Síť X oznámila, že v podezřelé čínské botové farmě o rozsahu asi 200 tisíc účtů našla dvě stovky profilů, které měly za cíl ovlivnit americkou debatu o umělé inteligenci a energetice. Falešné účty prosazovaly téma, že datacentra pro AI přetěžují elektrickou síť a zdražují elektřinu běžným domácnostem.
Co se našlo na síti X
Kromě textových příspěvků o rostoucích cenách elektřiny šířily profily i kreslené obrázky vytvořené generativní grafikou, na kterých se stavitelé datacenter obohacují na úkor veřejnosti. Na jednom z nich stojí zděšení občané proti developerům s pytli peněz a popisek hlásá, že datacentra dostávají dotace, zatímco to platí běžní lidé. Další grafika tvrdila, že zisky z umělé inteligence sbírají firmy, ale náklady nesou běžní občané.
Platforma dodala, že pokusy o podrývání autenticity diskuze bere vážně a účty porušující pravidla ruší. Zatím ale není jasné, zda stovky odhalených profilů skutečně zablokovala. Síť X, kterou vlastní Elon Musk, přitom sama využívá obří datacentra pro své technologické projekty, a na dotaz novinářů nereagovala.
Nešlo o první takový nález. OpenAI v červnu popsala, že rozprášila dvě skryté sítě s čínskou vazbou, které přes ChatGPT vyráběly falešný obsah do amerických debat o spotřebě energie a technologických clech. Šlo o krátké komentáře a vizuály s velmi podobným vyzněním, tedy že datacentra ženou vzhůru poptávku po elektřině i účty spotřebitelů. Tyto kampaně sice neměly velký dosah, ukázaly však, že se cizí mocnosti snaží přiživit na amerických ekonomických obavách.
Proč by to Čína dělala
Spojené státy a Čína soupeří o to, kdo postaví nejvýkonnější systémy umělé inteligence, a čínská propaganda podle všeho pronikla do tamních debat s cílem Ameriku zpomalit. Na datacentrech stojí celý rozvoj AI. Bez nich chybí výpočetní výkon a firmy nemají kde trénovat další modely. Když se schvalování staveb protahuje, ztrácí se měsíce času a miliardy dolarů.
Ve Washingtonu se tím už zabývají. Sněmovní výbor pro energetiku a obchod poslal v červnu dopis, ve kterém žádal FBI a poradce Bílého domu, aby zákonodárcům vysvětlili, jak Čína, Rusko a Írán brzdí americký pokrok v AI a výstavbu datacenter. Podobně mluví i část demokratů. Senátor John Fetterman varoval, že Čína profituje z americké přehnané reakce na katastrofické scénáře, a napsal, že převaha v této technologii a v energetice je klíčová pro národní bezpečnost. Manažerka z oboru a bývalá whistleblowerka Brittany Kaiser doplnila, že cizí kampaně mohou vývoj zpomalit, odklonit citlivá data do zahraničí a Ameriku v tomto soupeření oslabit.
Místní odpor je velký i bez Číny
Američané se proti datacentrům obracejí sami a jejich odpor rychle roste. Podle srpnového průzkumu Pensylvánské univerzity odmítá výstavbu nových datacenter ve svém okolí 61 procent Američanů, což je o dvanáct procentních bodů více než v šetření z února a března. Průzkum agentury YouGov dopadl podobně, když jen 24 procent lidí považuje stavbu nových datacenter za přínos pro zemi, zatímco 47 procent ji vidí negativně. Odpůrci nejčastěji argumentují tím, že haly škodí přírodě, zdražují elektřinu a snižují ceny nemovitostí v okolí. Zastánci naopak tvrdí, že se bez nich země neobejde kvůli bezpečnosti a že přinášejí práci i příjmy do místních rozpočtů.
Bílý dům situaci vnímá jako problém s reputací. Donald Trump prohlásil, že odvětví umělé inteligence potřebuje zlepšit vztahy s veřejností, a odkázal na květnový průzkum agentury Gallup, podle kterého většina Američanů datacentra ve své komunitě nechce. Obcím a státům pak vzkázal, že mzdy i odvedené daně jsou obrovské a kdo nabídku odmítne, zůstane pozadu, protože zájemců je dost.
Politické fronty se přitom nekryjí se stranickou příslušností. Zastavení výstavby podporují demokratičtí i republikánští komunální politici a k obřím projektům se staví odmítavě z pozice ochrany vlastního okolí.
Skepse vůči vysvětlení, že za tím stojí Čína
Ne každý věří, že za vlnou nevole stojí Peking. Jim Prosser, komunikační konzultant ze Silicon Valley a bývalý šéf komunikace Twitteru, označil řeči o čínské psychologické operaci za znepokojivé a frustrující. Podle něj jde o účelové tvrzení, kterým chtějí velké technologické firmy debatu o datacentrech přesměrovat. Když se na odporu shodnou texaský guvernér Greg Abbott a newyorská guvernérka Kathy Hochulová, nejspíš to nebude čínská operace ani masový blud. Prosser situaci přirovnal k momentu, kdy rizikový investor z bohatých kalifornských měst Atherton nebo Menlo Park vysvětluje obyvatelům Ohia, jak se mají cítit, aniž by tam sám kdy byl. Stačí přitom chvíli listovat sociálními sítěmi a člověk narazí na záběry skutečných lidí, kteří chodí na jednání zastupitelstev bojovat proti datacentrům.
Nevole v obcích se přesunula z komunální politiky přímo do finančních výkazů. Odpor proti datacentrům se stal pro rozvoj umělé inteligence reálnou hrozbou a několik velkých bank z Wall Street nedávno označilo tento politický odpor za riziko pro celý sektor. Dopis sněmovního výboru odkazoval mimo jiné na odhad, podle kterého kampaně proti výstavbě zdržely nebo zablokovaly projekty datacenter za téměř 46 miliard dolarů jen ve Virginii.
Zdroje: axios.com a foxnews.com
