Čínský technologický pracovník přišel o práci poté, co jeho roli převzal jazykový model. Firma mu nabídla přeložení na nižší pozici se mzdou o 40 procent nižší. Odmítl. Dostal výpověď. Co následovalo, sledovala celá Čína.
Odvolací soud v Chang-čou, jednom z největších čínských technologických center, vydal na konci dubna 2026 rozsudek, který okamžitě obletěl světová média: zaměstnavatel nemůže propustit pracovníka jen proto, že jeho práci začala vykonávat umělá inteligence. Případ nabývá na váze zvlášť tam, kde se odehrál. Chang-čou je rodištěm Alibaby, domovem DeepSeeku a symbolem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence.
Nahradila ho AI
Zhou nastoupil v roce 2022 do finančně-technologické společnosti v Chang-čou jako vedoucí pracovník zajišťování kvality. Jeho práce spočívala v kontrole výstupů velkých jazykových modelů, podobných ChatGPT nebo Gemini. Ověřoval přesnost odpovědí, filtroval nelegální obsah a obsah ohrožující soukromí uživatelů. Měsíčně vydělával 25 000 juanů, tedy přibližně 76 000 korun.
Postupně ale jeho úkoly přebírala samotná umělá inteligence. V lednu 2025 firma Zhouovi navrhla přeložení na nižší pozici s platem 15 000 juanů, tedy asi 46 000 korun. Zhou návrh odmítl a firma mu vzápětí dala výpověď s odůvodněním, že reorganizace a zavádění umělé inteligence snížily potřebu lidských pracovníků. Nabídla mu odstupné ve výši 311 695 juanů (přibližně 900 000 korun).
Zhou odmítl i to. Obrátil se na arbitrážní komisi, která mu dala za pravdu a označil propuštění za nezákonné. Firma nesouhlasila a podala žalobu.
Tři instance, tři porážky
Případ prošel postupně třemi stupni čínského soudního systému. U všech třech Zhou vyhrál.
Nejprve rozhodl arbitrážní komise, poté okresní soud. Firma se odvolala k Lidovému soudu v Chang-čou, tedy k soudu střední instance. Ten v dubnu 2026 potvrdil předchozí rozsudky a zároveň zveřejnil případ jako součást série „typických příkladů ochrany práv zaměstnanců v odvětví umělé inteligence."
Soud uvedl, že „důvody pro ukončení pracovního poměru neuvedené jako negativní okolnosti, jako jsou snížení počtu zaměstnanců nebo provozní potíže, nesplňovaly zákonnou podmínku, která by znemožňovala pokračování v plnění pracovní smlouvy." Firmy podle soudu nemohou jednostranně propouštět zaměstnance nebo jim snižovat mzdy jen proto, že zavedly nové technologie.
Soudce Š' Kuo-čchiang z Chang-čouského soudu řekl pro státní televizní stanici CCTV, že technologický pokrok nemůže stát mimo právní rámec. Kompenzace, kterou soud Zhouovi přiznal, činila 260 000 juanů, přibližně 750 000 korun.
Zákon verzus byznys
Firma ve svůj prospěch argumentovala paragrafem čínského zákoníku práce, který umožňuje ukončit smlouvu při „podstatné změně objektivních okolností" znemožňující její plnění. Soud tuto argumentaci zamítl. Konstatoval, že tento paragraf typicky dopadá na situace jako přemístění firmy, fúze nebo strukturální změny, nikoli na dobrovolné rozhodnutí snižovat náklady.
Zhejiangský právník Wang Sü-jang řekl pro státní agenturu Xinhua, že přijetí umělé inteligence samo o sobě neopravňuje firmu zrušit pracovní smlouvu jen proto, aby ušetřila.
Případ Zhou není ojedinělý. Čínské soudy se s podobnými spory potýkají čím dál tím častěji. V roce 2024 řešil Meziinstanční soud v Kantonu případ grafické designérky, jejíž pozici obsadila umělá inteligence. Soud tehdy dospěl ke stejnému závěru: technologický upgrade firmy nemůže být sám o sobě „objektivní okolností" opravňující jednostranné zrušení smlouvy.
V Pekingu zveřejnil Městský úřad práce v roce 2025 případ pracovníka zabývajícího se mapováním dat, jehož propuštění po nahrazení umělou inteligencí bylo rovněž označeno za nezákonné. Arbitrážní úřad tehdy konstatoval, že firma přenesla náklady technologické transformace na zaměstnance, což je nepřijatelné.
Chang-čou je městem technologií
Případ se odehrál ve městě, které samo o sobě symbolizuje čínský technologický vzestup. Chang-čou se domovem téměř 12 milionů obyvatel stalo útočištěm pro některé z nejambicióznějších technologických firem. Vedle DeepSeeku tam sídlí Unitree Robotics, Deep Robotics, BrainCo, Manycore Tech nebo herní studio Game Science. Čínská média tato studia souhrnně označují jako „šest malých draků" z Chang-čou.
Právě tady vydal soud rozsudek, který firmy v jejich závodě za umělou inteligencí brzdí. Čínské komunistické vedení přitom stojí na dvou navzájem si odporujících pozicích: na jedné straně prosazuje masové zavádění umělé inteligence jako státní prioritu, na druhé straně upozorňuje na nutnost stabilizovat trh práce.
Nezaměstnanost mladých lidí ve věku 16 až 24 let, kteří nejsou studenty, dosáhla v březnu 2026 hodnoty 16,9 procenta. Celková míra nezaměstnanosti ve městech pak 5,4 procenta.
Názory expertů
Čínský novinář Ťiang Ťing-ťing v komentáři pro online deník Fengmian varoval před přílišně širokým výkladem rozsudku: „Je to starý problém a umělá inteligence je jen nová záminka." Soudy podle něj nemohou zaručit, že umělá inteligence pracovní místa nepřevezme. Mohou pouze zajistit, aby pracovník při takovém vývoji obdržel spravedlivé odškodnění v souladu se zákonem.
Stojí za zmínku, že Čína uplatňuje systém psaného práva, na rozdíl od zemí jako Spojené státy nebo Velká Británie, kde se soudy musí řídit předchozími rozsudky. V Číně tento princip neplatí, takže rozsudek z Chang-čou nezavazuje automaticky ostatní soudy po celé zemi. Jeho signální hodnota je ale zřejmá.
Zhouův případ ukazuje, že čínské soudy jsou ochotné stavět se na stranu zaměstnanců i tehdy, když technologické firmy argumentují neodvratnými změnami ve svých odvětvích. A firmy, které vsází na umělou inteligenci jako na právní krytí pro propouštění, mohou brzy zjistit, že tato strategie před soudem nestačí.
Zdroje: fortune.com a npr.org
