Vzácnou politickou shodu mezi Bernie Sandersem a Donaldem Trumpem by málokdo čekal. Bernie Sanders je americký senátor za stát Vermont, známý jako dlouholetý zastánce sociální spravedlnosti a kritik ekonomických nerovností. Oba muži, jinak vzdálení na opačných koncích politického spektra, se v červnu 2026 ocitli na podobné vlně: americká vláda by měla získat podíl v největších firmách vyvíjejících umělou inteligenci. A výnosy by měly putovat přímo k americkým občanům.
Sandersův plán: 50 procent za akcie
Senátor Bernie Sanders z Vermontu zveřejnil obsáhlý text, ve kterém oznámil, že brzy předloží zákon nazvaný American AI Sovereign Wealth Fund Act. Největší americké AI firmy, konkrétně OpenAI, Anthropic a xAI, by musely odvést státu jednorázovou daň ve výši 50 procent. Ne z jejich zisků, ale z jejich akcií. Ty by putovaly do státního suverénního fondu, který by spravoval výnosy ve prospěch všech Američanů. Výsledkem by byly přímé platby občanům. A časem podle Sanderse i financování zdravotní péče, vzdělání a bydlení.
Sanders svůj argument postavil na jedné zásadní myšlence: umělá inteligence nevznikla jen tak z ničeho. Modely jako ChatGPT jsou postaveny na knihách, textech, novinových článcích, výzkumných pracích, uměleckých dílech a konverzacích milionů lidí. Většinou bez svolení a bez odměny. A to ostatně potvrdil i sám šéf OpenAI Sam Altman, podle nějž byly modely trénovány na „kolektivních zkušenostech a znalostech lidstva." „Kreativní práce milionů lidí byla v podstatě ukradena některými z nejbohatších lidí světa. Čas to napravit," napsal Sanders.
Trump naslouchá
To, co by se dřív mohlo jevit jako levicová fantazie, si teď bere pod lupu i Bílý dům. Server NOTUS jako první informoval o tom, že vrcholní představitelé Trumpovy administrativy vedli předběžné rozhovory s velkými AI firmami o možném státním podílu. Sam Altman prý nápad přinesl přímo Trumpovi už na začátku roku 2025. Když se na to reportéři zeptali prezidenta na palubě Air Force One, Trump odpověděl: „Je na tom něco velmi zajímavého, kde se z toho stává téměř partnerství s americkým lidem. Podíváme se na to."
Trumpova administrativa přitom podobné kroky už dělá. V loňském roce získalo USA 10procentní podíl v Intelu. Od té doby akcie Intelu vzrostly pětinásobně a původní investice v hodnotě 10 miliard dolarů má dnes hodnotu přes 50 miliard. Podobné podíly stát pořídil i v několika firmách zaměřených na kvantové výpočty, včetně IBM.
Altman a Sanders se dokonce setkali osobně. Altman prý souhlasil s myšlenkou veřejného podílu na AI, ale 50 procent považoval za příliš vysokou laťku. Přesto dal najevo ochotu na tomto principu spolupracovat.
Nápad má i vážné odpůrce
Ekonom z Harvardu Nathan E. Sanders a bezpečnostní technolog Bruce Schneier v komentáři pro britský deník Guardian přiznali, že Sandersův cíl sdílejí. Zároveň ale navrhli jiný přístup.
Státní vlastnictví akcií AI firem podle nich vytváří nebezpečný střet zájmů. Pokud bude hodnota suverénního fondu záviset na růstu firem jako Nvidia nebo OpenAI, bude mít vláda přirozený zájem jejich expanzi chránit, ne hlídat. Jako příklad uvedli norský státní fond, největší na světě s hodnotou přes 2 biliony dolarů, který vlastní velké podíly v ropných společnostech. Tyto vazby podle nich Norsku nebránily v závislosti na fosilních palivech, spíš naopak.
Jejich alternativa? Zdanění energetické spotřeby datových center, jak navrhuje senátorka Elizabeth Warren, nebo takzvaná veřejná AI, tedy státem provozované modely pod demokratickou kontrolou. Jako vzor uvádějí Švýcarsko, kde vznikl model Apertus postavený veřejnými institucemi na licencovaných datech a napájený obnovitelnou energií.
Ekonom Ken Rogoff z Harvardu zase varuje před situací, kde vlády, které si nezajistí místo v dodavatelském řetězci AI, mohou čelit masové nezaměstnanosti bez daňových příjmů ani kapacity situaci zvládnout. „Nikdo vlastně neví, jak by takový svět vypadal, natož jak ho udržet pohromadě," napsal.
Vlny znárodnění a AI jako veřejný majetek
Profesor Nicholas Mulder z Cornellovy univerzity tvrdí, že od roku 2020 procházíme čtvrtou vlnou znárodnění za posledních sto let. Vlády po celém světě od té doby převzaly aktiva v hodnotě přes půl bilionu dolarů, což je první takový nárůst od 70. let minulého století. AI a kvantové výpočetní technologie přitom státy stále více vnímají jako strategické národní zdroje, podobně jako ropu nebo energetiku. A kde je strategický zájem, tam přichází i otázka kontroly.
Sandersův plán se v tomto světle může zdát méně exotický. Ostatně myšlenku, že by veřejný fond měl občanům umožnit podíl na výnosech z AI, podpořil i samotný OpenAI ve svém návrhu průmyslové politiky z dubna 2026. Anthropic navrhoval státní suverénní fondy se zástavbou v AI. Elon Musk psal o přímých platbách od vlády jako o nejlepším řešení nezaměstnanosti způsobené automatizací.
