Henna Virkkunenová přijela na jednání ministrů skupiny G20 pro inovace do Severní Karolíny do prostředí, které jí nebylo nakloněné. Bílý dům pojal schůzku jako ukázku zcela opačného přístupu, než jaký prosazuje Brusel. Trumpova administrativa využila summit k jasnému vymezení rozdílů mezi americkým a evropským pojetím pravidel pro umělou inteligenci. Evropská komisařka reagovala tvrzením, že Spojené státy u podobných pojistek stejně nakonec skončí, jen se k nim dopracují jinou cestou.
Různé pojetí a stejný výsledek
Virkkunenová na okraj jednání uvedla, že rozdíly nejsou tak velké. Evropa podle ní stanovuje pravidla předem, zatímco Amerika je řeší za chodu prostřednictvím soudních sporů, přičemž obě strany cílí na stejné firmy i praktiky. Stejnou myšlenku zopakovala i pro server Axios. Podle ní obě velmoci řeší totožné obavy o bezpečnost, avšak v USA pojistky vznikají na základě státních zákonů a soudních sporů, nikoli z jednoho komplexního předpisu typu evropského Aktu o AI.
Tato slova zazněla bezprostředně po dvoudenním jednání, během něhož k ministrům promlouvali zástupci technologických firem. Vystoupili mimo jiné Jensen Huang ze společnosti Nvidia a Elon Musk, kteří zopakovali tradiční kritiku, že Evropa svazuje technologie příliš mnoha pravidly. Musk na dotaz šéfa Úřadu Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku Michaela Kratsiose odpověděl, že nové technologie mají být ve výchozím stavu legální, nikoli zakázané. Evropská omezení jsou podle něj extrémní a zpomalují pokrok.
Komisařka tuto argumentaci odmítla s tím, že inovace a pravidla nevnímá jako protiklady. Odkázala přitom na nedávný průzkum Eurobarometr, ve kterém osmdesát procent dotázaných Evropanů označilo pečlivé nastavení pravidel pro umělou inteligenci za klíčové z důvodu bezpečnosti.
Michael Kratsios, hostitel summitu, prvního září představil takzvané Carolina Principles a vyzval vlády zemí G20, aby nezakládaly nové úřady pro umělou inteligenci ani nepřijímaly nová plošná pravidla. Politici by podle něj neměli každou nastupující technologii vnímat jako problém. Henna Virkkunenová proti tomu argumentovala tím, že Amerika už svá pravidla má, jen chybí jejich federální podoba. Na úrovni jednotlivých amerických států podle jejích slov existují stovky různých předpisů. Přesně tomuto roztříštění se chtěla Evropa vyhnout pomocí Aktu o AI, aby pro celý unijní trh platila jednotná legislativa.
Události za posledních sedm dní
Na praktické ukázky obou přístupů nebylo nutné dlouho čekat, protože uplynulé dny přinesly zásadní kroky na obou stranách Atlantiku. Evropská komise zařadila systém ChatGPT pod pravidla Aktu o digitálních službách jako velmi rozsáhlý internetový vyhledávač, zatímco platformy Reddit a Roblox spadly do kategorie velkých platforem. Všechny tři služby dostaly čtyři měsíce na přizpůsobení se předpisům. Hned následující den navíc odešly první oficiální žádosti o informace více než třiceti dodavatelům umělé inteligence v rámci Aktu o AI. Mluvčí Komise Thomas Regnier upřesnil, že tyto dotazníky se zaměřují zejména na bezpečnost a dodržování autorských práv.
V Americe se srovnatelné opatření prosadilo přes soudní síň. Společnost Meta se dohodla s žalobci z padesáti jedna států a teritorií na tom, že bude teenagerům přes noc blokovat přístup k sociálním sítím a omezí jim čas na Instagramu i Facebooku na dvě hodiny denně. Tato dohoda vyjde firmu na více než dvanáct miliard dolarů rozložených do deseti let. Evropské právo přitom přesně takové nastavení vyžaduje automaticky od těchto platforem. Virkkunenová k tomu dodala, že část ustanovení z americké soudní dohody už v Evropě platí díky Aktu o digitálních službách. Ten platformám ukládá povinnost umožnit uživatelům hlášení nezákonného obsahu nebo volbu algoritmu pro doporučování příspěvků. Brusel podle ní řeší naprosto stejné obavy z návykovosti sociálních sítí, kvůli které v USA čelí Meta, YouTube a TikTok tisícům žalob.
Úředníci a prověřování modelů
Útvar uvnitř evropského Úřadu pro umělou inteligenci, který hodnotí nejvýkonnější modely, tvoří pouhých šestatřicet lidí. Tito úředníci posílají dotazníky více než třiceti firmám, zatímco na druhé straně Atlantiku stojí padesát jedna žalobců a vyrovnání za miliardy dolarů. Obě cesty sice vedou k pravidlům, ale s odlišnou dynamikou a rychlostí. Navíc sám Brusel ubral na přísnosti. V květnu se unijní představitelé dohodli na redukci Aktu o AI a odložili povinnosti pro nejrizikovější oblasti použití až na prosinec roku 2027. To může být jeden z důvodů, proč dnes technologická šéfka mluví o malých rozdílech mezi oběma přístupy. Sama přitom zdůrazňuje, že Evropa musí svá pravidla zjednodušit a být pro firmy přístupnější i rychlejší.
Podobnost obou systémů se ukazuje také v oblastech, kde legislativa teprve vzniká. Virkkunenová popsala, že Evropská unie pracuje na možnostech pro testování modelů před jejich veřejným vypuštěním a pro zajištění přístupu důvěryhodných partnerů. O tomto tématu se dále jedná také na úrovni skupiny G7.
Washington má vlastní obdobu těchto mechanismů. Trumpova administrativa připravila dobrovolný postup pro prověřování vybraných vyspělých modelů před uvedením na trh, který může úředníkům poskytnout přístup k technologii až na třicet dní. Bílý dům však tento postup nechce zveřejnit. Šéf OpenAI Sam Altman potvrdil, že administrativa již prověřila jeho model Astra. Zdůraznil přitom, že šlo o dobrovolný krok, který společnost přesto podstoupila.
Děti, návykový design a spory o data centra
Evropská unie zatím postupuje podle vlastního plánu. Evropská komise v červenci zveřejnila předběžná zjištění týkající se návykového designu služeb společnosti Meta a předtím v létě se zaměřila na to, jak firma ověřuje minimální věk uživatelů stanovený na třináct let. Podobné závěry má Komise také vůči TikToku a na jaře zahájila vyšetřování platformy Snapchat. Henna Virkkunenová uvedla, že Evropa je připravená zavést ještě tvrdší pravidla, ale samotné sociální sítě mohou udělat mnohem více už nyní.
U samotné umělé inteligence komisařka připomněla, že vynucovací pravomoci spojené s Aktem o AI začaly platit v srpnu. Většina největších vývojářů navíc s Komisí spolupracovala dobrovolně již před tímto termínem. Podle jejích slov firmy chápou, že pokud chtějí působit na evropském trhu, musí dodržovat místní předpisy.
Na závěr rozhovoru došlo na téma, které Evropu čeká podobně jako Ameriku. Na dotaz, zda i v Evropské unii roste odpor veřejnosti proti výstavbě datových center, komisařka odpověděla, že tato debata je v některých členských státech již velmi živá. Přesně takovým konfliktům mělo pečlivé plánování předejít. Popsala také nerovnováhu uvnitř Unie, kde investoři vyhledávají lokality s dostatkem levné a čisté energie. Podle ní není správné, aby tato centra stála jen v několika vybraných státech, protože tvoří klíčovou součást digitální infrastruktury a měla by být rozmístěna po celém území.
Zdroje: thenextweb.com, france24.com a news.bpdata.com
