Sam Altman seděl před plným sálem v Novém Dillí a moderátor se ho zeptal na Muskův plán umístit datová centra na oběžnou dráhu Země. Altman se usmál a bez váhání odpověděl: „Upřímně si myslím, že myšlenka umístit datová centra do vesmíru je v současném prostředí směšná." Sál se rozesmál. A technologický svět se okamžitě rozdělil na dva tábory.
Muskův sen o 1 milionu satelitů
Elon Musk není člověk, který by myslel v malém. Loni v prosinci, na interní schůzce zaměstnanců xAI, poprvé nahlas vyslovil svůj plán: konstelace milionu satelitů fungujících jako orbitální datová centra. SpaceX pak v únoru 2026 tento záměr potvrdil oficiálně a začal aktivně nabírat inženýry, kteří by ho proměnili ve skutečnost. Musk navíc naznačil, že plánovaná akvizice xAI ze strany SpaceX celý projekt výrazně urychlí.
Zní to jako scénář z Netflixu. Jenže Musk to myslí vážně – a má k tomu i logiku. Pozemská datová centra žerou obrovské množství energie, spotřebovávají vodu na chlazení a obyvatelstvo v dotčených lokalitách je stále více odmítá. Jen v USA bylo do konce roku 2024 schváleno přes 1 200 nových datových center – čtyřikrát více než v roce 2010. Odpor obyvatel v Texasu, Oklahomě a dalších státech přitom sílí jako příliv před bouří.
Altman přibrzdil: Matematika prostě nevychází
Altman Muskovu vizi nezamítl navždy. Přiznal, že „jednoho dne to smysl dávat bude". Ale pak přišel s konkrétními argumenty, které vesmírné nadšence trochu přizemily.
Zaprvé: náklady na vynesení nákladu do vesmíru. I přes revoluci, kterou SpaceX přinesl s raketami Falcon 9 a Starship, jsou starty stále astronomicky drahé ve srovnání s výstavbou pozemského datového centra napájeného levnou elektřinou. Zadruhé – a to je možná ještě palčivější problém – co uděláte, když se vám v orbitě rozbije GPU? A ony se rozbíjejí. Altman to sám potvrdil: „Bohužel se stále hodně rozbíjejí." Opravit čip na oběžné dráze není jako zavolat technika.
„Orbitální datová centra nebudou hrát roli v měřítku, na které by v tomto desetiletí záleželo" uzavřel Altman.
Zajímavé je, že Altman a Musk nejsou jediní, kdo se dívá ke hvězdám. Google v listopadu 2025 odhalil Project Suncatcher, ambiciózní plán na vesmírná datová centra napájená solární energií. Generální ředitel Sundar Pichai dokonce naznačil, že první taková zařízení by mohla být ve vesmíru již v roce 2027. To je za rok. Altmanův skepticismus tak najednou vypadá trochu jako výzva ostatním nebo jako střízlivý hlas rozumu uprostřed vesmírné horečky?
Mohlo by se zdát, že jde o akademický spor dvou miliardářů o technologickou budoucnost. Ale za tím vším se skrývá mnohem větší otázka: kde a jak postavíme infrastrukturu pro AI, která bude řídit příští dekády lidské civilizace?
Pozemská datová centra narážejí na fyzické limity jako je nedostatek energie, vody, prostoru a společenského souhlasu. Vesmír tyto limity teoreticky odstraňuje. Slunce svítí nepřetržitě, chlazení teoreticky zajišťuje vakuum a nikdo vám nepodá petici. Jenže realita je zatím jiná. Vysoké náklady na starty, vysoká poruchovost hardwaru a absence jakékoli servisní infrastruktury na orbitě dělají z Muskova snu zatím spíše vizionářský projekt než byznys plán.
Altman přitom sám stojí v čele projektu Stargate, investice přes 500 miliard dolarů do pozemské AI infrastruktury v USA. Má tedy osobní zájem na tom, aby pozemská datová centra zůstala relevantní. To neznamená, že nemá pravdu. Ale kontext stojí za zmínku.
Zdroje: tomshardware.com a economictimes.indiatimes.com
