OpenAI dlouhé roky dodávala umělou inteligenci, kterou si do svých strojů montovaly jiné robotické firmy. Teď chce postavit i samotné tělo. Šéf společnosti Sam Altman poprvé potvrdil, že OpenAI vyvíjí vlastního humanoidního robota, a zmínil i termín. První ukázku slibuje na rok 2027. Zároveň přiznává, že nejtěžší nebude sestrojit končetiny, ale naučit stroj, co s nimi má dělat.
„Určitě postavíme humanoida“
Altman o plánech mluvil začátkem září v podcastu Sources. Když se ho moderátor zeptal, jestli OpenAI bude stavět humanoidní stroje, odpověděl, že určitě ano a k tomu přidá i roboty jiných tvarů. Na otázku, zda cílí na lidskou podobu, nebo spíš na praktická zařízení do datových center, odpověděl, že na obojí.
Lidskou formu Altman nevolí kvůli tomu, aby robot vypadal sympaticky. Svět je podle něj z velké části postavený pro lidi. Kliky u dveří, schody, klávesnice, kuchyně, auta i spousta strojů v továrnách počítají s lidským tělem, jeho výškou, dosahem a úchopem. Místo přestavby celého prostředí je proto rozumnější dát robotovi tvar, který se do něj přirozeně vejde.
Jak bude stroj nakonec vypadat, šéf OpenAI za podstatné nepovažuje. Mnohem důležitější je podle něj vymyslet mozek, díky kterému bude systém skutečně fungovat. Končetiny jsou totiž k ničemu, když robot neví, jak je použít.
O pár dní později Altman v rozhovoru pro Fortune přidal časový plán. V roce 2027 by měla přijít působivá ukázka, stroje chodící po ulicích ale podle něj uvidíme až o několik let později. Co přesně demonstrace předvede a kdy se k ní dostane někdo mimo firmu, OpenAI neprozradila.
Domácnosti počkají
Kdo už si představuje ChatGPT, jak doma myje nádobí, bude si muset počkat. Altman řekl, že roboti pro domácnost teď nemají přednost. OpenAI se v první fázi soustředí na průmysl, hlavně na stroje, které pomohou zkušeným dělníkům stavět a provozovat datová centra. Tam robot nemusí mít nutně lidskou formu, a proto vzniknou i speciální zařízení uzpůsobená konkrétním úkolům.
Jeden z inzerátů OpenAI to popisuje podobně. Krátkodobým cílem jsou univerzální roboti pomáhající odborníkům při budování infrastruktury, dlouhodobým pak osobní pomocníci zvládající mnohem širší škálu úkolů. Altman už dřív řekl, že by si přál, aby jednou každý člověk měl vlastního robota, který za něj udělá neoblíbenou práci. Prvních milion humanoidů podle něj ještě postaví lidé v běžných továrnách, další už by ale mohli vyrábět samotní roboti.
Návrat po šesti letech
OpenAI už v roce 2017 zkoumalo, jak přenést dovednosti, které se stroj naučí ve virtuálním prostředí, do skutečného světa. O rok později jeho robotická ruka Dactyl dokázala samostatně otáčet kostkami a v roce 2019 složila Rubikovu kostku. Pohyby se přitom ruka nenaučila na skutečných předmětech, ale v počítačové simulaci, kde je mohla zkoušet pořád dokola. Teprve potom je použila v reálném světě.
Kolem roku 2020 ale OpenAI svůj specializovaný tým rozpustilo, protože chyběly podklady. Jazykové modely se učí z obrovského množství textů na internetu, obrazové z fotek a videí. Záznamy pohybu jsou ovšem drahé a vzácné. Každé uchopení nebo krok ve skutečném světě naráží na tření, váhu a nepřesnosti, takže trénink postupuje pomaleji než u čistě digitálních technologií. Společnost se proto přeorientovala na jazykové modely a na konci roku 2022 vydala ChatGPT.
Od té doby se hodně změnilo. Dnešní systémy rozumí textu, obrazu, videu i zvuku zároveň, videogenerátory se učí fyzikálnímu chování předmětů a rychle se zlepšují simulace, umělá data i dálkové ovládání lidmi. Problém to zdaleka nevyřešilo, ale otevřelo to nové cesty.
Nová divize byla oficiálně oznámena na konci května 2026. Vyrostla z interního projektu Worldsim zaměřeného na simulaci světa a vede ji Aditya Ramesh, autor generátoru obrázků DALL-E a šéf týmu stojícího za Sorou. Řízení strojů tak firma chápe podobně jako generování obsahu, kdy model dostane situaci i cíl a má vytvořit správný sled pohybů.
Sklad v Kalifornii jako továrna na data
Chybějící podklady chce OpenAI tentokrát získat ve velkém. V březnu si potichu pronajalo halu v kalifornském Richmondu o rozloze přes 18 tisíc metrů čtverečních. Lidští operátoři tam pomocí levných ovladačů vedou mechanické konstrukce při různých úkonech a každý pohyb se ukládá jako záznam toho, co stroj viděl a udělal. Najednou tam může běžet 76 pracovišť a z nahraných ukázek se učí systémy propojující vidění, jazyk a pohyb.
Podnik zároveň vylepšuje simulace, aby zmenšil propast mezi virtuálním a skutečným světem. Robot natrénovaný v počítači totiž často selže kvůli jinému osvětlení, tření povrchu nebo šumu senzorů. Zda bude Worldsim dost přesný pro jemnou práci lidských rukou, zatím nikdo veřejně nepotvrdil.
Nejtěžší je postavit tělo
Říct, že robot potřebuje mozek, zní jednoduše. Ve skutečnosti musí zařízení pochopit, co vidí jeho kamery a senzory, porozumět pokynu, rozhodnout se pro nejlepší postup, sladit pohyby celého těla a zareagovat, když mu okolí připraví překvapení. Když má vzít hrnek, musí ho poznat, najít ucho, odhadnout úchop a použít přesně tolik síly, kolik je potřeba. Jinak akce skončí rozlitou kávou a mokrou podlahou.
I když Altman klade důraz na inteligenci, hardware OpenAI rozhodně nepodceňuje. Na stránkách společnosti je 27 nabídek práce v robotice, které se týkají řízení pohybu, odhadu polohy, ovládání pohonů i chování celého stroje. Podnik hledá lidi na návrh obvodů, senzory, firmware, výrobu i dodavatelský řetězec. Některé pozice nabízejí roční plat až 445 tisíc dolarů a k tomu podíl ve firmě.
Z inzerátů je patrné, že OpenAI chce vyvíjet vlastní pohony včetně motorů, převodovek, čidel a chlazení, místo aby kupovala hotové díly. Tyto součástky přitom podle oborových analýz tvoří 40 až 60 procent ceny materiálu humanoida a jejich vývoj trvá dva až čtyři roky. Na ukázku v roce 2027 to stačit může, na sériovou výrobu ale ne. Profesor Guy Hoffman z Cornellovy univerzity upozorňuje, že šíře nabídek ukazuje na budování vlastního týmu pro kompletní návrh stroje, nikoli jen na doplnění softwaru o fyzické doplňky.
Plánům nepomohl odchod Caitlin Kalinowski, která měla v OpenAI na starosti robotický hardware. Firmu opustila v březnu 2026 kvůli obavám ze spolupráce s Pentagonem a z možného využití technologií ke sledování nebo pro autonomní zbraně. Kdo ji nahradil, OpenAI nezveřejnila. Stejně tak zatím neprozradila jméno robota, jeho vzhled, parametry, cenu ani pravidla pro ochranu soukromí, přestože u zařízení s kamerami a mikrofony to nebude okrajová otázka.
Než se OpenAI pustilo do vlastního vývoje, zkoušelo do oboru proniknout přes investice. V roce 2023 vedlo finanční kolo ve výši 23,5 milionu dolarů do norské firmy 1X a o rok později se zapojilo do projektu, ve kterém společnost Figure získala 675 milionů dolarů. S Figure se navíc dohodlo, že jeho modely poženou tamní roboty. Spolupráce ale vydržela jen zhruba rok, v únoru 2025 ji Figure ukončilo a dalo přednost vlastnímu řešení. Podíl v 1X si OpenAI ponechalo.
Zdroje: engadget.com, techtimes.com a 36kr.com
