Asuán je místo, kde se během jediného dne můžete přesunout od několik tisíc let starých egyptských chrámů přes obrovský nedokončený obelisk až do hotelu, ve kterém pobýval Winston Churchill a inspiraci zde hledala Agatha Christie.
Přesně tak vypadal i náš den. Nejprve jsme se lodí vydali k chrámovému komplexu Philae, poté jsme navštívili slavný Nedokončený obelisk a nakonec jsme se zastavili v legendárním hotelu Old Cataract. Každé z těchto míst bylo úplně jiné, ale všechna měla jednu společnou věc – opravdu zajímavou historii.
Lodí k chrámovému komplexu Philae
K chrámovému komplexu Philae se nedostanete autem ani pěšky. Nachází se totiž na ostrově, takže jsme nejprve nastoupili na menší motorovou loď a vydali se přes vodu.
Už během plavby se před námi postupně objevovaly mohutné pískovcové stavby. Z dálky celý komplex působil trochu jako ruiny, ale čím více jsme se přibližovali, tím lépe bylo vidět, jak rozsáhlý a zachovalý ve skutečnosti je.
Po přistání jsme zamířili přímo k hlavnímu vstupu. Před námi se tyčily obrovské chrámové pylony pokryté reliéfy egyptských panovníků a bohů. To, co jsem původně považoval za obelisky, byly ve skutečnosti především vysoké pylony, mohutné sloupy a různé části chrámových staveb. Ke skutečnému obelisku jsme se dostali až později během dne.
Jakmile jsme vstoupili dovnitř, byli jsme obklopeni hieroglyfy prakticky ze všech stran. Nacházely se na stěnách, sloupech, překladech i v menších místnostech. Některé reliéfy byly velmi dobře zachovalé, jiné byly poškozené nebo záměrně odstraněné.
Velmi zajímavé byly také sloupy s hlavicemi ve tvaru lotosových a papyrových květů. Každý z nich vypadal trochu jinak a při pohledu vzhůru bylo dobře vidět, kolik práce muselo jejich vytvoření stát.
Celý komplex navíc obklopuje voda a skalnaté ostrůvky. Nejedná se samozřejmě o moře, jak by se podle některých fotografií mohlo zdát, ale o nilskou vodní nádrž. V kombinaci s modrou oblohou, pískovcovými stavbami a téměř vyprahlou krajinou však místo působilo opravdu krásně.
Philae dnes neleží na původním ostrově
Zajímavé je, že ačkoliv se komplex stále označuje jako Philae, dnes už nestojí na původním ostrově Philae. Nachází se na nedalekém, výše položeném ostrově Agilkia.
Po vybudování starší asuánské přehrady se původní ostrov pravidelně ocital pod vodou. Část roku byly chrámy zaplavené natolik, že se návštěvníci mohli na loďkách plavit přímo mezi chrámovými sloupy. Po zahájení výstavby nové Vysoké asuánské přehrady navíc hrozilo, že bude celý komplex zatopený natrvalo.
Egypt proto společně s organizací UNESCO zahájil rozsáhlou záchrannou operaci. Jednotlivé stavby byly přesně zaměřeny, rozebrány přibližně na 40 000 kamenných bloků a následně znovu sestaveny na ostrově Agilkia. Samotný ostrov byl předtím upraven tak, aby se svým tvarem co nejvíce podobal původnímu ostrovu Philae. (UNESCO World Heritage Centre)
Když se tedy dnes procházíte mezi chrámy, díváte se na původní starověké stavby, ale na jiném místě, než kde je před více než dvěma tisíci lety postavili. Upřímně, kdybych o této skutečnosti nevěděl, při návštěvě by mě vůbec nenapadlo, že byl prakticky celý komplex rozebrán a znovu sestaven.
Takhle nějak mohl vypadat chrámový komplex Philae v dobách jeho největší slávy:
Chrám bohyně Isis a jeho historie
Nejdůležitější částí celého komplexu je Velký chrám bohyně Isis. Isis patřila mezi nejvýznamnější egyptské bohyně. Byla manželkou boha Osirida, matkou Hora a byla spojována s mateřstvím, léčením, ochranou i královskou mocí.
Podle egyptské mytologie byl Osiris zavražděn svým bratrem Sutechem a jeho tělo bylo rozděleno na části. Isis jednotlivé části vyhledala, znovu spojila a Osirida na krátkou dobu oživila. Následně se jim narodil syn Horus, který později bojoval se Sutechem o vládu nad Egyptem.
Právě příběhy Isis, Osirida a Hora jsou zachyceny na mnoha reliéfech v chrámovém komplexu.
Nejstarší dochovanou stavbou je kiosek faraona Nektaneba I., který vládl ve 4. století před naším letopočtem. Většina komplexu však pochází z období Ptolemaiovců, tedy řecké dynastie vládnoucí Egyptu po dobytí země Alexandrem Velikým. Stavbu hlavního chrámu bohyně Isis zahájil Ptolemaios II. Filadelfos, který vládl v letech 285 až 246 před naším letopočtem. (Egypt's Monuments)
Komplex byl postupně rozšiřován dalšími ptolemaiovskými panovníky a později také římskými císaři. Ptolemaios VI. zde nechal vybudovat chrám bohyně Hathor a své stavby či výzdobu zde zanechali také císaři Augustus, Hadrián a Traján. (Egypt's Monuments)
Právě z římského období pochází fotogenický Trajánův kiosek stojící nedaleko vody. Tvoří jej čtrnáct mohutných sloupů s bohatě zdobenými hlavicemi. Stavba nikdy nebyla zcela dokončena a dnes jí chybí střecha, přesto patří k nejznámějším částem Philae.
Poslední známý hieroglyf na světě
Philae nebylo pouze jedním z mnoha egyptských chrámů. Kult bohyně Isis zde přežíval neobvykle dlouho, a to i v době, kdy se Egypt stal součástí Římské říše a postupně přijímal křesťanství.
Právě zde se nachází poslední známý přesně datovaný nápis vytvořený egyptskými hieroglyfy. Vytesal jej kněz jménem Esmet-Akhom v roce 394 našeho letopočtu. V té době už byly hieroglyfy téměř zapomenutým písmem, kterému rozuměla jen malá skupina kněží. (Egypt's Monuments)
Chrám bohyně Isis zůstal v provozu až do období byzantského císaře Justiniána I. V 6. století byl pohanský kult definitivně ukončen a část chrámu byla přeměněna na křesťanský kostel. Na některých místech proto můžete vidět křesťanské kříže, zatímco tváře a postavy původních egyptských bohů byly úmyslně poškozeny. (Egypt's Monuments)
Díky tomu Philae zachycuje několik různých historických období najednou – starověký Egypt, vládu řeckých Ptolemaiovců, Římskou říši i nástup křesťanství.
Procházka mezi sloupy a hieroglyfy
Uvnitř jsme se různě procházeli, fotografovali a prohlíželi si jednotlivé místnosti. Některé byly poměrně tmavé a světlo dovnitř pronikalo pouze úzkými dveřmi. Právě v těchto prostorách vystupovaly reliéfy ze stěn nejvýrazněji.
Naopak na otevřených nádvořích svítilo ostré egyptské slunce a mezi vysokými sloupy vznikaly výrazné kontrasty světla a stínu. Celý komplex byl mnohem větší, než se z lodi původně zdálo.
Samozřejmě zde bylo poměrně hodně turistů, ale areál je dostatečně rozsáhlý, takže jsme si mohli najít i klidnější místa. Nejvíce se mi líbila kombinace monumentálních chrámů, hieroglyfů a výhledu na vodu kolem ostrova.
Nedokončený obelisk: největší obelisk, který nikdy nevznikl
Po návštěvě Philae jsme pokračovali k Nedokončenému obelisku, který se nachází přímo v jednom ze starověkých žulových lomů v Asuánu.
Na první pohled místo nevypadá tak monumentálně jako chrámový komplex. Obelisk totiž nestojí vzpřímeně, ale stále leží v žulovém podloží, ze kterého jej začali starověcí dělníci vytesávat.
Teprve když se dostanete nad něj a podíváte se na celou jeho délku, uvědomíte si, jak obrovský měl být. Kdyby byl dokončen, měřil by přibližně 42 metrů a vážil asi 1 168 tun. Byl by tak největším známým obeliskem, jaký kdy staří Egypťané vytvořili. (Egypt's Monuments)
Předpokládá se, že jeho výrobu nařídila královna Hatšepsut v 15. století před naším letopočtem. Pravděpodobně měl být převezen do chrámového komplexu v Karnaku poblíž dnešního Luxoru. (Egypt's Monuments)
Proč jej Egypťané nedokončili?
Obelisky se vyráběly z jediného kusu kamene. Dělníci proto nejprve vyhloubili kolem budoucího obelisku hluboké drážky a postupně opracovávali jeho boky. Až v závěrečné fázi měl být oddělen také od skalního podloží.
Během práce se však v žule objevily praskliny. U tak velkého kamenného monolitu šlo o zásadní problém. Při oddělování, přepravě nebo vztyčování by se mohl celý obelisk rozlomit, a proto byly práce zastaveny. Obelisk tak zůstal ležet přesně na místě, kde jej dělníci před tisíci lety opracovávali. (Egypt's Monuments)
Paradoxně je díky tomuto neúspěchu místo pro archeology mimořádně cenné. Na povrchu i kolem obelisku jsou stále vidět stopy po nástrojích a pracovní drážky. Člověk si zde může mnohem lépe představit, jak Egypťané obrovské kamenné monumenty vyráběli, než když se dívá pouze na již dokončený obelisk stojící před chrámem.
Upřímně, návštěva byla zajímavá hlavně kvůli představě, co by následovalo, kdyby kámen nepraskl. Už samotné vytesání více než tisíc tun těžkého monolitu bylo neuvěřitelné, ale Egypťané jej ještě plánovali dopravit k Nilu, naložit na loď, převézt stovky kilometrů a následně postavit do svislé polohy.
Hotel Old Cataract a Winston Churchill
Poslední zastávkou před návratem k lodi byl slavný hotel Old Cataract, který stojí na vyvýšeném místě přímo nad Nilem.
Hotel vznikl na přelomu let 1899 a 1900 z iniciativy cestovní společnosti Thomas Cook & Son. Měl poskytovat luxusní ubytování bohatým evropským cestovatelům, kteří tehdy přijížděli objevovat památky Egypta a Núbie. Jeho název odkazuje na první nilský katarakt, tedy oblast žulových skal a někdejších peřejí v okolí Asuánu. (insightvacations.com)
Už samotný interiér působí velmi historicky. Najdete zde tmavé vyřezávané dřevo, orientální ornamenty, vysoké stropy a kombinaci viktoriánské a maurské architektury. Hotel byl od začátku určen pro významné a bohaté hosty, čemuž odpovídá i jeho výzdoba.
Mezi slavné návštěvníky patřili například Winston Churchill, ruský car Mikuláš II., egyptský král Farúk, princezna Diana nebo archeolog Howard Carter. Po Winstonu Churchillovi je zde dodnes pojmenované jedno z nejluxusnějších apartmá. Právě před jeho zdobenými dveřmi jsme se byli podívat. (insightvacations.com)
S hotelem je silně spojena také spisovatelka Agatha Christie. Tradičně se uvádí, že zde čerpala inspiraci pro svůj slavný román Smrt na Nilu a část knihy psala na hotelové terase s výhledem na řeku. V hotelu je po ní pojmenováno další apartmá a filmová adaptace knihy z roku 1978 se zde částečně natáčela. (insightvacations.com)
Zpátky k lodi a pokračování po Nilu
Návštěvou hotelu Old Cataract jsme náš program v Asuánu zakončili. Poté jsme se přesunuli zpět k lodi, odkud jsme pokračovali v další plavbě po Nilu.
Během jediného dne jsme tak viděli chrámový komplex, který musel být zachráněn před vodou a přesunut na jiný ostrov, obelisk, který kvůli prasklině nikdy neopustil svůj lom, a hotel, jehož pokoji prošli politici, spisovatelé, archeologové i členové královských rodin.
Právě tato kombinace starověké historie, technických zajímavostí a příběhů známých osobností dělá z Asuánu jedno z nejzajímavějších míst, která jsme během cesty po Egyptě navštívili.
