Microsoft zveřejnil svoji nejnovější zprávu o globálním šíření umělé inteligence za první čtvrtletí roku 2026. Zpráva sleduje, kolik procent světové pracující populace aktivně používá generativní AI. Výsledky jsou přinejmenším překvapivé.
Za první čtvrtletí roku 2026 vzrostl podíl uživatelů AI celosvětově o 1,5 procentního bodu z 16,3 % na 17,8 % světové pracující populace. Číslo na první pohled nevypadá nikterak ohromně, jenže za ním stojí stovky milionů lidí, kteří generativní AI začlenili do svého každodenního pracovního života. Intenzita využívání roste také u zemí s nejvyšší mírou rozšíření. 26 ekonomik světa už překročilo hranici 30 % pracující populace, která AI aktivně používá. Stálý růst značí, že se AI stává běžným pracovním nástrojem.
Jak se AI měří? Microsoft sleduje podíl lidí ve věku 15 až 64 let, kteří během sledovaného období použili některý z produktů generativní AI. Data vycházejí z anonymizované telemetrie a jsou upravena podle podílu operačních systémů, penetrace internetu a velikosti populace jednotlivých zemí.
UAE na vrcholu. USA konečně stoupají
Na vrcholu žebříčku se pohodlně usadily Spojené arabské emiráty se 70,1 % pracující populace, která AI využívá. Mezikvartálně si připsaly nárůst o 6,1 procentního bodu a jejich vedoucí pozici zatím nikdo neohrožuje. Na druhém místě se drží Singapur (63,4 %), za ním Norsko (48,6 %) a Irsko (48,4 %).
A co Spojené státy? Ty konečně začaly stoupat žebříčkem. Z 24. místa se posunuly na 21. příčku s mírou adopce 31,3 %. Pokrok je viditelný, i když ve srovnání s lídry tabulky jsou USA stále výrazně pozadu.
Česká republika si v celosvětovém srovnání drží 30,1 % a patří tak do skupiny zemí, které právě překročily třicetiprocentní hranici.
Největší překvapení přichází z Asie. Dvanáct z patnácti nejrychleji rostoucích ekonomik od června 2025 leží v Asii. Každá z nich přitáhla o více než čtvrtinu více uživatelů AI než před rokem. V čele stojí Jižní Korea s nárůstem o 43 % a Thajsko s 36 %. Japonsko přidalo 34 %. Silné přírostky zaznamenaly i Mongolsko, Írán, Laos a Turecko, všechny přes 30 %. Co mají tyto země společného? Jazyky, které donedávna AI takřka ignorovaly.
Hnacím pohonem tohoto růstu je výrazné zlepšení jazykových schopností AI modelů. Lepší výkon v asijských jazycích otevřel AI dveře k uživatelům, kteří dříve naráželi na jazykovou bariéru. Dostupné benchmarky jako MMMLU, které testují AI znalosti ve 14 jazycích, ukazují, že modely si s asijskými jazyky poradí podstatně lépe než před dvěma lety.
Japonsko je vzorovým příkladem
Japonsko si zaslouží vlastní kapitolu. Ještě v první polovině roku 2025 obsazovalo v globálním žebříčku 56. místo. Ve čtvrtletí Q1 2026 se vyšplhalo na 48. místo. Adopce vzrostla o 3,4 procentního bodu za jediný kvartál, což je více než trojnásobek globálního průměru.
Co za tím stojí? Výkonnost AI na japonských odborných zkouškách se dramaticky zlepšila. Zatímco starší modely zvládaly japonské profesní testy zhruba z 50 %, nejnovější systémy překračují 90% hranici přesnosti. Na benchmarku MMLU vzrostla přesnost japonštiny z asi 50 % u modelu GPT-3.5 Turbo na přibližně 80 % u GPT-4o. GPT-5 pak na náročnějším testu MMLU-Pro dosáhl v japonštině 87 %, čímž dokonce překonal svůj výsledek v angličtině (85 %).
Dopad se projevil přímo na GitHubu. Japonští vývojáři nahrávali do repozitářů o 129 % více změn kódu než rok před tím. Celosvětový průměr přitom činí 78 %.
Propast mezi severem a jihem se prohlubuje
Za růstem se skrývá i nepříjemná pravda. Globální sever a globální jih se od sebe rychle vzdalují. Globální sever zaznamenal v Q1 2026 adopci 27,5 %, oproti 24,7 % v druhé polovině roku 2025. Nárůst o 2,8 procentního bodu za jeden kvartál.
Globální jih dosáhl 15,4 %, oproti 14,1 %. Nárůst pouhých 1,3 procentního bodu. Sever roste dvakrát rychleji než jih. Za touto propastí stojí problémy, které nejdou vyřešit lepším modelem ani rychlejším procesorem. Omezený přístup k elektřině, slabá internetová infrastruktura a nedostatek digitálních dovedností v těchto oblastech brzdí rozšíření AI způsoby, s nimiž technologické firmy samy příliš nehnou.
Vývojáři se neztratí. Naopak
Jednou z nejvíce diskutovaných otázek okolo AI je dopad na pracovní místa. Vezmou AI agenti práci programátorům? Dostupná data říkají opak.
Antropic vydal v listopadu 2025 model Claude Opus 4.5, OpenAI vypustil sérii modelů Codex v rychlém sledu: GPT-5.1-Codex-Max (listopad 2025), GPT-5.2-Codex (prosinec 2025) a GPT-5.3-Codex (únor 2026). GitHub Copilot se mezitím proměnil z nástroje pro návrhy kódu v plnohodnotnou platformu schopnou samostatně dokončovat vývojové úlohy a generovat tzv. pull requesty.
Výsledek? Globální počet "git pushů", tedy nahrávání změn kódu do sdílených repozitářů, vzrostl meziročně o 78 %. Počet nově vzniklých repozitářů stoupl o 45 % oproti Q1 2025. Počet pull requestů spojených s AI agenty se od června 2025 zvýšil více než 28x.
A samotní vývojáři? V roce 2025 dosáhlo celkové zaměstnání softwarových vývojářů v USA přibližně 2,2 milionu, což představuje meziroční nárůst o 8,5 % a historické maximum. Data za březen 2026 ukazují, že zaměstnanost vývojářů je o 4 % vyšší než ve stejném období loňského roku.
Zdroj: microsoft.com
