Tři experti na federální smlouvy shodně říkají, že v tuto chvíli nelze určit, které firmy musí přerušit spolupráci s Anthropicem. Hegsethovo prohlášení zatím existuje jen jako příspěvek na sociální síti, nikoli jako formální právní dokument. Velcí hráči jako Amazon, Microsoft, Google a Nvidia, kteří spolupracují jak s Pentagonem, tak s Anthropicem, zatím mlčí a nechávají pracovat právníky.
Jeden technologický manažer, který si přál zůstat v anonymitě, to shrnul výstižně: jeho firma je „v režimu čekání" a sleduje, zda se za sociálním příspěvkem skrývá skutečná právní síla. Zatím to vypadá, že ne. Ale strach je reálný. A v byznysu strach stačí.
Zdroje: wired.com a thehackernews.com
