Co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas.
Tohle pořekadlo zná snad každý. Já osobně jsem tam nikdy nic špatného neudělal – ale pár zážitků, příběhů a momentů, které by stály za vyprávění, odtamtud mám rozhodně víc než dost. Ve Vegas jsem byl už asi šestkrát a pokaždé se mi tam stalo něco, co si pamatuji dodnes.
Když jsme minulý rok vyrazili na několika týdenní road trip po západě USA, začínali jsme právě v Las Vegas. A nebyla to náhoda – Vegas je pro mě jednoznačně nejlepší startovací bod pro cestování po západním pobřeží Ameriky. Proč? Vysvětlím.
Proč začínat právě v Las Vegas?
Už když jsem před pár lety žil v USA na E2 víza jako investor, tak jsem pravidelně lítal do Vegas. Ať už jsem potřeboval jet k Santa Barbaře, resp. do Napa Valley v Kalifornii, do Los Angeles nebo do San Francisca – vždycky jsem začínal právě tady.
Důvod je prostý: Las Vegas je zkrátka levné. Hotely se dají přes Booking.com sehnat za směšné peníze. Běžně najdete pokoje i za 50 dolarů na noc, a to v hotelech, které normálně stojí třeba 150–200 dolarů. Já osobně jsem jednou spal v hotelu za 18 dolarů na noc – a ten pokoj normálně stojí násobky. Samozřejmě je potřeba rezervovat dopředu, na poslední chvíli už takové nabídky většinou nejsou, alespoň z mých zkušeností.
A není to jen o hotelech. Půjčení auta třeba přes Enterprise je tam výrazně levnější než v Los Angeles nebo v San Franciscu. Benzín je levnější. A dokonce i letenky – ať už z Atlanty nebo z Evropy – vycházejí do Vegas často výhodněji než do jiných západních amerických měst.
Do LA je to z Vegas sice 4–5 hodin autem, ale po cestě je toho spousta k vidění – krásné hory, Calico Ghost Town (o tom napíši samostatně) a další místa, která stojí za zastávku. A pokud plánujete Arizonu, Utah, Grand Canyon nebo Monument Valley, tak z Vegas je to všechno na dosah. Dokonce se odtud dostanete i do Area 51 – to jsou asi dvě hodiny jízdy.
Trocha historie: Jak se z pouště stalo hlavní město zábavy
Las Vegas – v překladu ze španělštiny „louky" – dostalo svůj název od španělských průzkumníků, kteří zde v 19. století narazili na prameny uprostřed jinak vyprahlé pouště. Oficiálně bylo město založeno v roce 1905, když tudy začala procházet železniční trať spojující Salt Lake City s Los Angeles.
Zlom přišel v roce 1931, kdy Nevada jako první americký stát legalizovala hazard. Ve stejné době se nedaleko začala stavět slavná Hooverova přehrada, která do oblasti přilákala tisíce dělníků – a místní podnikatelé si rychle uvědomili, že tihle muži budou chtít utrácet. Proto začala éra kasín.
V roce 1941 otevřel Thomas Hull první skutečný hotelový resort na budoucím Stripu – El Rancho Vegas, kompletně s bazénem a klimatizací, což byl na tehdejší dobu absolutní luxus. Ale skutečná revoluce přišla v roce 1946, kdy gangster Bugsy Siegel otevřel legendární hotel Flamingo. Financoval ho z peněz organizovaného zločinu a nastavil tím standard pro všechny budoucí kasinové resorty.
Od 50. do 80. let měla na Vegas silný vliv mafie – skimming peněz z kasin, tajné vlastnictví a organizovaný zločin byly na denním pořádku. Teprve v 80. letech začal federální vláda mafii vytlačovat a do města vstoupily korporace. Miliardář Howard Hughes koupil několik resortů už v 60. letech a předznamenal tak éru firemního Las Vegas.
V 90. letech přišla další vlna – Vegas se proměnilo z města hazardu v město luxusních dovolených. Steve Wynn postavil Mirage, přivedl Cirque du Soleil a spustil trend mega-resortů. Postupně vznikly ikonické hotely jako Bellagio (v roce 1998 nejdražší hotel světa za 1,7 miliardy dolarů), Venetian, Luxor s jeho slavnou pyramidou, New York-New York a mnohé další.
V roce 2023 se otevřela Sphere – obrovská kulovitá koncertní hala, která je dnes jedním z nejfotografovanějších objektů ve Vegas a technologickým zázrakem moderní architektury.
Přílet do Las Vegas
My jsme do Vegas letěli z Dallasu, kde jsme strávili necelý týden. Konkrétně z letiště ve Fort Worth, které osobně mám velmi rád – je tam příjemná atmosféra, čisté, nově opravené letiště, bezproblémová imigrační kontrola a navíc tam byli na naši malou dcerku úplně skvělí, dostala omalovánky a byla ze všeho nadšená.
Když přistanete v Las Vegas na Harry Reid International Airport (dříve McCarran), uvítá vás typická nevadská krajina – vyprahlá planina, kam až oko dohlédne.
Ale jakmile vejdete do terminálu, okamžitě pocítíte tu atmosféru. Všude svítí obrovské nápisy „Welcome to Fabulous Las Vegas", jsou tam hrací automaty přímo na letišti – takže si můžete zahrát doslova hned po příletu. A taky těsně před odletem, ale o tom později.
Z letiště jsme jeli autobusem do Car Rentals, kde jsme si u Enterprise vyzvedli auto. Enterprise je pro mě jednoznačná jednička – nikdy jsem s nimi neměl problém, a to ani s mezinárodním řidičákem a debetní kartou. Ale to je na samostatný článek.
Excalibur: První noc v kasino-hotelovém hradu
Nasedli jsme do auta a jeli po dálnici přímo na Las Vegas Strip.
První noc jsme měli zabookovanou v hotelu Excalibur – takový ten bílý hrad, co vypadá jako z pohádky o králi Artušovi.
Zvenku to vypadalo parádně. Uvnitř bylo samozřejmě rozlehlé kasino – automaty, stoly, všechno, co k Vegas patří. S malou dcerkou to ale bylo trochu komplikované, protože do kasina se nesmí s dětmi (je to od 21 let), takže nás z herních prostor pokaždé posílali pryč.
Orientace v hotelu byla celkem výzva. Všude navigační cedule na Resort, Tower, Pool, Lounge, Casino, Restrooms, Shops – člověk se v tom zpočátku trochu ztrácí.
Na recepci jsme čekali dobré půl hodiny, protože byla otevřená jediná přepážka a fronta se vlekla. Na pokoj jsme se dostali asi za hodinu od příjezdu.
Pokoj? Řeknu to na rovinu a upřímně. Doba největší slávy těch kasino-hotelů je za mě pryč. Pokoj byl sice čistý, ale bylo vidět, že už něco pamatuje – prach za skříněmi, za televizí, celkově obouchaný nábytek. Není to nic hrozného a za tu cenu se to dá pochopit, ale kdo čeká luxus z katalogu, může být lehce zklamaný. Možná to bylo i tím, že jsme rezervovali přes Booking – občas se stává, že bookingové rezervace dostávají horší pokoje, nestalo se mi to jednou.
Výhled na hotelový bazén, dcerka is to užívala úplně všude :)
Pyramida Luxor a první večeře
Hned vedle Excaliburu stojí Luxor – ten slavný hotel ve tvaru egyptské pyramidy. Jako člověk, který má Egypt rád a byl jsem tam asi 8x, jsem tam musel zajít. Uvnitř to bylo opravdu působivé – egyptská tématika, obrovské prostory, kasino, restaurace a food court.
Dali jsme si tam pizzu a prošli celý komplex.
Zajímavost: Luxor otevřel v roce 1993 a jeho světelný paprsek, který míří z vrcholu pyramidy do nebe, je údajně nejsilnějším světelným paprskem na světě – prý je vidět i z vesmíru. Hotel má 4 407 pokojů a výtahy v něm jezdí šikmo podél stěn pyramidy, ne svisle, což je samo o sobě zážitek.
Las Vegas Strip: Procházka jednou z nejslavnějších ulic světa
A pak jsme vyrazili na Las Vegas Strip – ikonickou ulici, která je dlouhá přibližně 6,5 kilometru a patří k nejnavštěvovanějším místům na planetě.
Zajímavé je, že Strip technicky vůbec neleží na území města Las Vegas – nachází se v neinkorporované části Clark County, konkrétně v obci Paradise. Slavný nápis „Welcome to Fabulous Las Vegas" stojí přesně 7,2 km od centra města a byl postaven v roce 1959. Dnes je to jedno z nejfotografovanějších míst v Americe.
Strip je fascinující tím, že na něm najdete kousek z každé části světa. Eiffelova věž u hotelu Paris, benátské gondoly u Venetian, newyorské mrakodrapy u New York-New York, egyptská pyramida u Luxoru – a to vše na pár kilometrech pouštní silnice. Jsou tam palmy, barevné neony, obrovské LED obrazovky a permanentní show, která nikdy nekončí.
S dcerkou to byl úplný zážitek – nadšeně ukazovala na horské dráhy, svítící nápisy a všechno to barevné šílenství kolem. Vyfotili jsme se u hotelu New York-New York, který má na fasádě repliky Sochy svobody, Empire State Buildingu a Brooklynského mostu.
M&M's World: Čokoládový ráj (a past na peněženku)
Dcerka samozřejmě okamžitě zaregistrovala obrovský M&M's World – jeden z největších obchodů s čokoládou na Stripu. Já se snažím čokoládu ji moc nedávat, ale zakázané ovoce nejlíp chutná, takže jsme zašli dovnitř.
Uvnitř to bylo opravdu efektní – obrovské zásobníky plné barevných lentilek M&M's, kde si vezmete sáček a můžete si natočit, kolik chcete. Vypadá to nevinně, ale pozor – cena je za unci (asi 28 gramů) a je to 1,49 dolaru za unci. Co my víme, kolik je unce, že? Malá tam točila do sáčku s nadšením a u pokladny přišel šok – zaplatil jsem asi 50 dolarů za sáček lentilek. Ale ten výraz v jejích očích za to stál.
Ale byla nadšená, večer s M&Ms i spala :)
Kromě M&M's je na Stripu spousta dalšího nakupování – Coca-Cola Store, Marshalls, různé módní butiky a obchody se suvenýry. Člověk se tam může procházet hodiny a pořád objevovat něco nového.
Pozor na „anděly" na Stripu
Jedna věc, na kterou bych rád upozornil. Když jsme se vraceli na hotel, potkali jsme skupinku holek, převlečených za anděly, které se s námi hrozně chtěly vyfotit. Říkal jsem si, proč ne, fotka se udělá, bude to skvělé na storyčko.
Jenže po focení přišel háček – chtěly 200 dolarů v tipech. Rovnou vytáhly platební terminál a ukazovaly částku. Za minutu focení? To je za mě úplný nesmysl. Nakonec jsem si to tam sám na terminálu přenastavil na 20 dolarů, zaplatil a byly rády i za to. Ale kdyby mi předem řekly 200 dolarů, tak se ani nefotíme a rovnou je odmítnu.
Tohle je na Stripu celkem běžné – různí pouliční performeři a „characters" se s vámi rádi vyfotí, ale pak očekávají štědré spropitné. Buďte na to připraveni a domluvte se na ceně předem, ať vás to nepřekvapí.
A co bylo ještě zajímavé – po celém Stripu nám lidi rozdávali vizitky a kartičky s nabídkami na různé „privátní služby". Vegas prostě má pověst, jakou má, a reklama na určitý druh zábavy tam na vás číhá na každém rohu.
Alkohol v kasinu je zadarmo (ale má to háček)
Tady musím zmínit jednu historku z mé první návštěvy Vegas, před pár lety. Seděl jsem v hotelu Luxor u automatu se Simpsonama, točil jsem Homera a užíval si tu atmosféru. Přišla za mnou servírka a zeptala se, co si dám. Dal jsem si pivo. Odhadl jsem, že bude stát tak 8 dolarů, tak jsem jí dal 10 dolarů i s tipem (spropitným).
Odešla. Nevrátila se s účtem, nedonesla žádný bill – prostě nic. Za 15 minut přišla znovu, jestli nechci další pivo. Dal jsem si. A zase jsem zaplatil 10 dolarů. Tohle se opakovalo ještě asi dvakrát.
Říkal jsem si, proč nenosí účet a proč za mnou pořád chodí. Tak jsem si to Googlil, kolik stojí v casinu ve Vegas pivo a ejhle – alkohol v kasínech je v Las Vegas zadarmo. Přesně tak. Kasina vám nalévají zdarma, protože chtějí, abyste pili, hráli déle a nechali tam víc peněz. Těch 10 dolarů, co jsem jí dával pokaždé, byl vlastně jen tip – a ona si říkala, že má zlatého zákazníka.
Takže jsem jí dal za večer pár desítek dolarů v tipech za piva, která byla zdarma. Ale po čtyřech pivech mi to už bylo celkem jedno.
Tip pro vás: V kasinech na Stripu vám budou servírky nosit drinky zadarmo, dokud hrajete. Stačí dát 1–2 dolary spropitného za drink. Jen počítejte s tím, že to je záměr – opilý hráč utratí víc.
MGM Grand: Tady už to byla jiná liga
Při zpáteční cestě z Grand Canyonu jsme přespali ještě jednu noc ve Vegas a tentokrát v hotelu MGM Grand. A ten byl za mě úplně jiný level než Excalibur.
Už při příchodu to bylo vše daleko příjemnější – moderní self check-in, stylové lobby, všechno čisté a elegantní. Dostali jsme karty, našli pro nás přidělený pokoj a ten byl opravdu moc pěkný. Prostorný, zatemněný, a ráno, když jsem odtáhl závěsy, mě čekal nádherný výhled na celé Las Vegas.
MGM Grand je mimochodem jedním z největších hotelů na světě – má přes 6 800 pokojů a celý komplex zabírá plochu téměř 30 akrů. Otevřel se v roce 1993 a od té doby prošel několika renovacemi.
Jak jsem vyhrál jackpot
A teď ta nejlepší část. Ráno jsem měl pracovní call, tak jsem seděl na zemi na chodbě v hotelu, protože holky na pokoji spaly a nechtěl jsem je budit a rušit.
Po telefonu jsem si řekl, že zajdu do kasina a zkusím tam hodit pár dolarů do nějakého automatu.
Hodil jsem tam dvacku (dolarů) – a vyhrál jsem 327 dolarů. Maxi Jackpot!
A pak se mi to stalo ještě jednou. Takže jsem z pár dolarů udělal celkem slušný balík.
Z výhry jsem pozval holky na dobrou snídani a pak večeři v Olive Garden a užili jsme si parádní den.
A tím to neskončilo. Když jsme byli na letišti a čekali na odlet, měl jsem u sebe poslední dvacku v hotovosti. Kamarádka, co s námi ve Vegas byla, si chtěla ještě zahrát, tak jsem jí tu dvacku dal – a vyhrála asi stovku. Takže i těsně před odletem se dá ve Vegas vydělat. Nebo samozřejmě prohrát – to se mi stalo taky.
Střelba z Mandalay Bay: Příběh, který mě osobně zasáhl
Musím zmínit jednu událost, která se Vegas nesmazatelně zapsala do historie. 1. října 2017 se z 32. patra hotelu Mandalay Bay odehrála nejhorší masová střelba v moderní americké historii. Střelec Stephen Paddock vypálil spostu ran na návštěvníky hudebního festivalu Route 91 Harvest pod hotelem. Zahynulo 60 lidí a přes 850 dalších bylo zraněno. Střelec poté spáchal sebevraždu. Motiv útoku nebyl nikdy jednoznačně objasněn.
A já jsem tehdy byl ve Vegas. Bylo to v roce 2017, byl jsem zrovna na výletě, jel jsem z Grand Canyonu zpátky do Vegas. Na zpáteční cestě jsem se zdržel nejprve na Horseshoe Bend a pak na Grand Canyonu při západu slunce, takže jsem se vracel pozdě v noci, úplně vyčerpaný. Kousek před Vegas jsem byl tak unavený, že jsem zastavil a chvíli spal na parkovišti u Walmartu.
Když jsem pak dojel do Vegas, najednou bylo všechno jiné. Šesti - až sedmiproudé dálnice, které tam normálně v noci žijí, byly úplně prázdné. Nikde nikdo. Zamířil jsem směrem na Strip a narazil jsem na policejní zátarasy. Policistka mě otočila a řekla, ať jedu pryč, že tam nemůžu.
Zaparkoval jsem zase u nějakého fast foodu, ležel v autě a přemýšlel, co se děje. Pak mi kamarád z Česka psal, jestli jsem v pořádku – a poslal mi odkaz na článek na Novinkách. Někdo střílel z Mandalay Bay do davu lidí.
Naštěstí jsem měl všechny věci u sebe v autě – původně jsem měl zarezervovaný hotel na Stripu, ale protože jsem nevěděl, jestli se z Grand Canyonu stihnu vrátit, vzal jsem si vše s sebou. Takže jsem nechal tu rezervaci propadnout a spal v autě. Ráno jsem jel rovnou na letiště.
Když si to zpětně uvědomím – kdybych ten den nejel na Grand Canyon, pohyboval bych se právě na Stripu, v oblasti, kde se střílelo. Ten výlet mě v podstatě zachránil. Nemyslím si, že by se mi nutně něco stalo, ale víte, jak to je, byla tam šílená panika.
Odlet měl být v 11 ráno, ale samozřejmě byl delayed o několik hodin, takže jsem čekal asi pět hodin na letišti. Protočil jsem pár automatů (všechno prohrál) a pak konečně odletěl zpátky do Atlanty.
Po střelbě se v hotelech na Stripu zpřísnila bezpečnostní opatření – některé hotely zavedly kontroly zavazadel rentgeny a změnily pravidla ohledně cedulek „nerušit" na dveřích pokojů.
Praktické tipy pro návštěvu Las Vegas
Ubytování: Hledejte na Booking.com s dostatečným předstihem. V kasino-hotelech najdete pokoje za 30–50 dolarů na noc a někdy ještě o dost méně, ale nejlepší dealy zmizí rychle. Mimo hlavní sezónu (léto je extrémně horké, takže je to paradoxně mimo sezónu) se dá ubytovat ještě levněji. Z hotelů na Stripu můžu doporučit MGM Grand jako lepší volbu oproti starším resortům.
Doprava: Půjčte si auto přes Enterprise – je to výrazně levnější než v jiných městech. Na letiště z Car Rentals jezdí zdarma shuttle busy. Pokud neplánujete výlety mimo město, po Stripu se dá pohybovat pěšky nebo monorailem.
Jídlo a pití: Restaurace v kasínech bývají dražší, ale food courty nabízejí rozumné ceny. Hledejte happy hour nabídky v barech mimo hlavní Strip. A nezapomeňte – alkohol při hře v kasinu je zdarma, stačí dát dolar nebo dva tip servírce.
Focení s „performery": Na Stripu potkáte lidi převlečené za superhrdiny, showgirls nebo jiné postavy. Focení s nimi není zadarmo – vždycky se dohodněte na ceně předem. Rozumná částka je 5–10 dolarů, rozhodně ne stovky.
Hazard: Pokud chcete zkusit automaty, stanovte si předem budget a nepřekračujte ho. Kasina jsou navržena tak, abyste ztratili pojem o čase – nejsou tam okna ani hodiny. A ten alkohol zadarmo je součástí strategie, jak vás udržet u hry.
Výlety z Vegas: Vegas je ideální základna pro výlety po okolí. Odtud se dostanete na Grand Canyon (cca 4,5 hodiny), Bryce Canyon (4 hodiny), Hoover Dam (45 minut), Death Valley (2 hodiny), do Los Angeles (4 hodiny), na Route 66 a dokonce k Area 51 (2 hodiny). Po cestě do LA stojí za zastávku Calico Ghost Town – opuštěné městečko z dob zlaté horečky.
Nejlepší období pro návštěvu: Jaro (březen–květen) a podzim (září–listopad) jsou ideální. V létě teploty přesahují 40 °C a chodníky na Stripu se rozpalují tak, že se na nich dá doslova opékat vajíčka. Zimy jsou naopak příjemné, ale večery bývají chladné.
Závěrem, doporučil bych Las Vegas navštívit?
Las Vegas pro mě není jen o hazardu a party. Je to skvělý startovací bod pro cestování po západním pobřeží a jihozápadě USA. Je tam levné ubytování, levné půjčení auta, levný benzín a úžasná dostupnost do všech směrů.
A i kdybyste tam strávili jen den nebo dva, Las Vegas Strip vám dá zážitek, jaký jinde nezažijete. Ta energie, ty barvy, ten šílený kontrast mezi pouští a miliardovými hotely – to je prostě Vegas. A já vím jistě, že se tam ještě vrátím.
