Výrobce vozidel Ford se vrací po selhání AI v kvalitě ke zkušeným lidem

Americká automobilka Ford před několika měsíci zveřejnila překvapivou zprávu. Nabrala zpět více než 300 zkušených inženýrů a techniků kontroly kvality, které předtím propustila kvůli masivní expanzi umělé inteligence. Důvodem bylo, že systémy na bázi AI nebyly schopny dosáhnout standardů, které automobilka vyžadovala.

Tady opět vidíme, že slepá posedlost automatizací měla u jednoho z největších výrobců aut na světě své mezery. Přesně na to firma narazila, když se pokusila lidský faktor z výroby úplně eliminovat.

Vedení Fordu zpočátku věřilo, že má skvělý plán. Do svých továren a distribučních center nainstalovalo 900 kamer propojených s umělou inteligencí. Jejich úkolem bylo odhalovat závady hned na počátku výrobního procesu a předcházet problémům v dodavatelských řetězcích. Provozní ředitel Kumar Galhotra tehdy investorům hrdě oznamoval, že firma „nasazuje umělou inteligenci do celého svého průmyslového systému“. Znělo to nesmírně přesvědčivě: redukce nákladů, raketový růst produktivity a automatizace stereotypních úkonů. Věřilo se, že moderní průmysl díky tomu dokáže fungovat daleko efektivněji. Jenže realita tak růžová ještě není.

Charles Poon, viceprezident pro inženýrství hardwaru vozidel, později otevřeně přiznal, kde udělali chybu: „Umělá inteligence je skvělý nástroj, ale je jen tak dobrá, jak kvalitní jsou data, kterými ji trénujete“. Vedení si uvědomilo, že selhání AI systémů pramenilo z jedné fatální chyby, firma hrubě podcenila dekády zkušeností svých nejstarších pracovníků. „Mylně jsme se domnívali, že stačí zavést umělou inteligenci, nakrmit ji konstrukčními požadavky a ona sama automaticky vytvoří špičkově kvalitní vozidlo,“ řekl Poon novinářům.

Za selháním AI stála velmi konkrétní manažerská chyba. Mnoho zkušených inženýrů a techniků s desítkami let praxe z firmy odešlo ještě předtím, než stihli předat své unikátní znalosti do automatizovaných systémů. Tím vznikla kritická mezera. Přitom platí přímá úměra: čím lépe by systémy AI nasály vědomosti těchto specialistů, tím přesněji by fungovaly. Místo toho se však Ford pokusil vybudovat kvalitu bez nich.

Vedení automobilky už pochopilo, že tuto chybu nelze vyřešit pouhou digitalizací. Postupy, které se formovaly během desítek let lidské praxe, nelze jednoduše přepsat do zdrojového kódu. Znalost toho, co se v reálné výrobě musí udělat, jaká jsou nepsaná pravidla, kde číhají skryté vady a jak jim předcházet, se zkrátka z čísel a grafů vyčíst nedá.

Ford proto okamžitě jednal a stovky těchto veteránů povolal zpět do služby. Jejich nová role je sice jiná než v minulosti, o to je však důležitější. Teď dostali na starosti trénování a přeprogramování samotných AI systémů. Zároveň působí jako učitelé pro mladší generaci zaměstnanců, kterým předávají své řemeslo.

Místo toho, aby stroj nahradil člověka, stal se člověk nezbytným vůdcem stroje. Charles Poon k tomu dodal: „Uvědomili jsme si, že abychom mohli zlepšit naši automatizaci, nástroje strojového učení a umělou inteligenci, musíme zajistit, aby je trénovali ti nejzkušenější lidé“. Přítomnost těchto veteránů už navíc přinesla hmatatelné výsledky.

Ford se po letech trápení vyšvihl na první místo mezi masovými značkami v prestižním americkém žebříčku počáteční kvality Initial Quality Study (IQS) od renomované společnosti J.D. Power. Podobný úspěch přitom automobilka nezaznamenala od roku 2010, tedy dlouhých šestnáct let. Vedení Fordu tento triumf jednoznačně připisuje „významné obnově zkušeností“. Firmu nespasily jen personální rošády v managementu výroby a dodavatelských řetězců, ale právě návrat přibližně tří stovek inženýrů, kteří si sebou přinesli tvrdě vydřenou moudrost z předchozích dekád vývoje aut.

Tento případ navíc není ojedinělý. Zatímco Ford veřejně přiznává, že AI v kontrole kvality bez lidí selhala, jeho úhlavní konkurent General Motors postupuje přesně opačně. Ten naopak propustil více než tisíc zaměstnanců ve svém hlavním vývojovém a montážním centru a nahrazuje pozice roboty. Oba tyto protichůdné přístupy dokonale odrážejí hlubokou nejistotu, která v autoprůmyslu ohledně role umělé inteligence panuje. Ford vsadil na kartu kvality a věří, že k ní bezpodmínečně potřebuje lidský úsudek. General Motors sází na čistou automatizaci s vidinou nižších provozních nákladů.

Průběžné výsledky však dávají za pravdu Fordu. Když automobilka komentovala svůj návrat na vrchol žebříčků, jasně uvedla, že dosažení nejlepší kvality ve své třídě vyžadovalo zásadní personální obrození. Firma tím přiznává, že se vrátila na začátek: k lidem, kteří své práci stoprocentně rozumí. Ještě před rokem přitom nejvyšší vedení Fordu mluvilo úplně jinak. Generální ředitel Jim Farley v rozhovoru se spisovatelem Waltrem Isaacsonem tehdy prorokoval, že „umělá inteligence nechá spoustu kancelářských pracovníků daleko za sebou“. Tehdy ten výrok zněl vizionářsky. Dnes, s odstupem několika měsíců, zní spíše jako varování, které přišlo vteřinu po dvanácté.

Nikdo dnes nedokáže s jistotou říct, zda jde o trvalý zvrat trendu, nebo jen o dočasné řešení. V každém případě si Ford odnesl lekci, na kterou tvůrci AI často zapomínají: ne každý komplexní problém se dá vyřešit bez lidské intuice.

Zdroje: bbc.com, clashreport.com a livemint.com