Americký federální soud ve čtvrtek večer zrušil rozhodnutí Pentagonu z letošního února. Ministerstvo obrany tehdy zařadilo firmu Anthropic mezi rizikovou pro dodavatelský řetězec, čímž jí fakticky uzavřelo cestu k vojenským zakázkám. Soudkyně Rita Lin v rozsáhlém rozhodnutí uvedla, že resort postupoval nezákonně a bez opory ve faktech. Firmu totiž potrestal za veřejnou kritiku armádního přístupu k nasazování umělé inteligence na bojišti. Když se úřad ohání národní bezpečností, ještě to podle ní neznamená, že si smí dovolit cokoliv a mstít se lidem, kteří vládu kritizují.
Historie sporu
Ministr obrany Pete Hegseth dal 24. února šéfovi Anthropicu Dariu Amodeimu ultimátum. Firma měla do pátku 27. února povolit neomezené používání svých modelů pro všechny účely. Anthropic však ve čtvrtek 26. února oznámil, že neustoupí. Následující den prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům ukončit používání produktů této společnosti. Hegseth ji následně označil za riziko pro dodavatelský řetězec. Šlo o vůbec první případ, kdy americká vláda takto veřejně zasáhla proti domácí firmě na základě málo známého zákona o vojenských nákupech, který má chránit armádní systémy před zahraniční sabotáží.
Anthropic odmítl armádě povolit plošné sledování obyvatel a vývoj plně autonomních zbraní, které si vybírají cíle bez lidského rozhodnutí. Firma tvrdí, že dnešní modely nejsou pro řízení zbraní dostatečně spolehlivé a že domácí sledování porušuje lidská práva. Pentagon naopak trvá na tom, že soukromé podniky nesmí armádě svazovat ruce. Anthropic podal žalobu 9. března s argumentem, že vláda porušila jeho právo na svobodu projevu. Společnost si stěžovala také na to, že vládní rozhodnutí nemohla nijak rozporovat, což podle ní porušuje právo na řádný proces.
Výhrady soudu
Soudkyně Lin napsala, že podklady úřadů byly chabé, a Hegsethův krok označila za svévolný. Z chování ministerstva podle ní vyplývá, že šlo hlavně o snahu udělat z Anthropicu odstrašující příklad za jeho kritiku vlády. Poukázala také na rozpor s dřívější Hegsethovou pohrůžkou, že na firmu použije zákon o obranné výrobě. To by totiž naopak znamenalo, že je společnost pro bezpečnost země nepostradatelná. Soudkyni zaujalo i to, že se Pentagon o spolupráci s Anthropicem ucházel dál i po vyhlášení zákazu. Nic z toho podle ní neodpovídá skutečné obavě ze sabotáže softwaru a ohrožení bezpečnosti státu.
Náznaky soudního rozhodnutí přišly už dřív. Na jednání 30. července Lin uvedla, že postoj vlády je znepokojivý a naráží na první dodatek ústavy. Dodala, že důkazní materiál ministerstva se postupem času spíše zhoršoval. Právníci ministerstva spravedlnosti na témže jednání argumentovali tím, že modely umělé inteligence jsou tak obrovské a neprůhledné, že je resort obrany nemůže posuzovat jako běžný hardware.
Vládá podá odvolání
Vláda se podle očekávání bude proti rozsudku bránit. Anthropic totiž žaloval Trumpovu administrativu v San Franciscu i ve Washingtonu. Resort obrany totiž opřel svůj krok o dvě různá označení, která se musela projednávat u odlišných soudů. Dokud washingtonský spor neskončí, zůstává firma formálně vedená jako riziko pro dodavatelský řetězec. Tříčlenný senát tamního odvolacího soudu už argumenty obou stran vyslechl. Ministerstvo spravedlnosti ani Pentagon se k situaci bezprostředně nevyjádřily. Mluvčí Anthropicu uvedl, že firma rozhodnutí vítá a chce se dál soustředit na spolupráci s vládou při zajišťování bezpečnosti země.
Vedení Anthropicu tvrdí, že zákaz může firmu připravit o miliardy dolarů v ušlých obchodech a poškodit její pověst. Čtvrteční verdikt však odstranil velkou překážku před chystaným vstupem na burzu, který má patřit k největším v historii. Společnost sice od zařazení na černou listinu nezpomalila, obnovení vztahů s Pentagonem jí ale otevře zakázky, ke kterým se půl roku nedostala. Vedení přitom uvádí, že žalobami chtělo vrátit obchodní vztahy do původního stavu. Armádu však k obnovení spolupráce nutit nechce.
Zdroje: nytimes.com, theguardian.com a cnbc.com
