Během naší dovolené v Thajsku jsme se s průvodcem Čedokem vydali na celodenní výlet směrem na sloní farmu. A právě po cestě zpátky – ještě než jsme šli na oběd s místními, kde jsme si sami vařili – jsme se zastavili na vodopádech Tam Nang (thajsky น้ำตกตำหนัง). A musím říct, že to byla jedna z nejhezčích zastávek celého výletu.
Co je Tam Nang Waterfall a proč stojí za návštěvu
Vodopád Tam Nang se nachází v Národním parku Sri Phang Nga (Si Phang Nga), který byl oficiálně vyhlášen v roce 1988 při příležitosti 60. narozenin thajského krále Rámy IX. Park pokrývá přibližně 246 čtverečních kilometrů a patří do většího komplexu chráněných oblastí Khao Sok – Klong Saeng, což je jeden z nejstarších stále existujících deštných pralesů na světě.
Samotný vodopád je největší a nejznámější atrakcí parku. Voda zde padá z přibližně 60metrové skalní stěny do velkého přírodního bazénu s průzračně čistou vodou. Park je otevřený denně od 8:00 do 16:30 a vstupné pro cizince je cca 100 THB na osobu, za parkování se platí dalších 20–30 THB. V období dešťů (červenec až říjen) se návštěva nedoporučuje kvůli rozvodněným tokům a podmáčeným stezkám.
Co mě překvapilo, je to, jak málo je toto místo známé oproti třeba plážím na Phuketu – přitom je to krásný kus přírody, kde nejste obklopení davy turistů. Park je vzdálený přibližně hodinu a půl jízdy od Khao Laku, takže se dá pohodlně stihnout jako součást celodenního výletu.
Ryby, které vás přivítají hned na startu
Hned na začátku trasy, po toku říčky, jsme narazili na obrovské množství ryb. Jedná se o takzvané Soro Brook Carp (thajsky Pla Pluang), které jsou v tomto parku chráněné – a je jich tu opravdu hodně. Někdo před námi hodil do vody slupku od banánu a ryby se okamžitě začaly sbíhat a skákat po tom. Bylo jich tam doslova na stovky, tmavé, velké, a všechny v jednom chumlu. Byl to docela zajímavý pohled hned na úvod a zvlášť pro děti to může být velký zážitek.
Cesta pralesem: bambus, liány a obrovské stromy
Samotná cesta k vodopádu je dlouhá zhruba 500–600 metrů a vede po upravené stezce skrz hustý tropický prales. I když je trasa krátká, je na ní spousta zajímavých věcí k vidění.
Bambusové háje
Jedním z prvních věcí, které vás na cestě zaujmou, jsou obrovské bambusové stromy – některé z nich dosahují výšky i přes 20 metrů. Průvodce nám říkal, že bychom se jich neměli dotýkat holýma rukama, protože povrch některých druhů bambusu je pokrytý drobnými chloupky a látkami, které mohou dráždit kůži a způsobit svědění.
Bambus je v Thajsku neuvěřitelně důležitá rostlina s tradicí sahající tisíce let zpátky. V zemi roste kolem 40–70 druhů bambusu a jeho využití je opravdu široké. Thajci ho odnepaměti používají ke stavbě domů, výrobě nábytku, kuchyňského náčiní, košíků, plotů, rybářského vybavení a dokonce i hudebních nástrojů. Na stavbách v celém Thajsku se bambus používá jako lešení – jeho pevnost v tahu je srovnatelná s ocelí, a přitom je extrémně lehký.
Bambusové výhonky jsou navíc základní surovinou thajské kuchyně. Sklízejí se mladé, zelené a měkké, a používají se v kari, polévkách i jako fermentovaná pochutina. Z bambusu se v Thajsku vyrábí také papír, textil (bambusová vlákna se zpracovávají na měkkou tkaninu), a v posledních letech i dřevěné uhlí (biochar), které místní farmáři využívají jako hnojivo. Bambus je navíc jednou z nejrychleji rostoucích rostlin na světě – některé druhy vyrostou až metr za den. A co je zajímavé – jednou za desítky let bambus vykvete a poté celá populace odumře, což vede k dočasnému nárůstu populace bambusových krys, které pak dokážou zpustošit okolní vesnice.
Liány – jako z Tarzana
Co mě ale úplně nejvíc zaujalo, byly obrovské vysoké stromy, ze kterých visely liány. Vždycky jsem to znal jen z filmů – Tarzan, různé džunglové dobrodružství, opice se na nich houpou – ale nikdy jsem liány neviděl v reálu. A tady na cestě k vodopádu visely ze stromů úplně volně.
Samozřejmě jsem nemohl odolat a musel jsem to vyzkoušet – různě jsem za ně tahal, visel na nich, a ony prostě držely. Bylo to neskutečně pevné. Ten pocit, když se poprvé chytíte liány a ona drží váš celý váhu – to je zkrátka něco, co si člověk musí zažít na vlastní kůži. Byl to vlastně můj úplně první kontakt s liánami a rozhodně jeden z momentů, na který budu vzpomínat.
Stromy v parku jsou vůbec impozantní – některé dosahují výšky přes 40 metrů a mají mohutné kořenové náběhy (takzvané opěrné kořeny), které vypadají jako obrovské přírodní pilíře. Stáří některých z nich se odhaduje na stovky let.
Vodopád a koupání v přírodním bazénu
Po krátkém procházce pralesem jsme konečně dorazili k vodopádu. A musím říct – stálo to za to. Před námi se tyčila skalní stěna, ze které padala voda dolů do krásného přírodního jezírka. Voda byla průzračná a plná ryb, které plavaly úplně všude kolem.
Měli jsme na sobě plavky, takže jsme vstoupili do vody. Byla chladná – příjemně osvěžující po tom horku a chůzi – a koupali jsme se přímo u vodopádu. Šel jsem až k němu, dělal si tam fotky, a celkově to byl neskutečný zážitek. Kombinace studeného vodopádu, tropického pralesa kolem a ryb, které vám plavou kolem nohou – to se prostě jen tak nezažije.
Jezírko pod vodopádem není nijak extra hluboké, takže je vhodné i pro méně zdatné plavce. Je ale potřeba dávat pozor na kluzké kameny, zvlášť pokud se člověk pohybuje blízko vodopádu samotného.
Vonná květina, kterou si Thajci dávají do auta
Ke konci procházky nám průvodce ukázal zajímavou květinku – žluto-zelenou, s velmi intenzivní vůní. Jednalo se o ylang-ylang (Cananga odorata), tropický strom, který je v jihovýchodní Asii domácí a jeho květy mají jednu z nejintenzivnějších přírodních vůní vůbec – ne nadarmo se mu říká „Královna parfémů".
V Thajsku mají tyto květiny hlubokou tradici. Thajci si je dávají do aut, zavěšují je na zpětná zrcátka a umisťují do domácností jako přírodní osvěžovač. Často jsou součástí takzvaných phuang malai – tradičních thajských květinových girland, které se věší do aut pro štěstí a ochranu před nehodami, nabízejí se Buddhovi v chrámech a darují se jako projev úcty při důležitých příležitostech. Tato tradice sahá tisíce let zpátky a girlandy se objevují i v královských korunovačních obřadech popsaných v thajském eposu Ramakien.
Esenciální olej z ylang-ylangu se získává parní destilací květů a patří mezi nejpoužívanější přírodní přísady v parfumérství po celém světě. Mimo jiné se mu přisuzují uklidňující účinky a schopnost snižovat krevní tlak.
Tipy, kam se podívat v okolí
Pokud se vydáte na Tam Nang Waterfall, doporučuji zkombinovat návštěvu s dalšími atrakcemi v okolí – většinu z nich zvládnete jako celodenní výlet z Khao Laku:
Little Amazon (Sang-Nea River) – Řeka Sang-Nea se nachází nedaleko a proplout ji na kánoi je neskutečný zážitek. Říká se jí „Malý Amazonas" díky bujné vegetaci a množství zvířat – můžete tu potkat opice, varany i různé druhy ptáků.
Rommanee Hot Spring – Horké prameny, které se nachází kousek od vodopádu po cestě zpátky. Překvapivě příjemný zážitek, i když venku je horko. Psal jsem o nich v samostatném článku.
Sloní farma v Khao Sok – Etická sloní farma, kam jsme jeli právě ten den. Krmení a koupání se slony je zážitek, který doporučuji hlavně rodinám s dětmi. I o tom jsem psal tady.
Staré město Takua Pa – Historické městečko s nedělním trhem, kde ochutnáte autentickou thajskou kuchyni a nakoupíte suvenýry mimo turistické oblasti.
Birdwatching v parku – Národní park Sri Phang Nga je považován za jeden z nejlepších na západním pobřeží Thajska pro pozorování ptáků. Bylo tu zaznamenáno přes 135 druhů, včetně zoborožců a různých druhů datlů.
Co k vodopádům říct závěrem?
Zastávka na Tam Nang Waterfall byla taková hezká, nečekaná vsuvka uprostřed celodenního výletu. Krátká cesta pralesem, bambusové háje, první liány v životě, koupání pod vodopádem mezi rybami – to všechno dohromady vytváří zážitek, na který se nezapomíná.
Pokud budete v oblasti Khao Lak, rozhodně doporučuji toto místo zahrnout do plánu. Není to daleko, cesta je zvládnutelná i s dětmi, a uvidíte kus thajské přírody, který vás vtáhne do úplně jiného světa.
A na zpáteční cestě jsme ještě čichali ylang-ylang. Takový závěr výletu se mi hodně líbil.
