Ještě nedávno to vypadalo jako jednoduchý plán. Firmy propustily část lidí, jejich práci svěřily umělé inteligenci a začaly počítat úspory. Řada z nich ale teď zjišťuje, že to v praxi tak jednoduše nefunguje, a kontaktuje bývalé zaměstnance s nabídkou návratu. Ti se sice často vrátit chtějí, jenže už ne za stejných podmínek jako předtím.
Nová studie firmy SHL, která se zabývá hodnocením zaměstnanců, ukazuje, jak rozšířený tento jev je. Podle průzkumu z června a července přes 19 % amerických respondentů uvedlo, že je osobně nahradila umělá inteligence a později je zaměstnavatel požádal o návrat. V USA a Británii dohromady to bylo 16 %.
Odborníci pro tento jev používají anglický výraz „AI rebounding“, což se dá volně přeložit jako odraz od umělé inteligence. SHL tak označuje situaci, kdy zaměstnance nahradí AI a stejný zaměstnavatel jej pak požádá, aby se vrátil.
Každý pátý dostal nabídku k návratu
Zpráva Talent Mobility at Work in 2026 vychází z průzkumu mezi více než dvěma tisíci pracujícími dospělými ve Spojených státech a Velké Británii. Dotazování pro SHL provedla agentura Propeller Insights a výsledky firma zveřejnila koncem října.
Data ukazují, že nejde o okrajovou záležitost. O něco více než polovina lidí se s návraty po zavedení AI setkala, ať už na vlastní kůži, prostřednictvím někoho známého, nebo o nich slyšeli. Rozdíly mezi zeměmi jsou přitom znatelné. Zatímco v USA má přímou zkušenost skoro každý pátý pracující, v Británii je to 13 %.
Nejvíce jsou zasaženi mladí lidé. Ve skupině od 18 do 24 let zažilo takový návrat osobně 24 % lidí a 36 % zná někoho se stejnou zkušeností. Dává to smysl, protože právě pozice na začátku kariéry, jako je zákaznická podpora nebo jednodušší kancelářská práce, firmy často zkoušejí automatizovat jako první.
Výsledky SHL zapadají do většího obrazu. Umělá inteligence se v posledních měsících stala jedním z nejčastějších důvodů, proč firmy propouštějí. Podle poradenské společnosti Challenger, Gray & Christmas uvedli zaměstnavatelé AI jako hlavní důvod u téměř 40 % propouštění ohlášených v květnu 2026. Jenže s vlnou propouštění přišla i vlna návratů. Březnová zpráva firmy Orgvue, která se věnuje plánování pracovní síly, zjistila, že 32 % organizací, jež kvůli AI propouštěly, muselo následně zase nabírat.
Proč AI nezvládla to, co lidé
Podle SHL je problém v tom, že firmy často jednají příliš zbrkle. „AI rebounding nastává, když firma zautomatizuje pozici dříve, než si skutečně ověří, jaké lidské schopnosti se v ní skrývají,“ vysvětluje Lucy Beaumont, viceprezidentka SHL pro produkt a design. Umělá inteligence pak podle ní nepřinese, co se od ní čekalo, mezera je najednou znatelná a firma nakonec znovu najímá stejné odborníky, kterých se zbavila, jenže za mnohem vyšší cenu.
Beaumont upozorňuje, že za tím stojí hlubší potíž. Většina firem podle ní nemá spolehlivý a objektivní přehled o tom, co jejich lidé vlastně umí. Vedení tak vidí jen popis pracovní náplně, nikoli zkušenosti a drobné dovednosti, které člověk za léta v práci nasbíral. Umělá inteligence podle Beaumont nedokáže plně nahradit zaměstnance, kteří rozumí zákazníkům, umí se správně rozhodnout, projevit empatii a udržovat vztahy s lidmi.
Že nejde jen o teorii, ukazují konkrétní případy. Návraty po zavedení AI už zažily velké firmy jako Amazon, Ford nebo Klarna, protože jejich plány s umělou inteligencí nevyšly podle očekávání. Automobilka Ford například přijala zpátky inženýry, o kterých si myslela, že je zvládne nahradit umělá inteligence.
Nejznámějším příkladem je švédská fintechová firma Klarna. Její šéf Sebastian Siemiatkowski se akcionářům chlubil, že firemní AI asistent dělá práci 700 zaměstnanců. Nakonec ale musel přiznat, že to vedlo k horší kvalitě služeb a nižší spokojenosti zákazníků a že lidský kontakt je stále potřeba. Klarna proto začala znovu hledat lidi do zákaznické podpory.
Lítost nad propouštěním není výjimečná. Podle dřívější zprávy Orgvue propustilo kvůli automatizaci 39 % firem a 55 % z nich toho dnes lituje. Podobný obrázek ukazují i čísla personální agentury Robert Half. Z jejích dat vyplývá, že 32 % amerických manažerů, kteří mají na starosti nábor, zrušilo pozici hlavně kvůli AI a později na stejné nebo podobné místo znovu nabíralo.
Analytici čekají, že návratů bude přibývat. Poradenská společnost Gartner předpovídá, že do roku 2029 se 30 % lidí, které propustila nebo nahradila umělá inteligence, vrátí do práce, a to často za vyšší náklady.
Lidé si při návratu diktují podmínky
Lidé, které firma kvůli umělé inteligenci poslala domů, nejsou zahořklí natolik, aby každou nabídku k návratu rovnou odmítli. Zároveň si ale dobře uvědomují, že teď mají v ruce silnější karty. Podle SHL je většina nahrazených pracovníků ochotná se vrátit, jenže ne za stejných podmínek.
Na prvním místě jsou peníze. Celkem 51 % lidí by před návratem chtělo výrazně vyšší plat, 42 % by požadovalo konkrétní záruky, že o práci znovu nepřijdou, a 40 % by chtělo úplnou průhlednost v tom, jak bude umělá inteligence v jejich práci používaná. Poslední požadavek je pochopitelný. Kdo jednou přišel o místo kvůli algoritmu, chce předem vědět, zda se mu to nemůže stát znovu.
Firmy by měly počítat s tím, že vracející se zaměstnanci budou náročnější. Beaumont upozorňuje, že lidé po propouštění kvůli AI budou od zaměstnavatelů čekat více než dřív. Úspora, kterou vedení slibovalo akcionářům, se tak může snadno obrátit v opak. Firma nejprve zaplatí za zavedení technologie a za odstupné, pak za ztracenou kvalitu a nakonec ještě za dražší návrat stejných lidí.
Jen malá část propuštěných by se nevrátila vůbec. Za žádných okolností by návrat odmítl jeden pracovník ze třinácti, tedy zhruba 8 %. Mezi Američany je to dokonce jen 6,6 %. Většina lidí tak dveře nezavírá, pouze si za jejich otevření řekne o lepší cenu.
Zdroje: fortune.com, cnbc.com a timesofindia.indiatimes.com
